Kreml: Rusko bude mít armádu u hranic s Ukrajinou tak dlouho, jak uzná za vhodné

Rusko bude mít armádu u hranic s Ukrajinou tak dlouho, jak uzná za vhodné, sdělil dnes novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruské vojsko podle něj pro nikoho nepředstavuje hrozbu. Na východě Ukrajiny panuje v poslední době napjatá situace, kterou sleduje se znepokojením mimo jiné i Severoatlantická aliance.

„Ruské ozbrojené síly se nacházejí na tom území Ruské federace, kde je to považováno za nezbytné a účelné. A budou se tam nacházet tak dlouho, dokud to bude považovat za vhodné naše vojenské velení a vrchní velitel,“ sdělil dnes kremelský mluvčí. „Rusko nikomu nevyhrožovalo, nevyhrožuje a pro nikoho nepředstavuje hrozbu,“ dodal.

Peskov už dříve uvedl, že manévry mají zajistit bezpečnost ruských hranic. Mluvčí ruského prezidenta dnes podle agentury TASS neodpověděl na dotaz novinářů, zda se vojenské jednotky budou vracet z regionů sousedících s Ukrajinou na místa trvalého nasazení, jelikož prý nemá přesné informace o „plánech rozmístění a přesunu vojsk“.

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že o den dříve zahynuli na východě Ukrajiny další dva vojáci, které zasáhla palba z povstaleckých pozic. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského od začátku tohoto roku zemřelo v konfliktní oblasti 24 ukrajinských vojáků. Kyjev nedávno zahájil diplomatickou ofenzivu s cílem získat podporu západních zemí a Severoatlantické aliance kvůli situaci na východě země a od března varuje před posilováním přítomnosti ruských vojsk u hranic s Ukrajinou, uvedla už dříve agentura Reuters.

V úterý Zelenskyj prohlásil, že konflikt v Donbasu může ukončit pouze vstup země do NATO, a vyzval Severoatlantickou alianci, aby připravila plán kroků, aby tak země mohla učinit. Zároveň vyzval členské země NATO, aby posílily svou vojenskou přítomnost v oblasti Černého moře. Severoatlantická aliance dala najevo, že situace kolem východní Ukrajiny ji znepokojuje. Z Kremlu naopak zaznělo varování, že řeči o vstupu Ukrajiny do NATO mohou situaci v Donbasu jen zhoršit.

Konflikt na východě Ukrajiny vypuknul poté, co v Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Kyjev a západní země tvrdí, že Moskva podporuje proruské separatisty v Donbasu – vyzbrojuje je, financuje a podporují je rovněž ruští vojáci. Kreml zapojení do války odmítá. Velké boje utichly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale až dosud se žádné příměří nepodařilo zcela udržet a politické řešení konfliktu se prakticky nepohnulo z místa. Konflikt si podle Kyjeva vyžádal na 14.000 mrtvých.

Autor: ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *