Požadavky nejrůznějších institucí a ministerstev z Národního plánu obnovy (NPO) jsou nyní o 100 miliard korun vyšší než částka 171,5 miliardy korun, kterou má Česko z mimořádného unijního příspěvku získat. Po jednání tripartity to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Peníze mají pomoci restartu českého hospodářství po koronavirové krizi, rozděleny budou do šesti hlavních oblastí.
„V tuto chvíli už dotahujeme finální schéma, které je rozděleno na šest pilířů – pilíř zaměřený na digitalizaci, infrastrukturu, vzdělávání, výzkum, vývoj a inovace, instituce a zdraví. Jasně tím říkám to, že to je plán, který není pouze ekonomického charakteru, je infrastrukturního charakteru a musí být i takto vnímán. Je to plán, který by měl pomoci nastartovat opětovně ekonomiku,“ uvedl Havlíček.
Peníze pro Česko jsou součástí balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), na jehož základních obrysech se loni v červenci shodli lídři zemí EU. Fond má evropským ekonomikám pomoci z krize způsobené omezeními proti šíření koronaviru. Podle původního návrhu ministerstva průmyslu a obchodu, který v říjnu dostala na stůl vláda, ale neschvalovala jej, má největší část 118,1 miliardy Kč směřovat do pilíře s názvem Fyzická infrastruktura a zelená tranzice, který zahrnuje dopravu či přechod k nízkouhlíkovému hospodářství.
Se současným zněním plánu obnovy nesouhlasí například ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Myslím si, že investice z něj do lidí jsou stále velmi nízké a jeho současná podoba nereflektuje situaci, které budeme čelit v době, kdy koronavirus zvládneme,“ uvedla. Vadí ji, že na projekty věnující se lidských zdrojů či digitalizaci sociálních úřadů je v plánu kolem sedmi procent investic, což je podle ní nedostatečné. „Udělám ještě maximum pro to, aby se to změnilo,“ dodala.
S rozdělením peněz z fondu není spokojen ani Svaz průmyslu a dopravy ČR. V polovině února vyzval vládu, aby z plánu šlo více peněz na digitalizaci firem. Svaz žádá, aby místo plánované jedné miliardy zamířilo do této oblasti deset miliard korun. Prezident SP ČR Jaroslav Hanák dnes uvedl, že vláda nesmí NPO prohospodařit na položkách, které patří do státního rozpočtu. „Mzdy, nová oddělení na ministerstvech, důchody, archivnictví, to nejsou opatření pro restart a obnovu ekonomiky,“ dodal.
Více peněz z plánu chtějí i další odvětví. Český kulturní a kreativní sektor na začátku února uvedl, že nesouhlasí se snižováním podpory v NPO. Vládě proto jeho zástupci zaslali otevřený dopis, ve kterém žádají schválení původního návrhu, ve kterém z plánu požadovalo ministerstvo kultury přes osm miliard korun. Kabinet nyní navrhuje pro kulturu 2,5 miliardy korun, které Česko může získat, dodali.
Tripartita dnes podle Havlíčka dále podpořila harmonogram útlumu uhlí v ČR, jak ho doporučila Uhelná komise. Komise v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v Česku v roce 2038, ministry termín odklonu od uhlí rozděluje. Pro dřívější odklon od uhlí v roce 2033 jsou ministři za sociální demokracii, podobně se vyjádřil i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Pro bližší datum se na prosincovém zasedání Uhelné komise vyslovil i jeden z jejích předsedů komise a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). V připomínkovém řízení k materiálu dřívější termín podpořilo také ministerstvo financí. Havlíček už dříve řekl, že kabinet by neschválením harmonogramu popřel jedenapůlroční činnost komise.
