Magdolna Gozonová okusuje zelené pálivé papričky ze stánku s ovocem a zeleninou na rozlehlém krytém trhu v Budapešti. Zkouší, zda jsou dostatečně pálivé na polévku, kterou připravuje. Tato třiaosmdesátiletá žena v důchodu si se svou nízkou penzí v Maďarsku nemůže dovolit koupit jich více, píše agentura AP. Míra inflace v Maďarsku je nejvyšší v Evropské unii.
„Nekupuji si ovoce. Brambory máme od obecního úřadu, tak ty kupovat nemusíme, ale cibule teď hodně zdražila,“ řekla Gozonová. Mléčné výrobky už nekupuje a maso jen výjimečně.
Ceny potravin v posledních měsících vzrostly dramaticky napříč celou Evropou, v březnu se meziročně zvýšily o 19,6 procenta, a staly se tak hlavní hnací silou inflace, zatímco náklady na energie klesly. V Maďarsku ale podle unijního statistického úřadu Eurostat ceny potravin za poslední rok vzrostly o více než 45 procent. Značně tak převyšují druhý nejvyšší nárůst, který má u potravin Slovensko a který nepatrně přesáhl 29 procent.
Prudký nárůst cen tvrdě dopadá v Maďarsku na spotřebitele a nutí je měnit druhy potravin, které kupují, stejně jako zvažovat množství, které si mohou dovolit. Stejně tak vede podniky k přehodnocení toho, co nabízejí k prodeji.
„Návyky se rozhodně změnily a lidé si teď mnohem více rozmýšlejí, co si koupí. Dostali jsme se téměř do bodu, kdy se klobása a šunka považují za luxusní potraviny,“ řekla Szilvia Buktaová, která provozuje řeznický stánek v historické Velké tržnici v Budapešti.
„My také musíme nakupovat méně, protože ceny jsou mnohem vyšší a protože víme, že je méně zákazníků. Takže rozhodně nakupujeme opatrněji,“ dodala Buktaová.
Ceny některých druhů potravin se v Maďarsku meziročně téměř zdvojnásobily. Položky jako vejce, mléko, máslo nebo chleba teď stojí o 72 až 80 procent více, což v zemi, kde průměrná mzda činí v přepočtu něco málo přes 19.000 korun, lidem zvyšuje náklady na živobytí.
S podobnými problémy se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, která růst životních nákladů podněcuje, potýká většina evropských ekonomik. V Maďarsku ale neefektivní zemědělství a potravinářský průmysl v kombinaci s historickým poklesem kurzu forintu extrémní inflaci zhoršily víc než kdekoliv jinde v EU, říká hlavní ekonom banky ING v Maďarsku Péter Virovácz.
Nejen zemědělci, ale také restaurace a pekárny a další podniky zvýšily ceny pro zákazníky a změnily nabídku, aby se vyhnuly nejdražším surovinám.
V baru a restauraci Cafe Csiga na náměstí plném zeleně v centru Budapešti v reakci na prudký růst cen masa a kuchyňského oleje z menu stáhli hamburgery a hranolky, potvrdil hlavní provozní podniku András Kelemen.
„Ceny surovin se prudce zvýšily, některé položky zdražily o 100 procent,“ říká Kelemen. „Neuvěřitelně zdražila zelenina, zejména v zimním období, a některé druhy masa a masných výrobků,“ dodal.
Celková míra inflace se tak v Maďarsku zvýšila na 25,6 procenta, což je rovněž nejvyšší hodnota v EU, jejíž průměr předchozí měsíc klesl na 8,3 procenta. Rostoucí životní náklady vedly k rychlému zvyšování mezd, což jsou dodatečné náklady, které podniky částečně přenášejí na zákazníky.
Růst cen potravin v Maďarsku vykazuje pouze nepatrné známky zpomalování. Z prosincového vrcholu téměř 50 procent se zmírnil o tři procentní body.
Maďarsko spolu s Polskem, Slovenskem a Bulharskem ale nyní zakazují dovoz obilí z Ukrajiny, což zdůvodňují tím, že přebytek obilí poškozuje místní zemědělce. Podle ekonoma a spoluředitele evropského programu organizace Center for Global Development v Londýně Iana Mitchella by se tento krok mohl podepsat na dalším růstu inflace potravin.