První peníze z výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě by měly zamířit na Ukrajinu již příští týden, uvedl dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Zároveň řekl, že existuje legální způsob, jak zabránit tomu, aby jedna z unijních zemí platby pro Kyjev blokovala. Konkrétní návrh Borrell předloží ministrům zahraničí zemí EU, kteří dnes budou jednat v Lucemburku. Proti těmto platbám je Maďarsko, ovšem podle analýzy právníků z Rady EU je Budapešť nemůže zastavit, protože už se předtím zdržela hlasování.
„Máme řešení, jak použít výnosy ze zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny, bude to dnes předloženo k jednání,“ řekl před zahájením zasedání ministrů zahraničí Borrell. „Existuje legální procedura, jak se vyhnout jakékoli blokaci,“ dodal. Podle Borrella ruský prezident Vladimir Putin cestuje, kde může, aby pro svou zemi získal další zbraně. Šéf unijní diplomacie narážel na Putinovy cesty do KLDR a Vietnamu. „Připravuje se na dlouhou válku, a proto i my musíme Ukrajinu více podpořit,“ doplnil Borrell.
Šéf unijní diplomacie hovořil v případě výnosů o celkové částce 2,5 miliardy eur (62,4 miliardy Kč) pro letošní rok. Právě část z těchto peněz by měla na Ukrajinu zamířit již příští týden, tedy na začátku července, další finance pak o několik týdnů později. V médiích se objevily informace, že první tranše by měla mít hodnotu 1,4 miliardy eur (34,9 miliardy Kč).
Členské státy potvrdily už na konci května shodu na tom, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě budou využity pro Kyjev, který se už více než dva roky brání ruské vojenské agresi. K nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF) má být použito 90 procent výnosů, zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a využito při rekonstrukci Ukrajiny.
Platby prostřednictvím EPF ale blokovalo Maďarsko. Právní služba Rady EU nicméně uvedla, že Budapešť nemůže platby zastavit, protože už se dříve zdržela hlasování. Navíc jde jen o další rozhodnutí v řadě, které hovoří o způsobu využití těchto financí, pro hlasování proto není potřeba jednomyslnost. Jak mnohé země rovněž zdůrazňovaly, nejde o peníze unijních daňových poplatníků, ale Ruska.
Podle diplomatických zdrojů Maďarsko současné řešení, kdy „bylo obejito“, pobouřilo. Některé členské země se tak obávají, jak bude reagovat v případě dalších projednávaných dohod či návrhů, zejména těch, které se týkají Ukrajiny, a zda nyní už nebude blokovat úplně vše, včetně přístupových rozhovorů Ukrajiny.
Ke způsobu využití peněz měly výhrady i další země, například Francie prosazovala, aby se vojenský materiál nakupovat pouze v Evropě, Češi naopak prosazovali nákupy i v dalších zemích světa. Kypr a Řecko zase nechtěly nakupovat v Turecku. Nakonec se belgickému předsednictví podařilo najít kompromisní řešení.
