Šéfové států a vlád zemí Rady Evropy na summitu, který dnes začal v Reykjavíku, hledají způsoby, jak Rusko pohnat k odpovědnosti za škody spáchané během jeho invaze na Ukrajinu. V rámci Rady Evropy, která dohlíží na dodržování lidských práv, svobody a principů právního státu, má vzniknout registr škod způsobených v důsledku ruského vpádu do sousední země. Současná vrcholná schůzka je za dobu existence Rady Evropy čtvrtá, naposledy se konala v roce 2005 ve Varšavě. Po státníky je i příležitostí pro dvoustranná jednání o další pomoci Ukrajině.
„Je to velký krok kupředu, aby zločiny, které jsou páchány ve válečných konfliktech, nezůstaly nepotrestány,“ řekl o chystaném registru při příchodu na jednání lídrů více než 40 evropských zemí český prezident Petr Pavel.
Registr škod způsobených ruskou agresí na Ukrajině bude spravovat nový úřad v rámci Rady Evropy, který bude působit v Haagu, kde sídlí různé mezinárodní soudy. Bude mít ale i pobočku přímo na Ukrajině. Ztráty vzniklé jednoznačně kvůli ruské agresi budou moci hlásit ukrajinští občané, ale i právnické osoby jako třeba obce. Očekává se, že takových oznámení budou tisíce. Během několika dalších let pak má vzniknout systém odškodnění obětí, zatím však není jasné, jak bude fungovat.
„Musí se někde začít, kdybychom nezačali shromažďovat žádosti (obětí) a nezačali vyčíslovat škody, nedostaneme se ani k dalšímu kroku,“ řekl novinářům český velvyslanec při Radě Evropy Petr Válek. Prezident Pavel podotkl, že bude potřeba být při tvorbě právních podmínek pro systém odškodnění kreativní. „Jde i o to, jakým způsobem zajistit finanční prostředky pro reparace … a myslím, že právníci intenzivně hledají cesty, jak konfiskovat majetek ruského státu a tento majetek použít pro nápravu škod na Ukrajině,“ uvedl Pavel.
Rada Evropy také usiluje o zřízení tribunálu, který by stíhal zločin agrese proti Ukrajině. Další již existující nadnárodní justiční instituce, Mezinárodní trestní soud (ICC), se zabývá jinými prohřešky proti mezinárodnímu právu, jako jsou válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocida. ICC letos v březnu vydal mezinárodní zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou kvůli údajným deportacím dětí z Ukrajiny do Ruska.
Rusko bylo do loňského března členem Rady Evropy, kvůli vpádu na Ukrajinu bylo ale vyloučeno. Stalo se to poprvé od roku 1949, kdy organizace sídlící ve Štrasburku vznikla. Německý kancléř Olaf Scholz na summitu vyzval demokratické společenství, aby „nebořilo mosty k jinému Rusku a Bělorusku“, tedy odpůrcům režimu v těchto zemích. Mělo by podle něho pro tyto země nechat otevřenou perspektivu demokratické budoucnosti, „ačkoliv se nám to dnes může zdát nepravděpodobné“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron chce, aby Rozvojová banka Rady Evropy uvolnila peníze na zřízení center pro duševní zdraví na Ukrajině, protože po skoro 15 měsících války „je tolik lidí traumatizovaných“.
Během dnešní schůzky na okraj summitu se britský premiér Rishi Sunak se svým nizozemským kolegou Markem Ruttem dohodli na vzniku mezinárodní koalice, jejíž členové by Ukrajině poskytli své bojové letecké kapacity, od výcviku až po dodávku letounů F-16, uvedla agentura AFP. Stíhačky od západních spojenců žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Nynější summit je pro Island, zemi s asi 372.500 obyvatel, jednou z největších mezinárodních akcí, jaká se zde kdy konala. Agentura Reuters píše, že krátce před příjezdem účastníků dnešní vrcholné schůzky islandské veřejné i soukromé instituce zasáhly na přechodnou dobu kybernetické útoky. Přihlásila se k nim jedna ruská hackerská organizace, která na sociální síti telegram uvedla, že se výslovně zaměřila na schůzku Rady Evropy. Islandští představitelé ale řekli, že útoky jednání nenarušily a že jsou jen dokladem toho, jak důležité je, že se nynější dvoudenní schůzka koná.
