Reportéři Radiožurnálu zjistili podrobnosti k úterní policejní razii na brněnském magistrátu, během které policie prohledávala i kancelář kandidáta na ministra životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL. Policejní prověřování mapuje zejména aktivity podnikatele Michala Horkého, kterého policie označuje za hlavu šestičlenné organizované zločinecké skupiny, která chtěla ovládnout městskou společnost Pískovna Černovice.
Radiožurnálu to popsaly dva zdroje obeznámené s vyšetřováním. Horký ani další údajní členové skupiny na dotazy Radiožurnálu nereagovali.
Úterní policejní razie v Brně se týká podvádění při privatizaci s městskými byty a také brněnské městské společnosti Pískovna Černovice, kterou údajně chtěla ovládnout organizovaná zločinecká skupina.
Za její hlavu – alespoň podle dvou zdrojů seznámených s vyšetřováním – považují detektivové podnikatele a provozovatele taxislužby v Brně Michala Horkého.
„Skupina vznikla v roce 2021 a původně měla tři členy – kromě Horkého ještě právníka Radovana Novotného a Petera Flimmela, o další tři členy se rozšířila až později,“ uvedl zdroj obeznámený s vyšetřováním. Další členové jsou podle detektivů podnikatelé Josef Krutílek, Martin Bednář a Jiří Krejčí.
Novotný je podle serveru Novinky.cz bývalým tajemníkem Brna-středu, už dříve jej policie stíhala za korupci. Flimmel je podle obchodního rejstříku jednatelem společnosti ING-CZECH. Redakce se v pondělí večer pokusila podnikatele i firmu telefonicky kontaktovat, ale bez úspěchu.
Plán organizované skupiny byl původně takový, že pískovnu nejprve získá do „ekonomického pronájmu“ s předkupním právem, a to pomocí zmanipulovaného výběrového řízení.
S tím měl podle detektivů pomoci z pozice místostarosty městské části Brno-Žabovřesky Filip Leder, vlivný člen místní KDU-ČSL, předseda představenstva městské odpadové firmy Sako a zastupitel Brna, který aktuálně vyjednává o budoucí brněnské koalici a měl by se stát starostou Žabovřesk.
Původní plán
Leder se s údajným šéfem skupiny Horkým několik let zná. Zastupoval ho jako právník u soudu ve sporu s Jihomoravským krajem o pozemek pod brněnským letištěm, které kraji patří.
Jestli se aktuální případ a policejní zásah Horkého týká, nechtěl Leder říct. „U mě v kanceláři v souvislosti s jedním mým klientem probíhala prohlídka, ano. Požádali mě o vydání nějakých listin, které jsem neměl k dispozici, takže jsem je dát nemohl. Jméno klienta vám nemůžu potvrdit, ani vyvrátit, anžto jsem vázán povinností mlčet,“ řekl v pondělí večer Radiožurnálu.
Redakci se Horkému nepodařilo v pondělí dovolat. Podle policie ale z původního plánu, jak získat pískovnu, sešlo. „Nakonec z takového plánu ale Horký ustoupil a vymyslel jiný – do pískovny investuje jedna ze společností ovládaná Horkým a za to bude chtít majetkový podíl,“ upřesnil zdroj.
Současně s tím chtěla zločinecká skupina snižovat ekonomický zisk pískovny. A to pomocí společnosti ING-CZECH, s. r. o., která uzavře s pískovnou nevýhodnou rámcovou smlouvu, která bude v podstatě nevypověditelná. Tím se sníží její tržní hodnota jakožto městské firmy a Horkého skupina pak pískovnu ovládne.
Pískovna patří městské části Brno-Černovice. V Brně je to prakticky anomálie, ostatní firmy jako teplárny nebo dopravní podnik patří přímo pod město. V posledním volebním období se politici na magistrátu zabývali možností, jestli pískovnu nepřevzít. Nakonec do její dozorčí rady jmenovali jednoho z vysoce postavených úředníků města.
Jednateli pískovny jsou od roku 2021 Jiří Hasoň z KDU-ČSL a Jiří Novotný z ČSSD. Hasoň do funkce nastoupil nově, Novotný už pískovnu, která slouží i jako skládka odpadu, dříve vedl. O oba se policie zajímá, v úterý byla také přímo na radnici v Černovicích.
Druhá větev s byty
Druhá větev prověřování se týká opět Michala Horkého, dále pak Markéty Horké a Aleny Hofírkové, Ľubomíra Vdovce a Radovana Novotného. Společně vytvořili skupinu, která údajně za využití podvodného jednání a uplácení v privatizaci získala a následně se ziskem prodala bytové domy a byty.
O byty se policie zajímala v městské části Brno-sever, což tamní vedení radnice potvrdilo. Policie se podle zdrojů Českého rozhlasu zajímala také o končícího místostarostu Davida Aleše, zvoleného za ANO, který letos kandidoval za ČSSD. Aleš měl bytovou politiku na radnici na starosti. Redakci se jeho vyjádření v pondělí nepodařilo sehnat, nebral telefon.
Zásah i u Hladíka
Kriminalisté zasahovali také v kanceláři prvního náměstka primátorky a lidoveckého kandidáta na ministra životního prostředí Petra Hladíka. Server Novinky.cz v této souvislosti upozornil, že Hladík měl opakovaně působit na starostu brněnské městské části Židenice, aby došlo k prodeji bytového domu nájemníkům.
Hladík na svém twitteru zdůraznil, že nebyl z ničeho obviněn, a v tiskovém prohlášení uvedl, že ho policie kontaktovala a požádala o přístup do jeho kanceláře. Je prý ochotný podat vysvětlení.
O tom, zda bude dál kandidátem na ministra, lidovci rozhodnou ve čtvrtek. Předseda strany Marian Jurečka požádal kancelář Pražského hradu o zrušení čtvrtečního setkání Hladíka s prezidentem Milošem Zemanem.
Prezident při návštěvě v Ústeckém kraji novinářům řekl, že žádosti vyhoví. Premiér Petr Fiala si chce na komentář k aktuální situaci nechat několik dní, aby mohl analyzovat informace. Počká i na výsledek čtvrtečního lidoveckého jednání.
Detektivové kvůli machinaci s nemovitostmi zasahovali v Brně i před dvěma týdny, kdy obvinili kvůli údajnému kupčení s byty osm lidí – a to pro účast na organizované zločinecké skupině, přijetí úplatků ve prospěch skupiny a pro zneužití pravomoci úřední osoby.
Podle kriminalistů skupinu řídil exšéf bytové a dislokační komise radnice Brno-střed Otakar Bradáč, kterému hrozí až 16 let vězení. Druhý nejpřísnější trest, až třináct let vězení, hrozí jednateli realitní kanceláře PJ Reality Zdeňku Červinkovi.
Ten se měl podílet na shánění klientů, kteří byli ochotni za levnější bydlení poskytnout úplatek. Oba zmíněné poslal soud do vazby, zbylé obviněné stíhá policie na svobodě.
Policie začala případ manipulací s nemovitostmi prověřovat už v roce 2018. Jednomu z tajných agentů se dokonce podařilo byt od městské části získat, k bytu 1+kk se dostal zhruba za půl roku a skupině za to zaplatil 350 tisíc korun.
Zdroj: iRozhlas
