Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o zahraničním vlivu, proti kterému v Tbilisi v posledních týdnech demonstrovaly desetitisíce Gruzínců jako proti „ruskému zákonu“. Jeho odpůrci jej pokládají za známku obratu Tbilisi od Evropské unie k Rusku, které okupuje část gruzínského území. Vládní strana Gruzínský sen má ale v parlamentu dost poslanců, aby veto hlavy státu přehlasovala.
„Vetovala jsem ‚ruský zákon‘,“ řekla Zurabišviliová na tiskové konferenci. „Vetovala jsem zákon, který je ve své podstatě a duchu ruský a který je v rozporu s naší ústavou a všemi evropskými standardy, a proto je překážkou na naší evropské cestě,“ řekla prezidentka podle serveru Civil.ge. „Tento zákon nelze vylepšit a přikrášlit, a tak je to velmi prosté veto: tento zákon musí být stažen,“ zdůraznila hlava státu.
Veto přišlo dříve, než se čekalo, protože hlava státu na tento krok měla dva týdny. K přehlasování veta je zapotřebí 76 hlasů, přičemž Gruzínský sen má 84 poslanců. Klíčová otázka tak zní, zda vládní strana přehlasuje veto ještě před parlamentními prázdninami, které začnou 28. června, anebo zákon odloží až na září, poznamenal portál.
Vládní strana Gruzínský sen tento týden prosadila návrh zákona, podle kterého se zpravodajská média a nevládní organizace musí registrovat jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“, pokud získávají více než 20 procent svého rozpočtu ze zahraničí. Předloha vyvolala tento měsíc v Tbilisi masové protesty.
Odpůrci jej označují za „ruský zákon“, sepsaný po vzoru Ruska, kde podobné právní předpisy umožnily Kremlu potlačit opozici a umlčet nezávislá média. Evropská unie a Severoatlantická aliance vyzvaly Gruzii, aby tento kontroverzní zákon stáhla, jeho přijetím podle nich schází z cesty ke vstupu do těchto institucí.
Podle vládní strany má norma vnést pořádek do financování nevládních organizací. Při prosazování zákona zazněla od předáků vládní strany i ostře protizápadní vyjádření a varování, že po říjnových parlamentních volbách dojde k zúčtování s opozicí.
„Zákon je toxický a nebezpečný sám o sobě, protože ponechává příliš mnoho možností pro interpretaci,“ uvedl server Gruzija online. Takový zákon by podle komentátora bylo možné akceptovat, pokud by v zemi fungovala silná a nezávislá soudní moc, kdyby docházelo ke střídání u moci a kdyby volby byly svobodné, aby bylo zaručeno, že zákon nevyužije jedna strana k potlačení svých oponentů.
V Gruzii ale soudy ovládá a veškerou moc v rukou má oligarcha Bidzina Ivanišvili, stojící v čele vládní strany, a tak není možné vyhrát žádný důležitý spor se státem, dodala Gruzija online. Zákon také počítá s blíže neurčenou a časově neomezenou procedurou „monitorování“ a finančních „prověrek“. Dovoluje kupříkladu zabavit všechny počítače prověřované organizace na neurčito či udělit pokuty za blíže neupřesněné „chyby“ při vyplňování dokumentů. „V součtu všech faktorů lze jednoznačně prohlásit – právě proto je tento zákon ruský,“ zdůraznil komentátor.
