Česká republika se závislosti na ruské ropě zbaví nejpozději do poloviny příštího roku. O zrušení výjimky na dovoz ruské ropy chce premiér Petr Fiala (ODS) požádat ihned poté, co bude dokončen projekt rozšíření italského ropovodu TAL. Práce na něm se nyní naplno rozběhly. Technologické úpravy budou hotové do konce letošního roku. Následovat budou dokončovací práce a provozní testy. Na ruské ropě z ropovodu Družba nebude ČR závislá po 60 letech, řekl dnes Fiala po setkání s vedením státní společnosti Mero v Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves.
Rozšířený ropovod do Česka přivede ročně o čtyři miliony tun ropy navíc. Pokryje to spotřebu obou rafinerií v Litvínově i Kralupech nad Vltavou. „Zároveň dojde k výrazné modernizaci ropovodu TAL, který bude patřit mezi nejbezpečnější a nejvýkonnější v rámci celé Evropy,“ doplnil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) projekt významně posílí energetickou bezpečnost ČR. „Zároveň nám umožní postupně upustit od plateb za ruskou ropu ruskému diktátorskému režimu, a to je nejen v našem morálním, ale taky strategickém zájmu,“ dodal Síkela.
Celkové náklady na kompletní úpravy a navýšení kapacity, která bude spočívat v urychlení přepravy ropy, by měly být zhruba 1,3 až 1,6 miliardy korun a hradit je bude Mero. Podle ředitele společnosti Jaroslava Pantůčka se ale jedná o tom, že by část zaplatily i rafinerie.
Na přechod od ruské ropy se připravuje také provozovatel tuzemských rafinérií Orlen Unipetrol. „Litvínovská rafinérie je na přechod ke zpracování nových ropných směsí již technologicky připravena. Nyní pokračujeme v testování různých ropných směsí z celého světa, zejména guyanského, iráckého, saudskoarabského a severomořského původu, a čekáme, až státní společnost Mero dokončí projekt navýšení přepravní kapacity ropovodu TAL. To nám umožní zahájit proces přechodu na tyto nové ropné směsi,“ uvedl mluvčí společnosti Pavel Kaidl.
Zároveň připomněl, že firma od loňského července navyšuje objem zpracovávaných alternativních ropných směsí, a to především z důvodu dostupnějších přepravních kapacit ropovodu TAL. „Od čtvrtého čtvrtletí 2023 již dovážíme a zpracováváme více neruské ropy než ruské. V prvním čtvrtletí letošního roku jsme meziročně snížili dovoz ruské ropy o 22 procent,“ řekl Kaidl.
Další rafinérie Orlen Unipetrol v Kralupech nad Vltavou zpracovává výhradně neruskou ropu, zejména z Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Saudské Arábie a Severní Ameriky.
Loni přiteklo do českých rafinérií 7,4 milionu tun ropy, z toho přibližně 58 procent tvořila ropa z ropovodu Družba, který vede z Ruska. Zbytek tvořily dodávky z německého ropovodu IKL, jenž navazuje na italský ropovod TAL. V nejbližších dnech se na něm připravují první technické úpravy, výměna čerpadel v rakouském Grubenu.
Podle ředitele společnosti Mero ropovod TAL existuje od roku 1967 a nyní se poprvé dostane na maximální výkony, kterých je schopen a na které byl projektován. Investice se budou týkat 14 míst podél ropovodu, spočívat budou například v instalaci 20 čerpadel, 12 eletromotorů, nových průtokoměrů a celkové modernizaci systému. Také v Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves vznikne přímé napojení ropovodu do potrubí k tuzemským rafineriím, zmizí tak současný mezistupeň, ve kterém je ropa přečerpávána z nádrží. „Ušetříme jak energeticky, tak i časově,“ doplnil Pantůček.
Ropovod Družba by mohl sloužit i k přepravě ropy neruského původu
Ropovod Družba by mohl sloužit i k přepravě ropy neruského původu. Pokud válka mezi Ruskem a Ukrajinou dopadne ve prospěch Ukrajiny a Ukrajina uhájí přístav v Oděse, mohla by ropovodem proudit ropa neruského původu právě z něj, řekl dnes novinářům ředitel státní společnosti Mero Jaroslav Pantůček.
Podle ředitele Mera by budoucí fungování Družby mělo dvojí význam pro Ukrajinu. „Jednak by zvýšili přepravu ropy přes Ukrajinu do Maďarska, Slovenska a České republiky, a jednak pro Ukrajinu by to znamenalo významný finanční benefit,“ vysvětlil Pantůček.
Další variantou je podle něj i využití pro zásobování v opačném směru nebo pro jiné účely. Zásadním faktorem pro budoucnost bude situace na Ukrajině. Podle ředitele není vyloučeno ani zastavení provozu Družby. „Může takto stát, řekněme, dva až tři roky, do té doby, než se finálně rozhodne. My bychom byli rádi, abychom právě v tomto mezidobí, kdy ještě bezpečně můžeme mít ropu v ropovodu Družba, tak aby do té doby skončil rusko-ukrajinský konflikt, abychom věděli, jestli můžeme spoléhat na dodávky přes Ukrajinu, nebo nikoliv,“ dodal ředitel.
Ropovod Družba fungoval od 60. let minulého století. Šlo o klíčový ropovod, který zásoboval všechny země bývalého východního sovětského bloku. Ropovod začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví – severní vede do Polska a do Německa, jižní přes Ukrajinu pak do Maďarska, na Slovensko a do České republiky.
