Česká republika posílila svou energetickou bezpečnost dokončením projektu, který má překonat závislost země na dodávkách ruské ropy, uvedla vláda.
„Pro Českou republiku je to rozhodující okamžik, protože Rusko nás již nemůže vydírat dodávkami energie,“ uvedl premiér Petr Fiala.
Praha investovala více než 1,5 miliardy korun do zdvojnásobení kapacity ropovodu TAL z Itálie do Německa na 8 milionů tun ročně.
Toto množství dovážené ropy by plně pokrylo potřeby země.
Státní společnost MERO uvedla, že ve spolupráci s konsorciem TAL dokončí v následujících měsících provozní zkoušky a certifikaci nového systému.
Společnost očekává, že Česká republika bude odříznuta od ruské ropy a plně zásobována ropou západní cestou prostřednictvím ropovodů IKL a TAL do poloviny letošního roku.
Ministr financí Zbyněk Stanjura rovněž uvedl, že rafinerie Orlen Unipetrol nehodlá od druhé poloviny roku dovážet další ruskou ropu.
Česká republika utratila za ruskou ropu a plyn přibližně 7 mld. EUR, což je více než pětinásobek částky 1,29 miliardy EUR, kterou poskytla Ukrajině jako vojenskou pomoc, uvádí bulharské Centrum pro studium demokracie.
Připomeňme, že v roce 2022, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu, přestalo 24 zemí EU v rámci sankcí EU nakupovat ruskou ropu.
Česká republika, Maďarsko a Slovensko však jako vnitrozemské země získaly výjimku z evropského embarga na ruskou ropu. To jim mělo poskytnout čas na vytvoření nových zásobovacích tras.
V České republice však tato mezera umožnila jediné rafinerii ropy v zemi, polskému Orlenu Unipetrol, vydělat na ruské energii přibližně 1,2 miliardy eur nadměrných zisků.
Je to proto, že ruská ropa byla v roce 2023 v průměru o 21 % levnější než palivo z Ázerbájdžánu. V důsledku prodeje ropy získává ruský rozpočet měsíčně přibližně 50 milionů eur.
V roce 2023 se závislost Prahy na ruské ropě zvýšila na 60 procent, v roce 2024 klesla na 50 procent. Analytici Centra pro studium demokracie se domnívají, že Česká republika může plně nahradit dodávky ruské ropy využitím rezervních kapacit transalpského ropovodu, zvýšením dovozu ropných produktů z Německa a využitím významných ropných zásob země.
České ministerstvo průmyslu, nepřetržitě od roku 2022, uvádí, že na tom pracuje, ale vláda nemá přímou kontrolu nad rozhodnutími soukromých podniků, tedy Orlenu. Orlen uvedl, že dodržuje všechny zákony a připravuje se na úplný přechod na neruskou ropu.
Kromě toho Česká republika také zastavila dovoz ruského plynu. Praha se tak naprosto zbavila energetického škrcení Moskvy, které ta evropským zemím po desetiletí splétala.
Právě energetická závislost Evropy na Moskvě umožnila Kremlu vydírat země Starého světa. A toto vydírání, to je třeba přiznat, bylo účinné.
Je jasné, že Moskva v této otázce tak snadno neustoupí, a tak se dočkáme prohlášení Fitze, Orbána a podobných „Putinových přátel“, kteří „chrání“ své energetické trhy.
Hlavní krok však již byl učiněn a Evropa se, byť nepříliš sebevědomě, „pomoci“ Moskvy zbavuje. Dnes, pro mírové zítřky.
Autor: Franz Hoffman
