ekonomickydenik.czČeská ekonomika v příštím roce zpomalí. Podle predikcí ministerstva financí a České národní banky (ČNB) za celý rok vykáže pokles hrubého domácího produktu (HDP), analytici očekávají slabý růst do jednoho procenta. Vysoká inflace by se měla postupně snižovat, ale stále zůstane nad dvouprocentním cílem ČNB. I proto podle analytiků nepřikročí ČNB dříve než v polovině roku ke snižování základních úrokových sazeb. Instituce i analytici očekávají také mírné zvýšení nezaměstnanosti.
„Domácnosti se i v příštím roce budou potýkat s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by se tak měla mírně snížit. Spotřeba sektoru vládních institucí i tvorba hrubého fixního kapitálu budou nadále působit prorůstově, meziročně slabší akumulace zásob však ekonomiku citelně zpomalí,“ uvedlo ve své prognóze ministerstvo financí. Očekává proto mírný pokles HDP o 0,2 procenta. ČNB je ještě pesimističtější, podle ní ekonomika klesne o 0,7 procenta.
„Rok 2023 bude pro českou ekonomiku náročný, ovšem nikoliv tragický. Hlavním tématem bude nadále dostupnost a cena energií, ovšem vzhledem k úsilí, které tímto směrem celá Evropa namířila, věřím, že budeme nakonec překvapeni spíše pozitivně. Energie zůstanou ve srovnání s minulostí drahé, ale nedojde k jejich nedostatku a ceny se ani nevrátí do astronomických výšin pozorovaných v létě roku 2022,“ sdělil ČTK hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Většina českých firem se ale podle něj dokáže se situací vypořádat, i proto předpokládá za celý rok růst HDP zhruba o jedno procento.
Analytici Raiffeisenbank očekávají ve druhém pololetí 2023 hospodářské oživení, které pomůže k celoročnímu růstu HDP o 0,9 procenta. „Dosažení předcovidové úrovně (HDP) očekáváme ve třetím čtvrtletí 2023. Z důvodů zhoršení výhledu externího prostředí je ale odhad pro příští rok zatížen rizikem pomalejšího růstu,“ uvedli.
„Celková průmyslová výroba by mohla narůst o tři procenta. Neslavný rok naopak čeká stavebnictví, od kterého předpokládám meziroční pokles kolem pěti procent. V těchto oborech lze počítat s propouštěním části zaměstnanců, ovšem jejich velká část si obratem najde uplatnění jinde a celková míra nezaměstnanosti by se měla zvýšit jen mírně nad čtyři procenta, což nepředstavuje nijak varovnou hodnotu,“ uvedl Hradil.
Zvýšení nezaměstnanosti na čtyři procenta předpokládají i analytici Raiffeisenbank. Ministerstvo financí je ve svém odhadu optimističtější a očekává hodnotu 3,1 procenta. „Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. Míra nezaměstnanosti by tak navzdory očekávané recesi a celkově slabé hospodářské dynamice v roce 2023 neměla příliš vzrůst,“ uvedlo.
Zejména v první polovině příštího roku se bude Česko nadále potýkat s vysokou inflací. Instituce a analytici se však shodují, že růst cen bude postupně zpomalovat a kolem poloviny roku by měl dosáhnout jednociferné hodnoty. Průměrnou inflaci za celý rok předpokládá ministerstvo financí 9,5 procenta, podle ČNB bude 9,1 procenta.
Stále vysoká inflace se projeví i na vývoji reálných mezd. „Do mzdových vyjednávání se promítne rozšířené povědomí o zvýšené inflaci, což by mělo vést k růstu mezd tempem přesahujícím deset procent. Přibližně stejných hodnot patrně dosáhne i samotná inflace, a reálné mzdy tudíž vykáží zhruba stagnaci,“ soudí Hradil. Podle ministerstva financí reálné mzdy klesnou, i když méně než v letošním roce.
Kvůli stále vysoké inflaci analytici předpokládají zachování základní úrokové sazby ČNB na sedmi procentech do poloviny roku 2023. „Základní repo sazba podle naší prognózy zůstane na současných sedmi procentech až do srpna příštího roku, kdy by mohla začít postupně klesat. Ještě na konci roku 2023 by se ale měla pohybovat poblíž pěti procent,“ uvedl analytik Komerční banky Jaromír Gec.
