Německý kancléř Olaf Scholz nyní považuje za velmi nevhodné jednat o vyslání vojáků na Ukrajinu. Řekl to po dnešní schůzce lídrů klíčových evropských zemí v Paříži. Zemi, která čelí ruské vojenské invazi, je ale podle něj nutné dál podporovat. Vyslovil se také pro uvolnění dluhových pravidel tak, aby bylo možné zvyšovat vojenské výdaje. Podle polského premiéra Donalda Tuska se účastníci setkání shodli, že Evropa musí zvýšit své vojenské schopnosti i výdaje na obranu. Podle britského premiéra Keira Starmera musí v případě vyslání evropských mírových sil na Ukrajinu nadále platit bezpečnostní závazek ze strany Spojených států. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.
Francouzský prezident Emmanuel Macron schůzku do Paříže svolal v reakci na záměr Spojených států jednat s Ruskem o příměří na Ukrajině bez Evropanů. Jedním z hlavních cílů summitu bylo proto stanovit společný postoj evropských zemí k Ukrajině. Bezprostředně před schůzkou Macron telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Pařížskému summitu dnes ještě předcházely debaty o vyslání vojáků na Ukrajinu jako jedné z forem bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou zemi. Shoda mezi evropskými zeměmi ale v této otázce zatím nepanuje.
Britský premiér Keir Starmer v neděli večer uvedl, že je připraven vyslat vojáky na Ukrajinu, pokud to bude nutné. Podobně se vyjádřilo Švédsko, které vyslání svých vojáků po nastolení míru „nevylučuje“. Naopak polský premiér Donald Tusk před summitem zopakoval, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nevyšle. Spojené státy daly už dříve najevo, že posílat vojáky na Ukrajinu nemíní.
Diskuse o vyslání vojáků z evropských zemí na Ukrajinu je v této fázi „naprosto předčasná a není na ni vhodná doba“, řekl dnes Scholz podle agentury AFP s tím, že tato debata ho „trochu dráždí“.
Německé ministerstvo obrany na dnešní vládní tiskové konferenci sdělilo, že pokud bude dohodnut rámec pro mírovou vojenskou misi, nezůstane Berlín stranou. O případných počtech vojáků, které by Německo mohlo na Ukrajinu vyslat, mluvčí odmítl hovořit, neboť je podle něj na takové debaty příliš brzy.
Scholz se podle agentury Reuters též vyslovil pro to, aby Evropa a Spojené státy v otázce Ukrajiny postupovali jednotně. „Nesmí dojít k rozdělení bezpečnosti a odpovědnosti mezi Evropou a USA,“ citoval Reuters ze Scholzova prohlášení po summitu v Paříži. „Jinými slovy, NATO je založeno na tom, že vždy jednáme společně a sdílíme rizika, čímž zajišťujeme naši bezpečnost. To nesmí být zpochybňováno,“ dodal.
Kancléř také uvedl, že Ukrajinu je nadále zapotřebí podporovat, přičemž možné je to podle něj pouze za předpokladu, že na to bude dostatek financí. Vyslovil se proto v této souvislosti pro uvolnění rozpočtových pravidel tak, aby bylo možné vojenské výdaje zvyšovat.
Polský premiér Tusk po skončení jednání podle Reuters uvedl, že účastníci schůzky se shodli na potřebě zvýšit vojenské schopnosti Evropy i její výdaje na obranu. Na ty by se podle něj neměla vztahovat rozpočtová pravidla Evropské unie. Připustil, že transatlantické vztahy se nyní ocitly v nové fázi, vyzval ale k jejich zachování. Stejně tak je důležité pokračovat ve spolupráci v rámci NATO, dodal.
Britský ministerský předseda Starmer vyzval Spojené státy, aby se podílely na bezpečnostních zárukách Ukrajině. „Jsem připraven zvážit nasazení britských sil na místě spolu s dalšími, pokud bude dosaženo trvalé mírové dohody,“ uvedl. „Musí však existovat podpora USA, protože bezpečnostní záruka USA je jediným způsobem, jak účinně odradit Rusko od dalšího útoku na Ukrajinu,“ dodal Starmer, který se příští týden v USA setká s Trumpem.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová řekla, že všechny evropské země musejí posílit svou podporu Ukrajině a zároveň posílit výdaje na obranu u sebe doma, aby se ochránily před Ruskem. „Rusko nyní bohužel ohrožuje celou Evropu,“ uvedla.
Fico kritizoval účast představitelů EU na pařížské schůzce o Ukrajině
Slovenský premiér Robert Fico dnes kritizoval účast představitelů EU na svolaném jednání některých evropských zemí o Ukrajině v Paříži a uvedl, že unie nemá oprávnění přijímat rozhodnutí o účasti cizích vojsk na Ukrajině. Vyplývá to z dnešního prohlášení úřadu slovenské vlády. Slovensko podle dostupných informací pozvánku na pařížskou schůzku neobdrželo.
„Robert Fico považuje účast nejvyšších představitelů EU (i předsedkyně Evropské komise) bez jakéhokoliv mandátu na setkání v Paříži za událost, která nenapomáhá důvěře uvnitř EU,“ uvedl úřad slovenské vlády. Dodal, že Fico o tom telefonicky hovořil s předsedou Evropské rady Antóniem Costou.
Slovenský premiér podle prohlášení sice respektuje schůzku zástupců států, jež jsou připravené poslat na Ukrajinu svá vojska, ovšem podle něj s tímto tématem nemá EU nic společného a neměla by se k němu hlásit.
Podle Fica EU nemá oprávnění přijímat rozhodnutí o účasti cizích vojsk na území jiného státu; takového cíle lze dosáhnout jen rozhodnutím v rámci OSN nebo na základě dvoustranných dohod s Ukrajinou.
Fico zopakoval, že nebude souhlasit s ukrajinskými ambicemi vstoupit do NATO a že Slovensko na Ukrajinu nevyšle své vojáky. Opět prohlásil, že selhala strategie západních zemí zneužít válku na Ukrajině k oslabení Ruska, a stejně jako dříve vyjádřil přesvědčení, že Ukrajina přijde o část svého území.
Maďarsko obvinilo účastníky summitu v Paříži, že chtějí bránit míru na Ukrajině
Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó obvinil evropské lídry, že chtějí zabránit dohodě o konci války na Ukrajině. Během návštěvy Kazachstánu naopak přivítal jednání mezi Spojenými státy a Ruskem. Informuje o tom agentura MTI s odvoláním na prohlášení maďarského ministerstva zahraničí.
„V Evropě se organizuje proválečný tábor. Sledujeme, že ti v Evropě, kdo nechtějí mír, začali jednat,“ řekl Szijjártó.
V Paříži se podle šéfa maďarské diplomacie sejdou „ti, kdo neustále přilévají oleje do ohně“. Jde podle něho o „frustrované evropské lídry, kteří v uplynulých třech vedli chybnou strategii, jež nás přivedla do nebezpečí eskalace“.
„Na rozdíl od těchto lídrů my podporujeme snahy (amerického prezidenta) Donalda Trumpa a podporujeme americko-ruská jednání,“ uvedl také. Půldruhé hodiny trvající telefonický rozhovor mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem z minulé středy podle Szijjárta v Maďarsku vyvolal „radost a úlevu“. Stejně tak Budapešť vítá jednání zástupců Ruska a Spojených států o válce na Ukrajině, které se zřejmě v úterý uskuteční v Saúdské Arábii.
Maďarsko navzdory ruské invazi na Ukrajinu, která trvá už skoro tři roky, udržuje dobré vztahy s Ruskem. Napadené zemi odmítlo poskytnout vojenskou pomoc a kritizuje sankce, jež na Rusko kvůli agresi vůči sousednímu státu uvalila Evropská unie.
ČTK
