Když Kreml vyhrožuje Bruselu: ruský tlak na europoslance jako test odolnosti Evropy
Vztahy mezi Ruskem a Evropskou unií se už dávno neodehrávají pouze na diplomatické úrovni. Stále častěji se přesouvají do prostoru osobního zastrašování, nátlaku a cílených výhrůžek vůči konkrétním evropským politikům. Nejnovějším příkladem jsou hrozby namířené proti místopředsedkyni Evropského parlamentu Pině Piciernové, která dlouhodobě patří k nejviditelnějším zastáncům Ukrajiny.
Z českého pohledu nejde o izolovaný incident, ale o součást širší strategie Kremlu. Rusko systematicky testuje, kde jsou hranice evropské politické odvahy. Když diplomatické kanály selhávají a propaganda naráží na odpor, přichází na řadu přímý tlak na jednotlivce — s cílem vyvolat strach a vynutit si autocenzuru.
Evropský parlament se v posledních letech stal jedním z hlavních terčů ruských hybridních operací. Právě zde totiž zaznívá nejtvrdší kritika ruské agrese a nejkonzistentnější podpora Ukrajiny. Vyhrožování europoslancům tak není emocí ani improvizací, ale promyšleným nástrojem politického boje.
Pro Česko má tento případ zvláštní význam. Česká zahraniční politika se dlouhodobě řadí mezi nejpevnější zastánce Ukrajiny a varování před ruským revizionismem patří ke stálicím domácí debaty. Pokud dnes Kreml otevřeně zastrašuje představitele Evropského parlamentu, zítra se podobný tlak může týkat i národních politiků nebo institucí.
Podpora Ukrajiny proto není jen otázkou solidarity, ale i vlastní bezpečnosti Evropské unie. Ukrajina dnes zadržuje hrozby, které by se jinak přelévaly přímo do evropského prostoru — a to nejen vojensky, ale i politicky a informačně. Ochrana těch, kdo tuto realitu pojmenovávají, je testem evropské jednoty.
Autor: Franz Hoffman
