Barmská armáda dnes vyhlásila v zemi výjimečný stav poté, co zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž se vedení Barmy ujal vrchní velitel armády Min Aun Hlain a výjimečný stav byl vyhlášen na rok. Armáda své kroky zdůvodnila podvody při loňských listopadových volbách, v nichž podle oficiálních výsledků vyhrála vládní strana nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij. Dnes se mělo konat ustavující zasedání nového parlamentu. Převrat odsoudila řada zemí, šéf OSN i organizace AI.
Už minulý týden se objevily spekulace, že armáda chystá převzetí moci. Ta ale ještě v sobotu odmítla, že by plánova převrat.
Mluvčí vládní strany Národní liga pro demokracii (NLD), kterou vede někdejší disidentka Su Ťij, v noci na dnešek agentuře Reuters řekl, že Su Ťij, prezident Win Myin a další přední činitelé byli zadrženi v časných ranních hodinách místního času a že očekává i své zatčení. Vyzval obyvatele země, aby nejednali unáhleně a konali v souladu se zákonem. Poté už se ho agentuře Reuters nepodařilo kontaktovat.
Server BBC posléze s odvoláním na svého zpravodaje v jihovýchodní Asii uvedl, že na ulicích barmské metropole Neipyijta i největšího města země Rangúnu jsou vojáci. Poté začaly přicházet zprávy, že v obou městech je přerušeno telefonní a internetové spojení.
V listopadových volbách získala většinu v barmském parlamentu stejně jako v roce 2015 strana NLD. Největším soupeřem jí opět byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty, jež vládla Barmě pět desítek let. Podle armády ale hlasování doprovázely rozsáhlé podvody a vojáci proto žádali revizi volebních výsledků. Volební komise pochybení odmítla.
Parlamentní volby se neuskutečnily v některých částech země, z nichž mnohé obývají etnické menšiny, protože k tomu podle vlády nebyla vhodná bezpečnostní situace. Za toto rozhodnutí si vláda vysloužila kritiku z domova i ze zahraničí. Znemožněno hlasovat měla i většina příslušníků muslimského etnika Rohingů, které převážně buddhistická Barma označuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, upírá jim občanství a základní lidská práva.
Kvůli tažení armády v roce 2017 po útocích rohingských ozbrojenců na policejní stanoviště uprchlo z Barmy přes 700.000 příslušníků této menšiny. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Kvůli tomu, že masakrům Rohingů nezabránila, čelila kritice i Su Ťij, která je od roku 2016 de facto šéfkou vlády. V zemi, která má na 55 milionů obyvatel, ale má ale stále velkou moc armáda, která mimo jiné jmenuje čtvrtinu členů parlamentu a může blokovat změny ústavy.
Nyní pětasedmdesátiletá Su Ťij si získala mezinárodní respekt bojem za demokracii ve své zemi, kvůli němuž ji vojenská junta dlouhé roky držela v domácím vězení. Za tento boj získala řadu ocenění včetně Nobelovy ceny za mír (1991), na kterou ji navrhl bývalý československý a český prezident Václav Havel. Loni ale například vedení Evropského parlamentu Su Ťij formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou získala v roce 1990; důvodem vyloučení bylo, že podle europarlamentu dostatečně nebránila násilnému útlaku Rohingů.
Su Ťij vyzvala v předem připraveném apelu obyvatele k protestům
Zadržená barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij vyzvala v prohlášení, které zveřejnila její strana Národní liga pro demokracii (NLD), že by lidé neměli přijmout vojenský převrat a měli by proti němu protestovat. Informovala o tom dnes agentura Reuters. K protestu proti převratu se připojili také představitelé rohingských uprchlíků v sousední Bangladéši.
NLD zveřejnila prohlášení na své oficiální stránce na facebooku a uvedla, že tento apel Su Ťij napsala ještě před dnešním vojenským převratem. Spekulace o chystajícím se puči v Barmě kolovaly již několik týdnů, ale armáda je popírala.
„Kroky provedené armádou jsou činy s cílem uvrhnout zemi zpět do diktatury,“ uvádí se v prohlášení, pod nímž je jméno Su Ťij, ale nikoli její podpis. „Vyzývám obyvatele, aby to nepřijali, aby reagovali a bezvýhradně protestovali proti převratu provedenému armádou.“
Prohlášení vydal předseda strany Win Chtein, který v rukou psané poznámce pod ním uvádí, že je autentické a odráží přání Su Ťij. „Na vlastní život přísahám, že tato prosba adresovaná lidu je skutečným prohlášením Do Aun Schan Su Ťij,“ apsal Win Chtein, s nímž se agentuře Reuters nepodařilo spojit.
Svržení demokraticky zvolené vlády odsoudili také rohingští uprchlíci v Bangladéši, kam se příslušníci této převážně muslimské menšiny uchýlili kvůli násilí ve svém domovském Arakanském státě, jenž je součástí Barmy.
„My, rohingská komunita, ostře odsuzujeme ohavný pokus zabít demokracii,“ řekl agentuře Reuters v telefonickém rozhovoru vůdce Rohingů Dil Muhammad. „Vyzýváme mezinárodní komunitu, aby se do věci vložila a obnovila demokracii za jakoukoli cenu,“ dodal.
Převrat v Barmě odsoudila řada zemí, šéf OSN i organizace AI
Spojené státy, Austrálie či generální tajemník OSN vyjádřily znepokojení nad zprávami o převratu v Barmě a vyzvaly armádu k propuštění šéfky tamní vlády Do Aun Schan Su Ťij i dalších politiků. Informovaly o tom agentura AP a Reuters. K propuštění Su Ťij a jejích kolegů vyzvala i organizace Amnesty International (AI). Japonsko, Indie či Singapur doufají v demokratický dialog, naopak Thajsko označilo převrat ze „interní věc“ Barmy.
„Zatčení Aun Schan Su Ťij a dalších politiků je extrémně alarmující,“ uvedla regionální zástupkyně AI Ming Juová. Odsoudila také vypnutí telefonního a internetového spojení, navíc v době, kdy Barma také bojuje s epidemií covidu-19.
Zadržení nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij a další barmských politiků odsoudil i generální tajemník OSN António Guterres. Jeho mluvčí Stéphane Dujarric uvedl, že takový vývoj je vážnou ranou demokratickým reformám v zemi, a vyzval velení barmské armády, aby respektovalo vůli barmského lidu a lidská práva a základní svobody.
„Vyzýváme barmské vojenské velení, aby propustilo všechny vládní činitele a představitele občanské společnosti, a respektovalo vůli barmského lidu tak, jak byla vyjádřena v demokratických volbách 8. listopadu,“ citoval Reuters šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena.
Spojené státy jsou znepokojeny zprávami, že barmská armáda podkopává přechod země k demokracii a že zatkla šéfku vlády Aun Schan Su Ťij a další civilní představitele Barmy,“ uvedla v prohlášení mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Dodala, že prezident Joe Biden je o situaci informován.
„Spojené státy odsuzují jakýkoli pokus změnit výsledek nedávných voleb či znemožnit přechod země k demokracii, a podniknou kroky proti těm, kteří jsou za tyto činy zodpovědní,“ pokračuje prohlášení Bílého domu.
Také australská ministryně zahraničí Marise Payneová vyzvala k propuštění šéfky vlády Su Ťij a dalších politiků a podpořila výsledky listopadových parlamentních voleb v Barmě.
Japonsko dnes apelovalo na Barmu, aby nepřerušovala demokratický vývoj v zemi. „Je důležité, aby příslušné strany vyřešily situaci pokojně dialogem a v souladu s demokratickým procesem,“ uvedl hlavní tajemník japonské vlády Kacunobu Kató. Podobně se vyjádřil i Singapur a Indie, jejichž ministerstva zahraničí rovněž vyzvaly k dialogu a demokratickému řešení.
Indonésie v pondělí vyzvala všechny strany v Barmě, aby se držely demokratických principů a ústavní vlády. „Všechny volební rozpory by měly být vyřešeny v souladu s existujícími právními mechanismy,“ uvedlo v prohlášení indonéské ministerstvo zahraničí.
Thajský vicepremiér Pravit Vongsuvan na dotaz novinářů ohledně převratu v Barmě odpověděl, že je to „jejich vnitřní záležitost“. Ve stejném smyslu se vyjádřily také Filipíny, které mají větší obavu o bezpečí svých obyvatel v Barmě, než o samotné dění v zemi. „Události v Barmě jsou vnitřní záležitostí, do které se nebudeme vměšovat,“ uvedl mluvčí prezidentského úřadu.
Autor: ČTK
