Členské státy Severoatlantické aliance budou do roku 2035 vydávat pět procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu a na výdaje s obranou související. Spojenci se dnes na tom shodli na summitu NATO v Haagu. V roce 2029 členové aliance tyto výdaje přezkoumají. Spojenci také znovu potvrdili závazek ke kolektivní obraně, který je zakotven v článku 5 smlouvy NATO.Členské státy NATO se shodly na potřebě další podpory Ukrajiny, řekl český prezident Petr Pavel. Všechny země podle něj vnímají ruskou hrozbu s naprostou vážností.
Generální tajemník NATO Mark Rutte už dříve několikrát zdůraznil, že není pochyb o tom, že Spojené státy jsou alianci věrné, včetně článku 5, tedy závazku ohledně vzájemné obrany. Spojené státy, které dnes na summitu reprezentoval prezident Donald Trump, ovšem očekávaly, že Kanada a Evropa výdaje na obranu zvýší, což Rutte považuje za spravedlivé. Trump cestou na summit podle agentur vnesl určitou nejistotu do otázky, zda Spojené státy dodrží závazek ohledně vzájemné obrany. Závěrečná deklarace ze summitu ale tento závazek potvrdila.
Pokud jde o výdaje na obranu, pak 3,5 procenta HDP by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta HDP na širší výdaje spojené s bezpečností. Například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
„My, hlavy států a vlád Severoatlantické aliance, jsme se shromáždili v Haagu, abychom znovu potvrdili náš závazek vůči NATO, nejsilnější alianci v historii, a transatlantickému poutu. Znovu potvrzujeme náš pevný závazek ke kolektivní obraně, jak je zakotveno v článku 5 Washingtonské smlouvy – že útok na jednoho je útokem na všechny,“ stojí v závěrečné deklaraci ze summitu. „Zůstáváme jednotní a neochvějní v odhodlání chránit naši miliardu občanů, bránit alianci a chránit naši svobodu a demokracii,“ dodává dokument, který se skládá z pěti článků.
„Spojenci tváří v tvář závažným bezpečnostním hrozbám a výzvám, zejména dlouhodobé hrozbě, kterou pro euroatlantickou bezpečnost představuje Rusko, a přetrvávající hrozbě terorismu, se zavazují do roku 2035 každoročně investovat pět procent HDP na základní obranné potřeby a také výdaje související s obranou a bezpečností,“ píše se v deklaraci. Tyto investice zajistí, že bude mít aliance síly, schopnosti, zdroje, infrastrukturu, připravenost a odolnost nutné k odstrašení a k obraně.
Trump v závěru summitu vyzdvihl slib spojenců v NATO zvýšit výdaje na obranu
Trump dnes vyzdvihl závazek spojenců v rámci Severoatlantické aliance zvýšit výdaje na obranu a poznamenal, že tyto peníze musejí být použity k nákupu vojenské techniky, nejlépe ze Spojených států, a nikoliv na byrokracii. Šéf Bílého domu na tiskové konferenci v závěru summitu NATO v Haagu také zopakoval, že nedělní americký útok na íránské jaderné provozy zničil íránský jaderný program, a poznamenal, že 12 dní trvající válka mezi Íránem a Izraelem skončila. Zároveň ale připustil, že konflikt může znovu propuknout.
Trump si na dnešní tiskové konferenci připsal zásluhy za tento příslib spojenců a zopakoval, že USA platí nejvíc. „Je to obrovský úspěch pro Spojené státy, protože jsme dávali mnohem víc, než je náš spravedlivý podíl,“ poznamenal.
Peníze z navýšených výdajů by podle Trumpa měly být využity k zakoupení vojenské techniky, nikoliv na byrokracii, a měly by sloužit k tomu, aby se zabránilo dalším válkám, jako je ta na Ukrajině. Ruskou válku proti Ukrajině americký prezident označil za „strašnou situaci“ a prohlásil, že by nepropukla, kdyby v té době byl prezidentem. Také nevyloučil, že ruský prezident Vladimir Putin má teritoriální ambice i mimo Ukrajinu. Trump prý Putina při nedávném telefonátu požádal, aby by mu pomohl dosáhnout dohody, která by válku ukončila.
Naopak válku mezi Izraelem a Íránem, kterou Izrael zahájil 13. června úderem na íránské vojenské a jaderné objekty, jakož i na jaderné vědce a vojenské špičky, prohlásil Trump za ukončenou. Opakovaně přitom hovořil o úspěšnosti víkendových amerických úderů na tři íránské jaderné provozy, přičemž akci přirovnal k americkému svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v závěru druhé světové války. Americké údery na íránské jaderné provozy Trump opět označil za velmi úspěšné a kritizoval některá média, včetně americké televize CNN za to, že zpochybnila tvrzení administrativy, že útoky zcela zničily íránský jaderný program.
Válku mezi Íránem a Izraelem šéf Bílého domu prohlásil za ukončenou s tím, že jednal s oběma stranami, které jsou „unavené a vyčerpané“. Také ale připustil, že konflikt by mohl znovu, „možná brzy“, opět propuknout.
Růst výdajů na obranu není úlitbou Trumpovi, řekl Rutte
Zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP není úlitbou Trumpovi, prohlásil Rutte. Podle něj alianční státy musí výdaje zvýšit, aby dokázaly čelit hrozbám z Ruska, které je podle Rutteho hrozbou v krátkodobé i dlouhodobé perspektivě.
„Dnešní rozhodnutí NATO výrazně posílí,“ uvedl Rutte.
V odpovědi na otázku, která zazněla na tiskové konferenci, Rutte odmítl, že by navýšení výdajů bylo úlitbou americkému prezidentovi Trumpovi, který kritizoval evropské spojence a Kanadu, že málo utrácejí za obranu. Podle generálního tajemníka NATO členské státy musí výdaje zvýšit, aby dokázaly čelit hrozbám ze strany Ruska i bezpečnostní výzvám od jiných zemí, například Číny. Podle Rutteho jsou Rusko a jeho prezident Vladimir Putin hrozbou pro NATO „z krátkodobého i dlouhodobého hlediska“. Právě Putin nemůže být s dnešním rozhodnutím států NATO spokojený, poznamenal Rutte.
Státy NATO „stojí za Ukrajinou“, zdůraznil generální tajemník. „Chceme zaručit, aby Ukrajina byla co nejsilnější,“ poznamenal v situaci, kdy není jasné, jak se bude vyvíjet vojenská pomoc ze strany USA, které loni Ukrajině z vojenského hlediska pomáhaly nejvíce.
Trump podle Rutteho během summitu jasně řekl, že USA ctí své závazky v Severoatlantické alianci. Americký prezident v některých svých předchozích vyjádřeních dával najevo, že USA by zvážily, jakou formu pomoci by nabídly v případě napadení jiného člena NATO, čímž podle komentátorů naznačoval, že by nemusely nutně zasáhnout vojensky.
Pavel: Závazek zvýšit obranné výdaje potvrdily všechny státy NATO
Všechny členské státy Severoatlantické aliance potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent HDP v horizontu deseti let. Na dnešní tiskové konferenci po summitu NATO v Haagu to řekl Pavel.
Shoda spojenců podle něj znamená návrat k tomu, kvůli čemu aliance vznikla, tedy k principům kolektivní obrany, ale i k odpovědnosti jednotlivých zemí za svoji připravenost. Ačkoli výhrady k plánu výdajů původně vyjádřilo například Španělsko, dnes tento cíl na summitu nikdo explicitně neodmítl, řekl Pavel. Někteří lídři států zdůraznili, že je podstatné, co bude za peníze pořízeno, doplnil.
Přímo na armádu by mělo být určeno 3,5 procenta HDP, zbývajících 1,5 procenta pak na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. „Se samotnou tabulkou, že jsme dosáhli pěti procent, se žádný konflikt vyhrát nedá. Ale s reálnými schopnostmi, které jsou dostupné v čase, kdy je potřebuji, ano,“ uvedl Pavel.
Každá země si podle vzájemné dohody stanoví konkrétní cíle, které budou každoročně revidovány. Umožní to podle hlavy státu reagovat nejen na vývoj bezpečnostní situace, ale také na to, jak se daří plnit požadavky stanovené v cyklu obranného plánování na roky 2025 až 2029.
Česko se podle prezidenta má zaměřit na výstavbu a přípravu jedné těžší a jedné střední brigády, a to nejen s plnými počty vojáků a techniky, ale také s veškerými zásobami na minimálně 30 dní intenzivní bojové činnosti. Znamená to požadavky na nábor a výcvik personálu, budování infrastruktury, nákup techniky a náhradních dílů, zásob, munice.
Cílem je také posílení protivzdušné obrany, a to nejen pozemní, tedy řízených protiletadlových střel, ale i vzdušné, tedy nákupem nových letounů. To Česko podle Pavla splní koupí amerických stíhaček F-35. ČR je také tranzitní zemí, což bude klást nároky při výstavbě některé infrastruktury, ale i jednotek, dodal prezident.
Na summitu NATO byla podle Pavla shoda na mnohem užší spolupráci obranného průmyslu v Evropě, ale také mezi Evropou a Severní Amerikou. „Jako předpoklad toho, abychom byli schopni v co nejkratších možných lhůtách doplnit a modernizovat vojenské schopnosti tak, aby byly věrohodným odstrašením pro případnou agresi a dlouhodobě dokázaly zajistit fungování našich ozbrojených sil,“ podotkl.
Americký prezident Donald Trump podle Pavla řekl, že členové NATO nenajdou lepšího a odpovědnějšího spojence, než jsou Spojené státy. Zdůraznil i závazek kolektivní obrany, uvedl Pavel. Americký tlak na zvyšování obranných výdajů v Evropě podle českého prezidenta není ničím novým, Trump k němu ale přistoupil jinak než jeho předchůdci.
Pavel míní, že pocit nespravedlnosti v USA kvůli nerovnováze v zajišťování chodu aliance je oprávněný. Evropa a Kanada podle něj využívaly období klidu a prostředky, které by za normálních okolností vydávaly na bezpečnost, věnovaly jiným prioritám. Výše plánovaných výdajů podle Pavla odpovídá tomu, co je nutné doplnit, aby spojenci byli věrohodní při zajišťování obrany, a souvisí i s odstrašením kohokoli, kdo by chtěl začít jakoukoli agresivní akci.
Největší hrozbou pro evropské země je Rusko, které ví, v jakém stavu jsou jejich ozbrojené síly, míní hlava státu. Pokud nemá dojít k situaci, že by Rusko testovalo alianci a její připravenost, je nutné podnikat kroky, aby ho taková myšlenka ani nenapadla, řekl.
Státy NATO se shodly na potřebě další podpory Ukrajiny, řekl Pavel
Členské státy NATO se shodly na potřebě další podpory Ukrajiny. Na dnešní tiskové konferenci po aliančním summitu v nizozemském Haagu to řekl český prezident Petr Pavel. Všechny země podle něj vnímají ruskou hrozbu s naprostou vážností.
Kvalita a forma míru, až ho jednou bude na Ukrajině dosaženo, bude mít podstatný vliv na bezpečnost každého občana v Evropě, dodal prezident.
V závěrečné deklaraci summitu se mimo jiné uvádí, že spojenci znovu zdůrazňují své závazky poskytovat pomoc Ukrajině, jejíž bezpečnost přispívá k bezpečnosti spojenců. Generální tajemník NATO Mark Rutte v úterý zopakoval, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun).
Trump se podle Merze jasně přihlásil k závazku společné obrany
Trump se na summitu jasně přihlásil k závazku společné obrany v případě napadení. Po skončení vrcholné schůzky to podle agentury Reuters prohlásil německý kancléř Friedrich Merz. Ten novinářům rovněž řekl, že na okraj summitu měl příležitost s Trumpem hovořit a přitom ho vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku, které v únoru 2022 napadlo Ukrajinu. Za znamení alianční jednoty pak kancléř označil dohodu více investovat do obrany.
Trumpova dřívější vyjádření, ve kterých kritizoval především nízké výdaje evropských členů NATO na obranu, vyvolávala pochybnosti, zda by Spojené státy pod jeho vedením přišly Evropě v případě války na pomoc. Podle Merze se ale šéf Bílého domu na vrcholné schůzce vyslovil jasně.
„Trump na tomto summitu velmi jasně vyjádřil svůj závazek k článku pět NATO,“ řekl Merz. Zmíněný článek považuje útok na některého člena aliance za útok proti všem a zavazuje tak ke kolektivní obraně. Tento článek je proto považován za pilíř obranné aliance.
Merz na tiskové konferenci řekl, že svobodu a bezpečnost nelze považovat za zaručené výdobytky, takže aliance musí vnímat vážně hrozbu, jakou pro ni představuje Rusko. Právě ruská agrese vůči Ukrajině přinutila alianční státy zvýšit výdaje na obranu. Nynější cíl zajistit výdaje na armádu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) se zvýší na 3,5 procenta a dalších 1,5 procenta HDP budou země investovat do oblastí, které s obranou souvisejí. Příkladem jsou infrastruktura či kybernetická bezpečnost.
„Rozhodnutí zvýšit obranné výdaje NATO na pět procent je znamením jednoty aliance,“ řekl Merz. Poznamenal, že tyto obří investice nikoho potěší, ale země NATO je činí ve vlastním zájmu.
O agresivních postojích Ruska kancléř prohlásil, že Moskva není dostatečně silná, aby napadla NATO, může se ale pokusit prověřit alianci a její ochotu bránit ostatní členy.
S Trumpem hovořil Merz nejen o sankcích, ale také o cestě mírového vyřešení konfliktu. „Řekl jsem Trumpovi, že je především v jeho rukách, aby usnadnil řešení války mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedl kancléř. Dodal, že v nadcházejících dnech se uskuteční další jednání takzvané koalice ochotných.
Tuto koalici, jejíž součástí je i Česko, tvoří skupina zemí připravených zúčastnit se případné mírové mise na Ukrajině po zastavení bojů. Některé země jednaly také o možném vyslání evropských vojáků na Ukrajinu po uzavření příměří či míru.
Macron: EU bude více zbrojit kvůli Rusku, nemůže ale vést obchodní válku s USA
Evropa bude investovat více do své obrany, aby dokázala lépe čelit ruské hrozbě. Na závěr summitu Severoatlantické aliance to dnes prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Zároveň řekl, že po Evropanech nelze žádat více peněz na armádu, pokud povedou obchodní válku se Spojenými státy, píše agentura Reuters. Macron tak vyzval k rychlému uzavření obchodních jednání mezi Evropskou unií a USA.
„Nemůžeme jako spojenci říkat, že musíme utrácet více (…) a pak vést obchodní válku,“ řekl Macron.
Americký prezident Donald Trump, který evropské státy NATO dlouhodobě vyzývá k větším výdajům na obranu, v květnu oznámil, že na zboží z evropské sedmadvacítky uvalí od června 50procentní cla, takzvaná reciproční. Krátce nato však odložil jejich zavedení na 9. července. Trump tvrdí, že cla Spojeným státům pomohou snížit obchodní deficit, který mají s řadou zemí světa. Unie považuje dosažení dohody o zásadách smlouvy do zmíněného data za nejlepší možný scénář, který by umožnil další rozhovory k doladění detailů.
Ke zmíněnému článku, který útok proti jednomu členovi NATO považuje za útok proti všem, Macron řekl, že jeho úkolem není formulaci této pasáže smlouvy interpretovat. Poznamenal, že článek znamená vzájemnou solidaritu mezi členy.
Agentura AP napsala, že Trump cestou do Haagu na summit vnesl nejistotu, zda Spojené státy dodrží závazek vzájemné obrany. „To záleží na vaší definici,“ řekl Trump novinářům. „Existuje mnoho definic článku 5. O tom víte, že? Ale já jsem odhodlán být jejich přítelem,“ uvedl americký prezident.
Lipavský: Trump působil spokojeně, že alianční výdaje na obranu vzrostou
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského působil Trump na summitu NATO spokojeně. Podařilo se mu dosáhnout navýšení obranných výdajů na pět procent HDP. Jednání označil Lipavský za velmi úspěšné. Summit byl přelomový i z hlediska armády a obrany jednotlivých členských zemí, řekla českým novinářům v Haagu ministryně obrany Jana Černochová. Na schůzce se rovněž schvalovaly nové alianční závazky, kterými mají spojenci přispět k obraně aliance.
„Myslím, že se podařilo přesvědčit Donalda Trumpa. A tím, kdo ho také přesvědčoval celý večer, včera asi dvě hodiny při večeři, byl prezident Pavel. Seděli ob belgického krále vedle sebe,“ uvedl Lipavský s odkazem na úterní slavnostní večeři, kterou pořádal nizozemský královský pár. „Myslím, že je to velký úspěch pro celou naši zemi, můžeme na to být náležitě hrdí,“ dodal s tím, že jde rovněž o potvrzení toho, že Česko dělá dobrou zahraniční politiku. Trump podle Lipavského chtěl slyšet, že navyšování výdajů na obranu je reálné, což se na summitu stalo.
Alianční závazky, neboli takzvané cíle výstavby schopností všech spojeneckých zemí, se upravují každé čtyři roky a rozdělují mezi státy úkoly, kterými mají přispět k obraně aliance. Detaily těchto plánů nejsou veřejné a pro každou spojeneckou zemi čítají desítky až stovky stránek. Závazky přesně popisují, do jakých schopností musí spojenci v nadcházejících letech investovat. V závazcích pro Česko se podle Černochové řeší například vybudování těžké brigády, rovněž pak ženijního pluku, či posílení ochrany vzdušného prostoru.
„Máme tam celou řadu nových povinností, na které budeme potřebovat právě finanční prostředky, proto jsme považovali zcela za správné, že jsme i jako vláda přistoupili k tomu, že budeme navyšovat výdaje na obranu,“ řekla novinářům Černochová.
Španělsko nebude navyšovat výdaje nad dvě procenta HDP, řekl Sánchez
Španělsko nebude navyšovat své výdaje na obranu nad dvě procenta HDP. Uvedl to dnes po summitu Severoatlantické aliance španělský premiér Pedro Sánchez.
Sánchez dnes odpoledne uvedl, že parlamentu předloží vládní plán na obranu schválený v dubnu. „Plán nám stanoví cíl dosáhnout výdajů na obranu a bezpečnost ve výši dvou procent HDP ,“ uvedl Sánchez. Zároveň poukázal, že od roku 2018, kdy se dostal do čela vlády, se výdaje na obranu zvýšily o 70 procent. Výdaje ve výši dvou procent HDP Sánchez označil za cíl „dostatečný, realistický a hlavně slučitelný s naším sociálním modelem“.
Sánchez dal znovu najevo, že se dvěma procenty HDP je Španělsko schopné plnit úkoly a požadavky v Severoatlantické alianci. „Španělsko splní dojednané (vojenské) kapacity,“ uvedl premiér s tím, že dnes dojednaná dohoda podle něj „uspokojuje všechny členské státy v alianci“.
Již v neděli Sánchez řekl, že Španělsko je schopné plnit požadavky NATO s výdaji ve výši 2,1 procenta HDP. Podle něj mu generální tajemník NATO Mark Rutte zaručil flexibilitu. Rutte však později uvedl, že ze společných závazků NATO nejsou výjimky.
