Ministři obrany skupiny zemí, která připravuje budoucí bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, budou dnes v Bruselu diskutovat zejména o další podpoře Ukrajiny i o tom, jak by mohli přispět k případné mírové misi evropských vojáků v zemi. Před začátkem jednání to uvedl lotyšský ministr obrany Andris Sprúds. Jeho britský kolega John Healey poznamenal, že účastníci jednání se chtějí zaměřit na zajištění míru na nebi, na moři a na souši.
Setkání zemí takzvané „koalice ochotných“ v sídle NATO pořádá Británie a Francie. Jde o vůbec první podobnou schůzku ve formátu ministrů obrany. Účastní se jí zástupci tří desítek zemí, Česko zastupují šéfka resortu obrany Jana Černochová i náčelník generálního štábu Karel Řehka.
„Všichni chceme dosáhnout stabilního, spravedlivého a trvalého míru. Musíme Ukrajině poskytnout všechno, co potřebuje. Dnes budeme diskutovat i o tom, jak to dělat mnohem efektivněji,“ uvedl Sprúds. Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ruské ozbrojené agresi a účastníci dnešní schůzky pracují na způsobu, jak zaručit bezpečnost napadené země po případném uzavření příměří či mírové dohody. Jednou z možností je také mise vojáků západních států, Moskva ale přítomnost jednotek ze zemí NATO na Ukrajině zatím kategoricky odmítá.
„Musíme dostat Ukrajinu do co nejsilnější pozice, aby si zachovala svou suverenitu, to znamená mimo jiné podpořit ukrajinskou armádu,“ uvedl britský ministr obrany. „Je potřeba rovněž více tlačit na (ruského prezidenta Vladimira) Putina, aby válku ukončil,“ dodal Healey. Jednání v Bruselu se účastní i šéfové francouzské a britské armády, kteří mají informovat ministry o své cestě do Kyjeva z minulého týdne.
Podle šéfky evropské diplomacie Kaji Kallasové, která je na také mezi účastníky, je nyní na jednotlivých státech, aby uvedly, jak se chtějí na případné mírové misi podílet. „Nejdřív ale potřebujeme vědět, jaký bude cíl této mise. Zda bude monitorovací, mírová, obranná, odstrašující,“ uvedla Kallasová. „Ukrajinci již před zhruba čtyřmi týdny souhlasili s příměřím, Rusko ale nikoli. Takže je jasné, že Ukrajinci chtějí mír a Rusko ho zatím nechce,“ dodala.
Rovněž podle finského ministra obrany Anttiho Häkkänena „Moskva nemá zájem na míru“. „Musíme zvýšit tlak na Rusko, aby si sedlo k vyjednávacímu stolu,“ řekl novinářům. Cílem dnešního jednání je podle něj prodiskutovat s ostatními, co všechno mohou partneři pro Ukrajinu udělat. Prvním pilířem bezpečnostních záruk je podle něj silná ukrajinská armáda, druhým jsou pak případné evropské jednotky, které by mohly ukrajinskou armádu podpořit. Účast na případné evropské misi nevyloučil ani švédský ministr obrany Pal Jonson. Nejdříve ale i podle něj musí být jasno ohledně toho, jak by měla tato mise vypadat.
Do koalice jsou kromě klíčových zemí Evropské unie zapojeny i další státy, jako je Norsko, Austrálie, Kanada a Nový Zéland. Součástí koalice nejsou Spojené státy, ostatně vznik skupiny je reakcí na změnu postoje USA vůči ruské agresi na Ukrajinu po nástupu nové administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Podle bruselského webu Politico dnes v Bruselu není německý ministr obrany Boris Pistorius, místo něj se schůzky zúčastní německý generál a generální inspektor německé armády Carsten Breuer.
