Ukrajinci jsou připraveni dál bojovat, nejsou připraveni akceptovat ústupky například v podobě výměny části svého území za mír. Kompromisy jsou pro ně nepřijatelné i z toho důvodu, že ruská válka přinesla Ukrajině tolik utrpení, hrůzy, devastace, teroru a lidských a materiálních ztrát. V rozhovoru to ČTK řekl český velvyslanec na Ukrajině Radek Matula.
Předvídat, jak dlouho konflikt potrvá a jaký bude jeho vývoj, Matula nechtěl. Ani Ukrajinci ale podle něj nehýří velkým optimismem. Má obavu, že válka ještě nějakou dobu potrvá, že neexistuje rychlé řešení. „Že budou dál umírat vojáci na frontě, že budou umírat civilisté kvůli barbarským raketovým útokům na civilní infrastrukturu, na obytné domy,“ uvedl velvyslanec.
Moskvě se podle Matuly nepodařilo nahromadit dostatek sil a techniky k nové velké ofenzivě, o které se hovořilo v souvislosti s nedávným prvním výročím invaze. „Ruským jednotkám se na frontě nedaří, fronta se nehýbe. Ruští vojáci šli do bojů dříve, než byli vycvičeni a řádně připraveni, což je zjevně důsledek politického tlaku ruského vedení,“ míní ambasador. Vedení podle něj stanovilo cíle do konce března obsadit v administrativních hranicích Doněckou a Luhanskou oblast, masivní ofenziva ale nezačala.
Nejsložitější je nyní situace kolem města Bachmut. Podle britského ministerstva obrany žoldnéři ruské Wagnerovy skupiny za poslední dny převzali kontrolu nad většinou jeho východní části. Pokud ruské jednotky vytlačí z Bachmutu ukrajinské síly, Matula se nedomnívá, že by to nutně znamenalo zlomový moment ve válce. Má to spíše propagandistický význam pro Rusko, uvedl. „Rusko nutně potřebuje nějaký úspěch a tak nějak si slibují, že by mohl přijít právě v Bachmutu,“ míní.
Podle Matuly se uvádí, že ztráty jsou jedna ku pěti v neprospěch ruských jednotek. „To znamená velké ztráty za minimální územní zisky. Pokud Bachmut padne, pak je otázka, do jaké míry to dokáže Rusko využít k cestě na další města, Kramatorsk, Slavjansk a podobně,“ doplnil.
Válka podle velvyslance stále tvoří problémy v podstatě všem Ukrajincům. „Spousta lidí přišla o práci. Jsou rozdělené rodiny, protože muži jsou na frontě, ženy jsou někde doma. Rozdělené rodiny jsou i z toho důvodu, že spousta žen odešla do zahraničí, do Polska, do České republiky, do dalších zemí, nebo odešly z konfliktních oblastí do jiných oblasti na Ukrajině,“ řekl.
Strach z dalšího vývoje, možného postupu ruských vojsk či z útoků raketami a bojovými drony je všudypřítomný, řekl velvyslanec. Jsou problémy s cestováním, občas také s dodávkami elektřiny. „Největší problém je, že většina ukrajinských rodin ve válce už někoho ztratila,“ dodal.
Ve spoustě větších měst včetně Kyjeva ale fungují služby, zásobování potravinami či dalším zbožím. Na východě Ukrajiny je problémem také to, že není možné využívat pozemky a polnosti. Traktory například najíždějí na miny. „Potom se to projevuje i ve výkonnosti zemědělství a obecně celého hospodářství, průmyslu,“ poznamenal Matula.
Podle dostupných údajů potřebuje Ukrajina odminovat asi 50.000 kilometrů čtverečních území. „Odminování je strašně složitá věc. To je problém i do budoucna, uvést zase všechno do stavu, aby pozemky a pole bylo možné využívat,“ doplnil.
Česko už jedná s Dniprem o zapojení do poválečné obnovy regionu
Česko už jedná s radnicí města Dnipro či s byznysovými kruhy ohledně zapojení do poválečné obnovy Dněpropetrovské oblasti na Ukrajině, řekl Matula ČTK. Kromě zaměření na konkrétní region se chce Česká republika také zapojit do rekonstrukce v jednotlivých sektorech, v nichž má know-how a zkušenosti.
„Začínáme se bavit o konkrétních možnostech a sledujeme, monitorujeme potřeby na ukrajinské straně v Dněpropetrovské oblasti. Díváme se, jaké možnosti jsou na naší straně, kde se můžeme do rekonstrukce a do konkrétních projektů zapojit,“ uvedl Matula. „Snažíme se propojovat i vědecké kapacity, univerzity,“ doplnil.
Připomněl také, že vláda loni schválila program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské pomoci Ukrajině, na kterou dá Česko mezi lety 2023 až 2025 každoročně půl miliardy korun. Co se týče sektorové pomoci, zaměřit by se Česko mohlo na energetiku, dopravu a dopravní infrastrukturu, zdravotnictví, ale také na dekontaminaci a odminování zasažených území.
Nutná byla podle velvyslance také pomoc, kterou už země poskytly v zimě, aby Ukrajina nezůstala bez tepla, elektřiny či vody. „Jednalo se o rychlou pomoc. Modulární ubytování pro běžence, v energetice dodávky velkých i menších generátorů, dodávky kogeneračních jednotek,“ řekl. Spousta českých firem podle něj byla v kontaktu s ukrajinskými energetiky, vyměňovali si seznamy, co země napadená Ruskem potřebuje. Šlo například o náhradní díly do transformátorů či pro rozvodné sítě.
V druhém pololetí minulého roku se Česko zaměřilo také na zdravotnictví, dodávalo vybavení do nemocnic, zdravotnické stany nebo autobusy, které mohou sloužit k ošetřování nebo k převozu zraněných lidí. Matula řekl, že smeká před českými nevládními organizacemi, ale i před běžnými občany, kteří přispívali v různých sbírkách.
