Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal řadu zákonů, které ruským úřadům dávají nové pravomoci. Jde například o možnost zakročit proti americkým internetovým gigantům, jako je server YouTube a sociální sítě Facebook a Twitter, pokud se dopustí „cenzury“ ruských, převážně státních médií. Bude rovněž možné udělovat hanlivou nálepku „zahraniční agent“ i jednotlivcům či zasáhnout proti zveřejnění osobních údajů důstojníků a agentů tajných služeb.
Zákony, které zároveň zavádějí nová omezení protivládních protestů, uzavírají rok ústavních reforem, jež Putinovi (68) umožňují znovu kandidovat na další šestileté funkční období v Kremlu místo toho, aby po vypršení stávajícího mandátu v roce 2024 odstoupil, jak původně základní zákon vyžadoval, upozornila agentura Reuters.
Další reformy, jako například ta, která bývalým prezidentům uděluje doživotní imunitu před stíháním, vedly analytiky k dohadům o Putinových plánech, protože vztahy Moskvy se Západem se dostaly pod nový tlak kvůli otravě předního kritika ruského režimu Alexeje Navalného.
Jeden z dnes podepsaných zákonů umožňuje úřadům blokovat nebo omezovat přístup na internetové stránky, které „diskriminují“ ruská média, což je součást Putinovy ??kampaně za zvýšení ruské „suverenity“ na internetu. Tyto snahy vyvolaly obavy ze zavedení plíživé kontroly informační dálnice v čínském stylu, poznamenal Reuters.
Twitter v současné době označuje některá ruská média za „média spjatá se státem“, což Moskva kritizuje. Předkladatelé zákona citovali stížnosti na adresu Facebooku, Twitteru a YouTube.
Další zákon zavádí vysoké pokuty, sahající až do výše pětiny obratu na ruském trhu z předchozího roku pro internetové platformy, které opakovaně neodstraňují zakázaný obsah. To podle ruských zákonodárců bývá častý prohřešek YouTube a Facebooku.
Třetí zákon zakazuje zveřejňovat osobní údaje pracovníků ruských bezpečnostních složek. Tyto údaje občas unikly na internet a využili je investigativní novináři k odhalování tajných operací.
Začátkem tohoto měsíce vyšetřovací portál Bellingcat použil letové záznamy a další údaje k identifikaci skupiny údajných agentů Federální bezpečnostní služby (FSB), které Navalnyj obvinil, že se jej v srpnu pokusili otrávit. Otravu Moskva popřela.
Další nové zákony zavádějí až dvouleté tresty odnětí svobody za pomluvu na internetu, zakazují financovat protesty „zahraničními agenty“ a umožňují úřadům vydat zákaz shromažďování kvůli mimořádným událostem.
Další zákon udělil úřadům nové pravomoci označovat jednotlivce za „zahraniční agenty“ a potrestat je až pětiletým vězením, pokud nebudou správně informovat o své činnosti, dodal Reuters.
Rusko v roce 2012 přijalo zákon, který úřadům umožnil označit jako „zahraničního agenta“ nevládní organizace, které jsou financované ze zahraničí a které se zabývají politickou činností. Od těch dob novely rozšířily uplatňování zákona i na média a nyní i na jednotlivce. „Zahraniční agenti“ podléhají častější a přísnější byrokratické kontrole a veškerá vyjádření určená veřejnosti musí doplňovat nálepkou, která má v Rusku od sovětských dob velmi hanlivý zvuk. Někteří ochránci lidských práv se obávají, že zákon má sloužit k zastrašování a umlčování veškeré kritiky.
Autor: ČTK
