ÚS zamítl návrh na zrušení klíče, podle něhož se rozdělují daně mezi kraje
Systém rozdělování daňových výnosů mezi kraje obstál před Ústavním soudem (ÚS). Skupina 32 senátorů loni navrhla zrušit část zákona o rozpočtovém určení daní, soud ale dnes podnět zamítl. Zákon podle senátorů neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám, třeba demografickému vývoji. Vede tak k nerovnostem ve financování krajů a poskytování veřejných služeb. Systém podle ÚS sice není ideální, ale právo krajů na samosprávu neporušuje, plyne z nálezu.
Soudce zpravodaj Jiří Přibáň zdůraznil, že v otázce daní a daňových zákonů je soud tradičně zdrženlivý. „Ústavnímu soudu obecně nepřísluší tuto problematiku posuzovat, jelikož je v dispozici zákonodárného sboru, jehož složení odráží výsledek svobodné a volné soutěže politických sil,“ uvedl Přibáň. Soud může zasáhnout jen v případě extrémní nevyváženosti, o kterou podle nálezu v tomto případě nejde.
Senátoři navrhli zrušit ustanovení zákona, které zakotvuje způsob výpočtu, a také přílohu, jež stanoví pevné procentní podíly jednotlivých krajů. Největší podíl, zhruba 13,8 procenta, má Středočeský kraj, jinak se podíly pohybují od 3,2 procenta v případě Prahy po 9,6 procenta u Moravskoslezského kraje.
„Procentní určení podílů je neměnné, procenta nejsou odvozována od žádných objektivně měřitelných či dynamických ukazatelů, které by reflektovaly skutečné potřeby či vývoj jednotlivých krajů,“ stálo v návrhu senátorů, za které jednal orlickoústecký člen horní parlamentní komory Petr Fiala (KDU-ČSL). Vyhlášení nálezu se žádný ze senátorů osobně nezúčastnil.
„Z hlediska rozdělení finančních prostředků mezi kraje jistě není ideální, že základem stávajícího systému nadále zůstávají fixní procenta pro jednotlivé kraje, jež dlouhodobě nereflektují dynamické změny a v podstatě udržují status quo,“ uvedl ÚS v nálezu. Systém rozpočtového určení daní ale podle soudců nelze posuzovat izolovaně.
„Ačkoliv příjmy plynoucí krajům z napadené právní úpravy rozpočtového určení daní nemusí odpovídat aktuálním potřebám krajů, nelze přehlédnout, že stát krajům případné finanční deficity kompenzuje mimo nastavený systém pomocí jiných nástrojů,“ stojí v nálezu. Soud poukázal také na to, že politici diskutují o změně kritérií pro výpočet dílčích podílů krajů.
Současný systém vedle fixního procentního podílu odráží ještě počet dětí, žáků a studentů ve školách, ale nikoliv třeba počet obyvatel nebo délku silnic v kraji. Žádný ze soudců neuplatnil k nálezu odlišné stanovisko.
