Takzvané kotlíkové dotace, určené na výměnu nevyhovujících kotlů v domácnostech, přispěly v letech 2014 až 2022 ke snižování znečištění ovzduší. Naproti tomu dotace určené na snižování emisí z průmyslu se na snížení objemu vypouštěných škodlivých látek, jako jsou oxid siřičitý a oxidy dusíku, podílely jen minimálně. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v dnes zveřejněné tiskové zprávě k výsledkům kontroly dotací určených na zlepšování kvality ovzduší. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) s některými závěry v tiskové zprávě NKÚ nesouhlasí. Celkový přínos vynaložených peněz podle něj vystihují nepřesně.
Kontrola prověřovala 16,2 miliardy korun vyplacených v letech 2014 až 2022 ze státního rozpočtu a z EU na projekty zaměřené na zlepšování kvality ovzduší. NKÚ uvádí, že MŽP vynaložilo až 103,5 milionu korun určených na omezování prašnosti v průmyslu neúčelně. Peníze podle NKÚ směřovaly na nákupy zařízení, jejichž hlavním účelem nebylo snižování prašnosti. Šlo podle něj zejména o kolové nakladače.
Tvrzení o neúčelně vynaložených penězích ministerstvo odmítá. Nakladače podle něj fungují jako nosiče zametacích nástaveb. „V rámci provozu v dotčených průmyslových provozech přispívají k významnému omezení prašnosti,“ argumentuje resort.
Ministerstvo životního prostředí podpořilo 111.000 výměn nevyhovujících kotlů v domácnostech celkovou částkou 12,7 miliardy korun. „Tyto výměny přispěly ke zlepšení kvality ovzduší a snížily závislost na fosilních palivech. V letech 2014 až 2022 se kotlíkové dotace podílely na snížení objemu vypouštěných prachových částic 18 procenty. Peněžní prostředky vynaložené na výměny nevyhovujících zdrojů vytápění domácností za kotle s nižšími emisemi znečišťujících látek tak NKÚ vyhodnotil jako účelné,“ stojí ve zprávě úřadu. Kontrolní úřad ale poznamenává že v době ukončení kontroly zůstávalo v provozu ještě více než 150.000 nevyhovujících kotlů 1. a 2. emisní třídy. Od září letošního roku přitom platí zákaz jejich provozování.
Na snižování emisí z průmyslu vynaložilo ministerstvo v letech 2014 až 2022 celkem 2,9 miliardy korun. „Ačkoliv je průmysl významným zdrojem znečištění ovzduší oxidem siřičitým a oxidy dusíku, přispěly podle NKÚ vynaložené prostředky ke snížení těchto vypouštěných emisí jen minimálně – méně než jedním procentem,“ uvádí NKÚ.
MŽP v reakci uvedlo, že snížení emisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku bylo pouze vedlejším cílem finančním podpory. Hlavním cílem dotací směřovaných do průmyslu podle něj bylo snížení emisí prachových částic. „A právě u těch, jak vyplývá ze zprávy NKÚ, došlo ke značnému snížení díky dotacím MŽP,“ poukazuje resort. Snížení emisí prachových částic je v rozporu s vyzněním tiskové zprávy NKÚ významné, uvedlo ministerstvo.
Kontrolní úřad připomíná, že v roce 2015 schválila vláda cíl dosáhnout plnění imisních limitů na území ČR stanovených právními předpisy ČR i EU v roce 2020. „NKÚ při kontrole zjistil, že tento cíl ve stanoveném termínu splněn nebyl. V uvedeném roce i v letech následujících byly některé imisní limity nadále významně překračovány, a to zejména v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji, což má negativní dopad na zdraví obyvatel,“ stojí ve zprávě NKÚ. Podle Evropské agentury pro životní prostředí je znečištění ovzduší vůbec největším zdravotním rizikem souvisejícím s životním prostředím v Evropě, podotýká úřad.
Plnění imisních limitů je celoevropský problém, v roce 2020 ale mělo Česko do té doby nejlepší kvalitu ovzduší a pozitivní trend trvá, uvedlo MŽP. Připouští, že vytčené cíle byly splněny o něco později než v roce 2020. „Důvody jsou však komplexní a zahrnují vlivy na místní, národní i mezinárodní úrovni,“ hájí postup ministerstvo.
