Přijetí konsolidačního balíčku bylo pro ozdravení veřejných financí nutné, uvedli analytici, které ČTK oslovila. Přivítali zejména škrty u neinvestičních dotací. Vládní konsolidační balíček sníží schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun. Výdaje během dvou let klesnou o 78,3 miliardy korun, rozpočtové příjmy vzrostou o 69,2 miliardy korun.
Celkový objem navrhovaných rozpočtových úprav považuje analytik Cyrrusu Vít Hradil i v rámci možností za relativně uspokojivý. „Nevrací sice hospodaření státu zcela na dlouhodobě udržitelnou trajektorii a v blízké budoucnosti se nevyhneme dalším úpravám, ovšem tyto bude možné již činit s rozmyslem a pod menším tlakem raketově rostoucího zadlužování,“ řekl. Je podle něj nutné vzít v úvahu náladu ve společnosti, jejíž významná část se odmítá probudit ze snu o velkém státu za malé peníze, a na překotnější změny by mohla reagovat velmi podrážděně.
„Dnes představený balíček je široký a těžce se komentuje jako celek, ale ve zkratce dává smysl a má hlavu a patu,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. Nejde podle něj o žádný extrémní návrh, ale zároveň jeho zavedení bude mít své reálné dopady. Samozřejmě balíček zdraží i některé nezbytné zboží či služby a mnoha lidem se líbit nebude. Za stěžejní považuje to, že se vláda více rozhodla šetřit, než navyšovat příjmy. Úspory tvoří asi dvě třetiny objemu balíčku.
„Reforma veřejných financí je nevyhnutelná, je skutečně nejvyšší čas situaci veřejného rozpočtu řešit,“ uvedl místopředseda představenstva Tesla investiční společnosti Tomáš Jícha. Opatření vlády vnímá tedy jako celospolečensky potřebné a je nutné je tak přijmout. „Obecně lze samozřejmě diskutovat o jednotlivých položkách vládních opatření, ale uvědomuji si, že tento balíček je výsledkem dlouhého jednání a důležité je, že existuje nějaký výsledek, na kterém je alespoň vládní shoda,“ dodal.
Objem balíčku je podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy evidentně kompromisní. „Ekonomicky viděno ‚zběsilé‘ škrtání z roku na rok není nutné, neboť tuzemské veřejné finance se v rozvratu nenacházejí,“ míní. O tom podle něj svědčí ostatně i to, že Česku nebyl v uplynulých třech letech výrazného nárůstu veřejného zadlužení ani letos zhoršen rating jakoukoli ze světově významných ratingových agentur.
Z hlediska dlouhodobého rozvoje české ekonomiky je podle Kovandy příznivé to, že vláda škrtá hlavně neinvestiční dotace, zejména ty v gesci resortů průmyslu a zemědělství. Snížení dotací u jednotlivých ministerstev nemůže nikoho silně poškodit, souhlasil analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. Seškrtání dotací pro podnikatelský sektor přivítala i partnerka společnosti TPA Jana Skálová. „Minulá vláda vyházela ze státní kasy miliardy korun na covidové dotace úplně nesmyslně, a to podnikatelským subjektům, které to naprosto nepotřebovaly,“ uvedla.
Objem státních dotací se podle vládního návrhu v příštích dvou letech sníží o 54,4 miliardy korun. Z toho o 45,6 miliardy korun se dotace zkrátí už v příštím roce.
