Informace o digitalizaci stavebního řízení od ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) vyslechnou poslanci po návratu z prázdnin do Sněmovny 10. září. Na zařazení bodu zřejmě na úvod zářijové schůze dolní komory se dnes domluvil organizační výbor. Předseda klubu občanských demokratů Marek Benda po jeho zasedání ČTK a České televizi řekl, že vládní koalice chce nechat Bartoše odpovídat na otázky z veřejného prostoru. Opozice má krok za nedostatečný.
Předseda SPD Tomio Okamura ČTK řekl, že Bartoš by měl vzhledem ke způsobeným škodám rezignovat a SPD jedná s ANO o mimořádné schůzi i o možnosti vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. ANO zatím plány na první poprázdninovou schůzi podle místopředsedy Karla Havlíčka ladí. Témat, která by měla vláda na plénu vysvětlit, je podle něj řada, nejen stavební řízení. V jakém režimu by to mělo být, ANO zvažuje.
Před úterním jednáním koaličních lídrů o zařazení informace o řešení problémů se stavebním řízením na sněmovní plénum hovořili vládní lidovci. Bartoš o vystoupení na schůzi požádal Sněmovnu nakonec sám.
„Jsem přesvědčen, že mimořádná schůze je zbytečná, protože tam se dostanou ke slovu jenom přednostní práva. Když bude bod zařazen na schůzi, budou se moct vyjádřit všichni poslanci,“ uvedl dnes Benda. Připomněl, že schůze se uskuteční ve dvou týdnech před krajskými a senátními volbami. Podotkl, že si nedělá iluze o tom, že schůze bude konstruktivní. „Očekávám velké množství různých destruktivních opozičních vystoupení,“ konstatoval. Vzhledem ke zkušenosti z minulých let nevylučuje ani možnost hlasování poslanců o nedůvěře kabinetu. „Kdoví, jestli nepřijde nějaký nápad o vyslovení nedůvěry,“ uvedl. Opozice tak podle něj činí před volbami pravidelně. Ve Sněmovně přitom ANO a SPD nemá počet hlasů, který by mohl vládu ohrozit.
O možnosti vyvolání mimořádné schůze a případně i hlasování o nedůvěře vládě dnes jednalo SPD, které k tomu ve Sněmovně nedisponuje potřebným počtem hlasů, s ANO. „Způsobili miliardové škody. Jedinou možnou odpovědí je rezignace ministra Bartoše, nebo jeho odvolání,“ uvedl Okamura. Ve Sněmovně bude jeho hnutí žádat také návrat ke starému systému stavebního řízení.
ANO před zahájením sněmovní sezony zvažuje taktiku. Havlíček ČTK řekl, že od vlády chce vysvětlit nejen problémy se stavebním řízením, ale například i nákup společnosti GasNet či výroky koordinátora strategické komunikace vlády Otakara Foltýna. „Množství megaprůšvihů vlády jenom za prázdniny by vydalo na knížku. Totálně zpackaná digitalizace stavebního řízení, past vlády na domácnosti v podobě českého Green Dealu, nákup předražených a ztrátových plynovodů, vládní cenzor, který označuje kritiky za kolaboranty, svině či zombíky. Nejen toto bude muset kabinet vysvětlovat,“ odpověděl na dotaz ohledně jednání Sněmovny. Dodal, že ANO zváží v jakém režimu, co by mohly být samostatně body nebo mimořádné schůze.
O tom, které návrhy zákonů bude Sněmovna ve dnech vrcholící předvolební kampaně projednávat, rozhodne vedení dolní komory až po příštím týdnu, kdy budou některé předlohy podrobněji projednávat výbory. „Asi budeme předřazovat druhá čtení. Vláda bude nepochybně chtít, abychom projednali některé návrhy v prvním čtení, ale ještě je na to čas,“ řekl Benda. Na pořad podle něj zřejmě přijdou „spíše méně konfliktní body, které nebudou vyvolávat nějaké nekonečné rozpravy“.
Poslance na podzim čeká projednávání flexibilní novely zákoníku práce či novela o podnikání v cestovním ruchu, která by mimo jiné umožnila obcím omezit krátkodobé pronájmy v bytech nabízené přes platformy typu Airbnb a Booking. Obě by ve Sněmovně chtěly ještě upravit některé ze stran vládní koalice. Premiér a předseda ODS Petr Fiala nicméně opakovaně deklaroval, že ve Sněmovně bude koalice postupovat v dohodě a předloží pouze pozměňovací návrhy s podporou všech pěti vládních stran.
Volby do třetiny Senátu a do zastupitelstev krajů vypsal prezident Petr Pavel na pátek a sobotu 20. a 21. září. Před čtyřmi lety se krajské a senátní volby konaly na začátku října.
Problémy se stavebním řízení doprovázejí nový systém od jeho spuštění 1. července. Ekonomové se v pohledu na jejich finanční dopad rozcházejí. Zatímco analytik Datarun Petr Bartoň už dříve vyčíslil možné ekonomické ztráty kvůli potížím s přechodem na digitální systém na 770 milionů korun denně, vedoucí analytického útvaru MMR Libor Dušek (Piráti) s odkazem na dopadovou studii k novému stavebnímu zákonu z roku 2020 uvedl, že digitalizace zvýší ekonomické přínosy ročně o 7,1 miliardy korun, tedy zhruba o 20 milionů Kč denně. Analytik BHS a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček soudí, že současné potíže ztráty vytvářejí, do budoucna se ale funkčnost systému zlepší, což nynější ztráty vymaže. Odložení digitalizace by podle Bartoše Česku způsobilo vetší hospodářské škody než její spuštění v současné podobě. Důvodem je to, že peníze na digitalizaci a urychlení stavebního řízení bylo možné čerpat z Národního plánu obnovy (NPO), tedy evropských zdrojů, podmínkou ale bylo spuštění systému ve třetím čtvrtletí letošního roku. Bartoš to uvedl v neděli, zopakovat také, že rezignovat neplánuje.
