Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na závěr dvoudenního zasedání podle očekávání zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,75 procenta až pět procent. Banka však ve svém prohlášení naznačila, že je blízko pozastavení dalšího zvyšování nákladů na úvěry v souvislosti s nedávnými otřesy na finančních trzích po pádu dvou amerických bank.
Úroky jsou nyní nejvyšší od roku 2007. Jejich zvyšováním se Fed snaží zpomalit inflaci, která v únoru činila šest procent. Růst úroků má snížit výdaje za zboží a služby a dostat inflaci zpět k dvouprocentnímu cíli. Může ale také zvýšit napětí v bankách.
Šéf Fedu Jerome Powell se na tiskové konferenci po zasedání měnového výboru snažil ujistit, že bankovní systém v zemi je zdravý a že úspory střadatelů jsou v bezpečí. Dodal, že proces zpomalování inflace pokračuje, ale pomalu, a není jasné, jaký dopad budou mít problémy bankovního sektoru na ekonomiku a měnovou politiku. Zatím je podle něj příliš brzy na posouzení těchto dopadů.
Aktualizované projekce ukazují, že deset z 18 členů měnového výboru očekává další zvýšení úroků o čtvrt procentního bodu do konce roku. To je stejný údaj jako v prosincové projekci. Posunem, způsobeným nečekaným krachem bank Silicon Valley Bank (SVB) a Signature v tomto měsíci, však je, že Fed v nejnovějším prohlášení neuvádí, že bude pravděpodobně vhodné „pokračující zvyšování“. Toto vyjádření Fed používal v prohlášeních od loňského března. Tentokrát pouze uvedl, že může být vhodné určité další zpřísnění měnové politiky.
Fed v prohlášení uvedl, že bankovní systém USA je zdravý a odolný. Poznamenal ale, že nedávné napětí v bankovním sektoru pravděpodobně zpřísní podmínky pro poskytování úvěrů domácnostem a podnikům a bude mít dopad na ekonomickou aktivitu, najímání nových zaměstnanců a inflaci.
V prohlášení se neuvádí, že boj s inflací se podařilo vyhrát. Z nového prohlášení pak zmizela formulace, že inflace zpomalila, a nahradilo ji, že zůstává zvýšená. Přírůstek pracovních míst je podle Fedu robustní.
„Problémy amerických bank, a to konkrétně krach Silicon Valley Bank, Signature Bank a problémy First Republic Bank, přinutily Fed přehodnotit pohled na boj s inflací,“ uvedl analytik společnosti Portu Lukáš Raška. „Tato změna by tak mohla naznačovat, že si Fed není úplně jistý zdravím amerických bank a nechce sektoru i celé ekonomice zásadně přitěžovat.“
Analytik slovenské pobočky XTB Lukáš Lipovský upozornil, že rozhodnutí Fedu přichází po zvýšení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou o půl procentního bodu. ECB tak poprvé v aktuálním cyklu zvyšování úrokových sazeb přistoupila k agresivnějšímu zvýšení sazeb než Fed.
Podle nového výhledu by míra nezaměstnanosti měla do konce roku vzrůst na 4,5 procenta, což je o 0,1 procentního bodu méně, než uváděla prosincová prognóza Fedu. Výhled ekonomického růstu Fed snížil na 0,4 procenta z předchozího 0,5 procenta. Inflace by se do konce roku měla snížit na 3,3 procenta. V prosinci Fed čekal do konce letošního roku inflaci 3,1 procenta.
Výsledek dvoudenního zasedání znamená náhlou změnu strategie centrální banky. Ještě před dvěma týdny šéf Fedu Powell v Kongresu prohlásil, že vyšší než očekávaná inflace pravděpodobně donutí Fed zvýšit úrokové sazby výše a rychleji, než se očekávalo, upozornila agentura Reuters.
