Mezi Teheránem a Kyjevem: Stane se Blízký východ černou dírou na zbraně pro Ukrajinu?

Zatímco se zraky světa upínají k eskalujícímu napětí mezi Izraelem a Íránem, v Kyjevě narůstá nervozita. Nejde jen o politickou pozornost, ale o tvrdou matematiku logistických řetězců. Pokud se konflikt na Blízkém východě promění v dlouhodobou kampaň, zásoby západní munice a systémů protivzdušné obrany, které Ukrajina životně potřebuje k přežití zimy, mohou skončit v úplně jiném regionu.

Praha / Washington – Historie se málokdy ptá na to, zda jsou velmoci připraveny bojovat na dvou frontách současně. Spojené státy, jakožto klíčový garant bezpečnosti pro Ukrajinu i Izrael, se nyní ocitají v situaci, kdy jejich zbrojní sklady nejsou bezedné. Pro Českou republiku a zbytek východního křídla NATO to znamená jediné: musíme se připravit na scénář, kdy „ukrajinská karta“ v americkém Kongresu ztratí na své prioritě ve prospěch ochrany Blízkého východu.

Logistické dilema: Rakety nejsou rohlíky

Základním problémem není neochota pomoci, ale fyzická kapacita výroby. Moderní válka, jakou vidíme na Ukrajině, spotřebovává zdroje tempem, které západní obranný průmysl nepamatuje od dob studené války. Systémy jako Patriot nebo munice ráže 155 mm jsou nyní nedostatkovým zbožím.

Pokud se kampaň USA a Izraele proti íránským ambicím protáhne, dojde k nevyhnutelnému přehodnocení priorit. Izrael potřebuje interceptory pro svůj Iron Dome a Arrow, ale také sofistikované systémy PVO, které by čelily balistickým raketám z Teheránu. Jsou to přesně ty samé systémy, které Kyjev žadoní k ochraně svých měst před ruskými drony Šáhed – mimochodem, rovněž íránské provenience. Tato ironie osudu může mít pro Ukrajinu tragické následky: každý Patriot poslaný k Rudému moři je Patriot, který nebude chránit Charkov nebo Oděsu.

Ruská sázka na západní únavu

V Moskvě se mezitím tleská. Pro Kreml je eskalace na Blízkém východě darem z nebes. Vladimir Putin dlouhodobě sází na strategii „opotřebování“ – nikoliv jen na bojišti, ale především v myslích západních voličů.

Pokud začnou spojenci v rámci NATO soupeřit o kritické zdroje, jednota, která byla dosud překvapivě pevná, dostane trhliny. V momentě, kdy se v evropských metropolích začne diskutovat o tom, zda je důležitější stabilita ropného trhu a bezpečnost Izraele, nebo územní celistvost Ukrajiny, ruská propaganda spustí naplno svůj narativ o „únavě z Ukrajiny“. Budou nás přesvědčovat, že podpora Kyjeva je luxusem, který si v době globálního chaosu už nemůžeme dovolit. Pro Prahu, Varšavu či pobaltské státy je to nebezpečný moment – ztráta amerického fokusu na východní Evropu by byla pozvánkou pro další ruskou agresi.

Fiasko S-300: Papírový tygr z východu

Navzdory chmurným vyhlídkám přinesly nedávné střety na Blízkém východě jeden zásadní poznatek, který by neměl zapadnout. Ruský mýtus o neporazitelnosti jeho protivzdušné obrany utrpěl drtivou ránu. Íránské systémy S-300, které Moskva prezentovala jako špičku světové technologie, se ukázaly jako neúčinné proti izraelským a americkým úderům.

Pro ruský vojensko-průmyslový komplex je to reputační katastrofa. Země globálního Jihu, které dříve stály v frontě na ruské zbraně, nyní vidí, že proti západním technologiím jsou tyto systémy téměř bezmocné. To oslabuje ruský vliv v regionu a podkopává exportní příjmy, které Kreml nutně potřebuje k financování války. Je to jasný vzkaz i pro nás: technologie a inovace jsou na straně Západu, pokud ovšem budeme mít dostatek vůle je vyrábět a dodávat tam, kde jsou potřeba.

Washingtonské hodiny tikají

Události v Teheránu a Tel Avivu nejsou jen regionálním konfliktem, jsou předehrou k novému kolu globálního vyjednávání. Blíží se doba, kdy se budou u kulatého stolu rýsovat obrysy budoucího míru na Ukrajině. Pozice Kyjeva u tohoto stolu bude přímo úměrná síle jeho armády a zásobám munice.

Čím déle bude Washington vázán v íránské krizi, tím slabší bude jeho vyjednávací pozice vůči Moskvě. Spojené státy potřebují rychlé a rozhodné vítězství nad íránským vlivem, aby mohly opět naplno obrátit svou pozornost k evropskému bojišti. Jakýkoliv pat na Blízkém východě hraje do karet Rusku, které doufá, že do příštích mírových rozhovorů vstoupí s vědomím, že Západ je příliš rozptýlený na to, aby Ukrajinu efektivně bránil.

Pohled z Prahy: Nesmíme se nechat rozptýlit

Z českého pohledu je situace kritická. Naše bezpečnost je bytostně spjata s úspěchem Ukrajiny. Pokud dovolíme, aby se pomoc Kyjevu stala „druhořadou“ záležitostí kvůli dění na Blízkém východě, hazardujeme s vlastní budoucností.

Ano, Izrael je náš strategický spojenec a jeho právo na obranu je nezpochybnitelné. Ale jako Evropané nesmíme zapomínat, že zatímco na Blízkém východě se hraje o vliv, na Ukrajině se hraje o hranice Evropy. Strategická roztržitost je luxus, který si v roce 2026 nemůžeme dovolit. Musíme tlačit na posílení evropských výrobních kapacit tak, abychom nebyli jen pasivními diváky washingtonského rozhodování mezi dvěma krizemi.

Pokud Západ nedokáže uřídit obě krize současně, hrozí, že ztratí důvěryhodnost v obou regionech. A to je scénář, ve kterém vítězí jen a pouze diktátoři v Moskvě a Teheránu.

Autor: Peter Jelen