Brusel je mírně optimistický, Magyar může odblokovat půjčku Kyjevu, píší média
Po vítězství maďarského opozičního vůdce Pétera Magyara zavládl v Bruselu optimismus, že by se mohlo podařit brzy odblokovat schválení unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard, kterou dosud blokoval stávající premiér Viktor Orbán. Unijní činitelé jsou ale zároveň opatrní, Magyar totiž není tolik proukrajinský, jak možná někteří doufali, odmítá posílat zbraně Kyjevu a naznačil, že o vstupu Ukrajiny do EU bude Maďarsko rozhodovat v referendu, což by mohlo celý proces zhatit, napsal server Euronews.
Po nedělních parlamentních volbách v Maďarsku se v bruselských kuloárech podle serveru vyrojilo množství otázek: Jak hladce přejde v Maďarsku po šestnácti letech moc od Orbána k Magyarovi? Jakmile se nový premiér ujme moci, zruší rychle maďarské veto na vyplacení půjčky Ukrajině? Dokáže Magyar postupovat dostatečně rychle v reformách, aby pro svou zemi získal tolik potřebné zmrazené peníze z EU? Na některé z nich by mohla odpověď přijít už brzy.
Někteří z diplomatů, které citoval bruselský server Politico, vyjádřili optimismus, že Magyarovo vítězství povede k rychlému zrušení zablokování unijní půjčky Kyjevu. „Pro novou vládu by mělo být snadné to prostě nevetovat,“ uvedl jeden z diplomatů. Pravděpodobně by stačil pouze formální souhlas na úrovni takzvaného Coreperu, tedy velvyslanců členských států při EU. Ten se schází v Bruselu většinou dvakrát týdně, ale jeho jednání může být svoláno kdykoli.
Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 v objemu 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč) schválili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na loňském prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, Česko, Slovensko a Maďarsko ale oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. Finance mají Kyjevu sloužit na rozpočtové a vojenské účely.
S půjčkou souvisejí celkem tři legislativní návrhy, všechny je podpořil 11. února Evropský parlament a předtím 4. února i velvyslanci členských států při Evropské unii. Následně se mělo odehrát ještě formální potvrzení právě členskými státy, v této fázi ale Maďarsko začalo schválení jednoho z textů blokovat. Jedno z nařízení bylo přitom nutné přijmout jednomyslně, pro zbylá dvě stačila kvalifikovaná většina.
První peníze z půjčky by se měly na Ukrajinu dostat už v dubnu, Orbán ale oznámil, že hodlá půjčku blokovat, dokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy ropovodem Družba. Ropovod byl podle Ukrajinců poničený ruskými útoky, podle Budapešti ale Kyjev dovoz ropy blokuje z politických důvodů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se k opravám příliš nevyjadřoval, těsně před volbami ale zdůraznil, že v pracích pokročí. „Opravy dokončíme…říkal jsem jim, že je dokončíme letos na jaře,“ uvedl minulý týden. V neděli Zelenskyj napsal na sociální síti X, že je „připraven na schůzky a společnou konstruktivní práci“ s nastupujícím maďarským premiérem.
Kromě půjčky Kyjevu ale Maďarsko blokuje i schválení dvacátého balíku sankcí proti Rusku a rovněž cestu Ukrajiny do Evropské unie tím, že odmítá schválit otevření konkrétních přístupových kapitol. V případě sankčního balíku půjde podle unijních diplomatů nejspíš o první „test toho, jak nová vláda vnímá Moskvu“, napsalo Politico. Nicméně nestane se tak okamžitě.
Maďarská ústava vyžaduje, aby se nový parlament sešel do 30 dní od hlasování. To znamená, že Orbánovi spojenci nejspíš budou u moci ještě v úterý 21. dubna, kdy se v Lucemburku koná jednání ministrů zahraničí bloku, a 23. a 24. dubna, kdy se v Nikósii uskuteční neformální summit EU. Jestliže tam Orbán pojede, bude to jeho poslední schůzka na nejvyšší unijní úrovni. Podle mluvčí předsedy summitů dostane odcházející maďarský premiér od Antónia Costy klasicky dárek, který dostávají všichni, zarámovaný obrázek členů Evropské rady podepsaný Costou.
Předseda Evropské rady i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s Magyarem hned v neděli večer telefonicky hovořili a gratulovali mu k vítězství. „Maďarsko si zvolilo Evropu,“ napsala von der Leyenová na síti X pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal svou porážku. Maďarský premiér patřil mezi nejzarytější odpůrce šéfky EK, Fidesz často používal její podobu v útočných reklamách a na billboardech.
Unijní úředníci jsou ale vůči Magyarovi rovněž opatrní. Přestože je proevropský a je rovněž pevný zastáncem EU a NATO, mohl by zaujmout kritický postoj k politice unijního bloku vůči Ukrajině, aby zcela neztratil některé z voličů. Magyar již dříve naznačil, že Maďarsko bude i nadále odmítat posílat zbraně do Kyjeva a že přistoupení Ukrajiny k EU by mělo být podmíněno konkrétními podmínkami a referendem v Maďarsku.
Jeden vysoce postavený představitel unie označil nedělní historický výsledek za „nový začátek“, ale varoval, že situace nebude „procházka růžovým sadem“, napsal server Euronews.
Rzeczpospolita: Vítězství Tiszy může inspirovat další politiky v Evropě i USA
Varšava – Lídr maďarské strany Tisza Péter Magyar v nedělních parlamentních volbách ukázal, že zvítězit se dá i v zemi s tak rozsáhlou kontrolou režimu nad politickými mechanismy, jakou je Maďarsko. Píše to dnes polský list Rzeczpospolita ve své analýze. V jiném komentáři ale upozorňuje, že s koncem 16leté éry maďarského národněkonzerativního premiéra Viktora Orbána nezaniká fenomén populistické pravice.
Ve prospěch Magyarovy středopravicové Tiszy hrálo několik výjimečných okolností, hlavně ale hluboká hospodářská krize, kdy drahota zdecimovala střední třídu, píše list. Rzeczpospolita vyzdvihuje také Magyarův politický talent a připomíná, že vsadil na sociální sítě, protože tradiční média jsou podřízená Orbánovu režimu. Dospěl k závěru, že klíčem k úspěchu je mobilizace mladých a dal jim naději na lepší budoucnost. Pustil se ale také do náročné práce, jakou bylo získat na svou stranu aspoň část starších voličů žijících na venkově, kteří tradičně volili Fidesz. „Místo toho, aby se v silně konzervativní společnosti zabýval civilizačními otázkami, soustředil se na to, co ji trápí. Jde o zoufalý stav infrastruktury, zdravotnictví, školství a o drahotu,“ píše Rzeczpospolita.
Orbán se svým systémem „neliberální demokracie“ stal v uplynulých letech vzorem pro další pravicově populistické politiky ve světě. „Dnes se Magyar může ukázat jako inspirace pro politiky v Americe nebo Evropě. Ale už úplně jiné. Pro ty, kteří chtějí zachránit liberální demokracii, a ne ji ničit,“ píše Rzeczpospolita.
V jiném komentáři k výsledku maďarských voleb ale Rzeczpospolita upozorňuje, že i když Fidesz prohrál, podpořila ho velká část Maďarů. Připomíná, že protiimigrační Alternativa pro Německo se drží na předních místech v průzkumech v Německu, politický proud kolem krajně pravicové političky Marine Le Penové není daleko od toho, aby se příští rok ujal vlády ve Francii.
„Je třeba se ptát, proč se Orbán tolik let ve své zemi těšil takové podpoře. Jaké chyby křesťanských a sociálních demokratů způsobily, že krajní pravice v Německu a Francii posiluje,“ píše Rzeczpospolita. Dodává, že není nutné mít rád francouzské Národní sdružení nebo německou AfD, ale tyto strany reagují na důležité problémy, se kterými si nedokázaly poradit vlády v Paříži nebo Berlíně. „Bez toho Evropská unie padne. A to ne kvůli (šéfovi polské národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost Jaroslawovi) Kaczyńskému, kvůli Orbánovi, (slovenskému premiérovi Robertu) Ficovi nebo (kvůli českému premiérovi Andreji) Babišovi, ale kvůli chybám bývalých a současných německých kancléřů a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona,“ píše deník.
Rzeczpospolita varuje, že pokud EU rychle nepřestane být slepá vůči problémům, s nimiž slaví úspěch populistická pravice, úsměv na tváři vyvolaný radikální změnou v Maďarsku z tváří sympatizantů liberální demokracie rychle zmizí.
