Agentura pro sociální začleňování bude i po roce 2025 působit pod ministerstvem pro místní rozvoj, financovány budou její jednotlivé projekty, v příštím roce se na jejím fungování bude penězi podílet i ministerstvo. O rozhodnutí vlády informoval po jednání kabinetu ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Ocenil, že agentura má dál pracovat v současném rozsahu. Vláda zvažovala několik variant budoucího fungování instituce včetně útlumu její činnosti.
Agentura podle svého webu působí ve 109 městech a obcích. Využívá takzvaný koordinovaný přístup ve více oblastech. Pomáhá zpracovávat žádosti o evropské dotace, které rozdělují ministerstva práce, pro místní rozvoj či školství. Za poslední čtyři roky se s její pomocí zavedlo přes 400 projektů za tři miliardy korun. Agentura sestavuje také index sociálního vyloučení. Obcí s vyloučenými místy, kde žije vysoký podíl lidí s dávkami, v exekucích, bez práce či vzdělání, bylo loni 241. Meziročně jich 50 přibylo. S vážnějšími potížemi se tak potýkala skoro čtyři procenta z celkem 6258 měst a vesnic.
Agentura začala fungovat v březnu 2008 jako jeden z odborů úřadu vlády. Přispět má ke zlepšení situace v místech s takzvanými vyloučenými lokalitami. Financuje se hlavně z evropských dotací. Od ledna 2020 spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj, kam ji přesunula tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO). Experti to kritizovali. Poukazovali na to, že se agenda netýká jen bydlení, ale i zaměstnávání, vzdělávání, bezpečnosti či zdraví.
Vláda měla „návrh institucionálního ukotvení agentury“ na programu zasedání už minulý týden. O přípravě změn rozhodla loni v květnu. V tiskové zprávě poté uvedla, že z vyhodnocení agenturní činnosti vyplývá, že sociální vyloučení není možné řešit dočasnými projekty a je potřeba se zabývat právní formou agentury, jejími kompetencemi i postavením vůči ministerstvům a samosprávám.
Podle poslední zveřejněné výroční zprávy měla agentura v roce 2021 na hospodaření z rozpočtu 380.000 korun, vyčerpala z toho 25.300 korun. Celkem 77,5 milionu korun získala z fondů EU a 10,1 milionu korun z norských fondů. Stát platil 11 z celkem 106 zaměstnanců a 145 dohodářů.
K útlumu agentury se klonil třeba Svaz měst a obcí. Už dřív uváděl, že agentura spolupracuje jen se zlomkem obcí s problémy a řešení vyloučení není systémové a efektivní. Doporučoval peníze přesměrovat do sociální práce.
