Solidaritu nejen s Ukrajinou, ale i s Moldavskem na druhém summitu Evropského politického společenství (EPC) vyjádřili lídři evropských zemí a institucí. Jednání na moldavském zámku Mimi blízko ukrajinské hranice a moldavské metropole Kišiněva se týkala i bezpečnosti či energetiky. Pozornost přitáhla ale hlavně témata spojená s ruskou agresí na Ukrajině a moldavskou snahou stát se členem Evropské unie. Česko na summitu zastupoval premiér Petr Fiala, který se setkal i s dopředu neohlášeným účastníkem setkání, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová v úvodním proslovu řekla, že rozhodnutí sejít se na summitu pouhých 20 kilometrů od hranic s Ukrajinou je jasným vyjádřením solidarity s napadenou zemí a jejím lidem. Spolu s dalšími řečníky jako například španělským premiérem Pedrem Sánchezem, se shodla, že Kyjev bojuje za evropské hodnoty a „budoucnost našeho kontinentu“ v době, kdy svět čelí největší vojenské agresi od druhé světové války.
Zelenskyj dnes na summitu hovořil zejména o západní podpoře Ukrajiny, která podle něj chce na červencovém summitu NATO ve Vilniusu získat „jasné“ rozhodnutí o své budoucnosti v Severoatlantické alianci. Kyjev potřebuje bezpečnostní záruky, uvedl prezident. Litevský prezident Gitanas Nauséda k tomu uvedl, že Ukrajina potřebuje vědět, co se stane po skončení války.
O členství Ukrajiny v NATO dnes diskutovali také ministři zahraničí zemí NATO na neformálním jednání v Norsku. Všechny státy aliance souhlasí s tím, že se Ukrajina stane jejím členem, prohlásil v norské metropoli generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Alianční země také Ukrajinu podporují v její obraně proti ruské ozbrojené agresi a vytrvají v tom tak dlouho, jak to bude potřeba, dodal. Ukrajina dnes navíc čelila další sérii ruských vzdušných útoků, které si v hlavním městě vyžádaly tři civilní oběti a 16 zraněných.
Kromě Ukrajiny se dnes premiéři, prezidenti i představitelé evropských institucí u Kišiněva zabývali také Moldavskem, které se podle Sanduové potýká s vlastními důsledky ruské invaze do sousední země i s kybernetickými hrozbami či ruskou propagandou. Země si podle Fialy zaslouží obdiv za to, jak se dokáže postavit Rusku. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová ocenila, jak dobře si Kišiněv vede v rámci dlouhého procesu přistoupení k Evropské unii. Vyjednávání o členství východoevropské země mohou podle ní začít ještě letos.
Do zámku Mimi v obci Bulboaca dnes přijelo zhruba 50 lídrů evropských zemí a unijních představitelů. Konference se zúčastnil mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Diskutovalo se i o napětí na severu Kosova, vztazích mezi Arménií a Ázerbájdžánem, přičemž summitu se zúčastnili i nejvyšší představitelé těchto zemí.
Vznik EPC inicioval loni v květnu francouzský prezident Macron. Neformální platforma má podporovat politický dialog v Evropě a přispívat k její stabilitě, bezpečnosti a prosperitě. Moldavsko převzalo v organizaci summitu štafetu po Praze, následující summit se uskuteční ve španělské Granadě.
