Události z února 2022 jasně ukázaly, že strategická nejistota ohledně účasti Ukrajiny v NATO poškodila evropskou bezpečnost. A zároveň bezprecedentně rychlá integrace Finska do Aliance ukázala, že Rusko navzdory hrozbám „okamžité reakce“ na rozšiřování NATO podél svých hranic nepřekročilo rámec samotných hrozeb.
Za 16 měsíců války proti Ukrajině byly ruské vojenské schopnosti výrazně oslabeny – a této příležitosti je třeba využít. Oslabené, nestabilní a vnitřně konfliktní Rusko, které má stále druhý největší jaderný arzenál na světě, představuje pro evropskou bezpečnost zvýšené riziko. To vyžaduje další a co nejrychlejší posílení východoevropského křídla. Vstup Ukrajiny do NATO je nejlepším a pro obě strany nejvýhodnějším scénářem. Rozšířením východního křídla Aliance posílí evropskou bezpečnost a doplní své řady o zkušeného spojence, který se rok a půl stavěl jedné z největších armád na světě v době, kdy na začátku invaze mezinárodní hodnocení katastrofálně ohrožovala suverenitu a integritu Ukrajiny.
Během období odrážení ruské agrese Ukrajina dokázala, že je nedílnou součástí evropské rodiny a slouží jako její nedílná bezpečnostní součást. Odrazováním ruské agrese na svém území slouží Ukrajina jako garant míru v Evropě. Je snadné předpokládat, že v případě absence odporu by se Rusko zastavilo u úplné okupace Ukrajiny – agresivní stát by ji využil jako odrazový můstek pro další ofenzivu proti Evropě. Proto je Ukrajina důležitou hranicí pro obranu Evropy jako celku.
Na tomto základě by měl být vstup Ukrajiny do NATO co nejrychlejší – i v případě poválečné integrace by měla být atlantická cesta Ukrajiny co nejméně atlantická. Je důležité vyhnout se opakování chyb z Bukurešti 2008, kdy svět otálel a podcenil hrozbu ze strany Ruska. V důsledku toho Moskva přesto zaútočila na Ukrajinu, přestože nepředstavovala absolutně žádnou hrozbu. Vstup Ukrajiny do NATO by však byl nejúčinnějším odstrašujícím prostředkem pro Rusko, které by se nevzdalo své pomsty a po nahromadění sil by se pokusilo o další agresi. Taková je jeho imperialistická povaha. A lze s jistotou říci, že opakovaná invaze bude ještě brutálnější, a pokud se Rusku podaří vkročit na území EU, jistě se dopustí ještě větších teroristických činů a genocidy vůči civilnímu obyvatelstvu.
Bezpečnost je základem stability, ale její posílení není jediným přínosem, který vstup Ukrajiny do NATO přinese. Logika je jednoduchá: brzké vítězství Ukrajiny by co nejdříve snížilo výdaje na obranu a v důsledku toho zlepšilo ekonomickou atmosféru v Evropě. Atlantická integrace Ukrajiny bude impulsem pro evropskou ekonomiku a v jistém smyslu i podnětem k její kvalitativní obnově. Poválečná Ukrajina se stane příznivým prostředím pro investice a spolehlivým partnerem pro podnikání. Její bezpečnost, podpořená zárukami NATO, bude mít pozitivní dopad na hospodářské klima celého východoevropského regionu. Naproti tomu smíření s Ruskem a pokračující spolupráce s ním by znamenaly riziko stagnace, sankcí a značných reputačních rizik.
Ukrajina již splňuje řadu kritérií pro členství v NATO. Během 16 měsíců války proti Rusku země výrazně modernizovala svůj obranný sektor prostřednictvím dodávek zbraní NATO od partnerů, společných cvičení a přímého uplatnění dovedností získaných ukrajinskými obrannými silami. Ukrajinská armáda je nyní nejschopnější a nejzkušenější armádou v Evropě – a vstup Ukrajiny do NATO vyžaduje vlastně jen politickou vůli Aliance obnovit historickou důstojnost Evropy. Ukrajina má již nyní velmi úzké vztahy s NATO – po 24. 2. 2022 ještě posílené -, ale pouze formální vstup do Aliance je okamžitou zárukou.
Vilnius je nejlepším místem, kde může spolupráce mezi Ukrajinou a NATO dosáhnout kvalitativně nové úrovně. Jakékoli otálení v otázce atlantické integrace Ukrajiny by bylo nespravedlivé vůči ukrajinskému lidu, který aktivně bojuje proti nejbrutálnějšímu agresorovi moderní doby, a mohlo by znamenat opakování chyb bukurešťského summitu z roku 2008, což by zase posílilo sebevědomí Ruska, že může ovlivňovat rozhodnutí suverénních států. Kolektivní soudržnost a odhodlání Aliance je to, čeho se Rusko obává a co je nyní naléhavě zapotřebí, protože pouze společnými silami můžeme krvavého agresora porazit a obnovit stabilitu v evropském regionu.
