Státy Severoatlantické aliance budou muset na obranu vydávat více než v roce 2014 dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), částka se bude blížit spíše ke třem procentům. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil šéf Vojenského výboru NATO Rob Bauer. Bez vyšších investic do armády se podle něj nepodaří splnit obranné plány aliance. Bauer se rovněž vyjádřil o ruských pozemních silách, jejichž kvalita se podle něj od invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zhoršila.
„Celkové procento, které je nutné k uskutečnění nových plánů, je mnohem blíže ke třem procentům HDP než ke dvěma,“ řekl Bauer. „Očekávám, že za nové administrativy (amerického prezidenta Donalda) Trumpa budou výrazně intenzivnější diskuze o tom, kolik musí Evropa a Kanada utratit,“ poznamenal.
Zvolený americký prezident Trump, který se ujme funkce ke konci ledna, už za svého prvního mandátu v čele Bílého domu kritizoval nedostatečné obranné výdaje evropských členů aliance. Letos v únoru během předvolební kampaně prohlásil, že pokud země NATO nebudou dávat dost peněz na obranu a napadne je Rusko, USA jim pod jeho vedením na pomoc nepřijdou.
Členové NATO se v roce 2014 dohodli, že armádní výdaje navýší na nejméně dvě procenta HDP. Ze 32 aliančních států podmínku podle nyní již bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga letos splní nejméně 23 zemí. Česko letos cíl splní poprvé. Náčelník generálního štábu Karel Řehka v září na zasedání Vojenského výboru Severoatlantické aliance v Praze řekl, že v budoucnu nebudou dvě procenta HDP stačit, ale že bude potřebné investice do armády zvýšit.
Bauer se rovněž kriticky vyjádřil o stavu ruského pozemního vojska, které je nyní podle něj sice větší než v únoru 2022, kdy z rozkazu prezidenta Vladimira Putina zaútočilo na Ukrajinu, ale jeho kvalita se zhoršila. Bauer poznamenal, že ruské síly v důsledku pokračujících bojů nyní nepředstavují stejnou hrozbu jako v době invaze, což dává NATO o trochu více času se připravit.
