Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval člena bankovní rady Aleše Michla (44) guvernérem České národní banky (ČNB). Ve funkci od července nahradí Jiřího Rusnoka, kterému končí druhý mandát a nemůže být znovu jmenován. Michl je členem bankovní rady od prosince 2018. Michl po svém jmenování na Pražském hradě řekl, že na svém první zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb.
Na konci června kromě Rusnoka končí šestiletý mandát viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a členovi bankovní rady Vojtěchu Bendovi. Zeman může přitom Nidetzkému a Bendovi jejich mandát prodloužit, ale jmenovat místo nich i úplně nové členy rady. Zároveň musí jmenovat nového člena sedmičlenné rady za Rusnoka.
Michl bude od vzniku současné ČNB v roce 1993 jejím v pořadí pátým guvernérem. Jeho předchůdci byli Josef Tošovský, Zdeněk Tůma, Miroslav Singer a dosud úřadující Jiří Rusnok.
Příští rok v únoru, těsně před koncem funkčního období prezidenta Zemana, vyprší ještě angažmá v bankovní radě viceguvernérovi ČNB Marku Morovi a členovi rady Oldřichu Dědkovi. Ten na rozdíl od Mory již znovu jmenován být nemůže, protože členem bankovní rady již v minulosti jednou byl.
Michl s Dědkem nejsou v současnosti příznivci zvyšování sazeb, přičemž jsou v tomto názoru v bankovní radě v menšině. Prezident ale může svými kroky ohledně jmenování dalších členů poměr hlasování v bankovní radě podle ekonomů obrátit.
Naposledy bankovní rada zvýšila úrokové sazby minulý týden, a to o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na 5,75 procenta. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Pro všechna tato rozhodnutí od loňského září hlasovalo pět členů rady. Dva členové, Michl a Dědek, hlasovali pro sazby beze změny. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Michl a Dědek se ale domnívájí, že zvyšování sazeb na současnou inflaci nezabere, poškodí export a ekonomiku.
Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Bankovní rada je sedmičlenná. Členové bankovní rady nesmějí zastávat funkci více než dvakrát.
Michl navrhne na srpnovém jednání ponechání sazeb
Michl řekl, že na svém prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb. „Od července, kdy budu vést bankovní radu, předpokládám, že inflace bude dále rekordně vysoká, kolem 15 procent. Hlavní cíl bude ji navrátit na dvě procenta. Předpokládám, že to bude trvat dva roky,“ uvedl při jmenování Michl.
Inflace je podle něj převážně dovezená, především přes vyšší ceny energií. Předpokládá, že sazby budou v té době na takové úrovni, aby krotily případnou poptávkovou inflaci. „Předpokládám, že navrhnu na svém prvním zasedání, které povedu v létě, určitou stabilitu sazeb. Vyhodnotíme poté dopady dosavadní měnové politiky a další indikátory přicházející z ekonomiky a po určité době se rozhodneme, co dál, „dodal.
„Tvrzení, že inflace byla způsobena primárně válkou na Ukrajině, bohužel kulhá na obě nohy, protože dvouciferné inflace bylo dosaženo již před válkou,“ řekl prezident. V boji proti inflaci má ČNB podle Zemana nezastupitelnou roli a existují dvě skupiny ekonomů s výrazně odlišnými názory. Jedna skupina inflaci označuje jako poptávkovou a jako řešení vidí zvyšování úrokových sazeb. „Druhá skupina mluví o nákladové inflaci a v takovém případě je zvyšování úrokových sazeb nákladem svého druhu a k inflaci přispívá,“ řekl.
Podle Zemana je nutné s respektem naslouchat oběma skupinám. „Zdá se, že se v poslední době skutečně překlápí úrokové sazby z nástroje brzdění inflace v nástroj jejího posilování,“ řekl. Zmínil, že rostou ceny energií, potravin a řady dalších komodit.
„Z důvodů výše uvedených jsem se rozhodl jmenovat guvernérem člověka, který měl kritický postoj ke zvyšování úrokových sazeb. Nepřál bych si, aby došlo k razantnímu poklesu úrokových sazeb, ale na na druhé straně se domnívám, že v současné situaci neexistují dostatečné důvody k jejich dalšímu zvyšování,“ dodal.
Na konci června kromě Rusnoka končí šestiletý mandát viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a členovi bankovní rady Vojtěchu Bendovi. Zeman může přitom Nidetzkému a Bendovi jejich mandát prodloužit, ale jmenovat místo nich i úplně nové členy rady. Zároveň musí jmenovat nového člena sedmičlenné rady za Rusnoka.
Michl s dalším členem rady Oldřichem Dědkem nejsou v současnosti příznivci zvyšování sazeb, přičemž jsou v tomto názoru v bankovní radě v menšině. Prezident ale může svými kroky ohledně jmenování dalších členů poměr hlasování v bankovní radě podle ekonomů obrátit.
