Na náměstí Jana Palacha v Praze se dnes odpoledne sešly stovky studentů vysokých škol, akademiků a pracovníků na univerzitách, aby vyjádřily nespokojenost s financováním vysokých škol v Česku. Po 15:00 lidé vyrazili přes Mánesův most k sídlu ministerstva školství, kam dorazili po půl hodině. Krátce po 16:00 pořadatelé protest ukončili. Cílem dnešní protestní akce bylo podle zástupců iniciativy Hodina pravdy a vysokoškolských odborů, které dnes na některých vysokých školách organizovaly stávky a protesty, upozornit na nedostačující rozpočet pro vysoké školství a nízké mzdy některých univerzitních pracovníků.
Odpolední protestní akce u budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se zúčastnili především lidé z pražských škol, jako je Akademie výtvarných umění a Akademie múzických umění a některých fakult Univerzity Karlovy. Své zástupce na protestu měly i Západočeská univerzita v Plzni či Univerzita Palackého v Olomouci, kde se dnes rovněž stávkovalo. Protestující s sebou měli transparenty s nápisy jako „Akademická práce není koníček“, „Konec levné vědy“, „Špičková věda za minimální mzdy“ a „Dobrým pocitem nezatopíš“.
Průvod částečně blokoval dopravu, demonstranti pískali a provolávali hesla jako „Konec levné práce“. Před ministerstvem lidé skandovali hesla „V solidaritě je síla“ a promlouvali zástupci odborových skupin. Kvůli protestu byla na hodinu odkloněna i tramvajová doprava, místo přes Malostranské náměstí jezdily tramvaje přes zastávku Staroměstská. Jednání se zástupci odborářů a iniciativy po dnešní 16:00 avizoval ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Nespokojení akademici požadují nárůst rozpočtu školství v roce 2024 a v dalších letech až na úroveň zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a dokončení novely vysokoškolského zákona, která má zlepšit finanční situaci studentů doktorského studia. Pokud požadavky stávkujících akademiků nebudou naplněny, plánují nespokojení vysokoškolští učitelé a pracovníci univerzit další protesty. Zvažuje se protestní akce v pátek 17. listopadu, akademici nevyloučili ani další stávky včetně zrušení výuky a nekonání státnic.
„Rozpočet vysokého školství by měl postupně růst až do doby, než dosáhneme výdajů na vysoké školy vůči HDP na úroveň průměru zemí OECD,“ řekl zástupce iniciativy Ondřej Švec. Podle dat Eurostatu odpovídají veřejné výdaje na terciární vzdělávání v Česku 0,86 procenta HDP, zatímco průměr zemí EU je 1,27 procenta HDP.
Podle vládou schváleného návrhu rozpočtu na rok 2024 je rozpočet pro vysoké školství na příští rok stejný jako letos, kdy je na vzdělávání na veřejných vysokých školách určeno 30,9 miliardy korun. Rozpočet celého školství na příští rok má činit téměř 269 miliard korun. Podle vysokoškolských reprezentací chybí v rozpočtu pro univerzity asi 11 miliard korun.
Bek nedávno informoval, že je ve vládě shoda na navýšení rozpočtu univerzit oproti návrhu na rok 2024 zhruba o jednu miliardu korun. Podle předsedy Vysokoškolského odborového svazu Petra Baierla ale jde o peníze určené na zaplacení očekávaných vyšších cen za energie. „Mzdy pracovníků fakult tyto peníze nezvednou,“ řekl. Zároveň upozornil na to, že pokud resort nenavýší obnos peněz určených na vzdělávací činnost univerzit, budou ze škol odcházet akademici i neakademičtí pracovníci.
