irozhlas.czRotační výuka ve školách by mohla skončit ještě v tomto školním roce. V rozhovoru pro Radiožurnál to uvedl epidemiolog a šéf Mezioborové skupiny pro epidemické situace Petr Smejkal. Podmínkou podle něj je nízká incidence v populaci a PCR testování ve školách. Prioritou podle něj je také návrat ostatních školáků do lavic. A to všech středoškoláků – nejen těch s praktickou výukou – a také vysokoškoláků.
Chci vám říct, že touhy mnoha lidí se upínají k tomu stavu, kdy takzvaná incidence bude 100 na 100 000 za sedm dnů. Proč zrovna tenhle poměr? Ne vyšší, ne nižší?
Je to trochu arbitrálně zvolená hranice, ale je to v podstatě číslo, při kterém si můžeme říct, že vytestujeme a vytrasujeme – a stihneme to – všechny kontakty infikovaných. Ještě bych řekl, že je dobré k tomu dodat i to druhé číslo, to znamená procentuální počet pozitivních záchytů ze všech testovaných, a ten by měl být určitě pod deset procent a ideálně pět.
To je možná dobré si každý týden připomínat. Stejně tak jako číslo R, které vám dělá radost, nebo ne?
Nedělá nám úplně radost asi v pěti krajích, kde roste, nicméně zůstává stále pod 1, což je dobré. Zase, proč někdy R, a ne incidenci? R nám ukazuje trend. Incidence může být třeba nízká, jako je třeba v Karlovarském kraji, může být třeba 49, ale za nějakou krátkou dobu vyskočí nahoru, takže je stále nízká, ale R jde nahoru a ukazuje nám trend růstu incidence.
Vláda přijala v pondělí usnesení, že testování ve firmách a na úřadech bude pokračovat ještě minimálně celý červen. Zaměstnanci musejí podstupovat antigenní testy jednou týdně. K čemu je to dobré?
Obecně, k čemu je dobré testování? Testování je dobré k tomu, abychom mohli otvírat. To znamená, čím víc budeme testovat a samozřejmě očkovat, tak tím rychleji můžeme otevřít. Jak je to důležité, z oficiálních údajů, když se začalo testovat ve firmách, tak první týden testování ve firmách odhalilo 17 000 pozitivních případů, další týden to bylo 13 000 čili 50 000 za první tři týdny testování. Vezměte si, jaká to je masa lidí a ty kontakty, které by nakazili. A to ve firmách nad 50 zaměstnanců. To jsou oficiální údaje. Čili vidíte, jak důležité to je.
A to k tomu ještě připočtěme faktor, že člověk, když je nemocný, tak do práce nepůjde, protože má strach, že bude testován. Je to trochu psychologická bariéra, ale i ta působí. Testování ve firmách je strašně důležité. Víte, že jsme na začátku strašně plédovali za to, že antigen nestačí jednou týdně. Dlouhodobě chceme, aby to bylo PCR, aby se vědělo, že jednou za týden to stačí.
A protože budeme testovat i na podzim, tomu se nevyhneme. Na podzim tady ten virus může být stále, bude ho určitě méně, budeme očkovat, ale můžou tady být, jak říkáme, outbreaky, lokální výskyty covidu, protože k promoření je dlouhá cesta. Je důležité v testování pokračovat zejména na podzim, kdy bude zase špatné počasí. Do té doby si prosím uvědomme, že testování není zase tak zatěžující, abychom v tom nezůstali.
Dlouhodobou předpověď počasí na podzim ještě nemáme. Máme předpověď počasí na příští týden, kdy mají teploty být vysoko nad dvaceti stupni. Co to s námi udělá?
Dobré je, že viru to rozhodně neprospívá. Sucho a teplo virus ničí, to je dobrá zpráva. Samozřejmě zase lidé vyrazí ven, což je dobře. Pořád není dobře se shlukovat ve velkých masách, k čemuž dobré počasí přispívá. Čili že bychom z toho počasí byli úplně nadšení, nebo úplně depresivní, to…
Už jednou jste říkal, že je dobré být venku, ale sám.
Ano.
Nebo si jít zacvičit. V areálu IKEM máte venkovní fitness tělocvičnu.
Ano. Já tam nechodím, abych si ještě neublížil.
Do divadla s antigenem
Zpátky k testům. Pro školy dlouhodobě prosazujete PCR testy, které jsou citlivější. Totéž by podle vaší mezioborové skupiny bylo vhodné ve firmách. Když se přesuneme ke kulturním akcím, o kterých se teď mluví, tam by podle vás stačil dobře provedený antigenní test?
Ano. Nemám rád, když se jde z extrému do extrému. Antigenní testy svůj význam mají, a zejména ho mají při jednorázových akcích. A zase to opakuji, ne samoodběrový test. Antigen opravdu musí provést někdo, kdo to dělá, musí to být dobrý odběr a musí to být dobrý test. Už máme seznam dobrý testů uznávaných i v Evropské unii, které mají dobrou citlivost. Takže na jedno představení to stačí.
Na to divadelní představení?
Na to divadelní představení.
Nesdělil byste, zda má vaše skupina vyhodnocené konkrétní efekty testování ve školách a ve firmách, tedy jak se toto testování podílí na snižování počtu infikovaných?
Data má ÚZIS (Úřad zdravotnických informací a statistiky – pozn. red.), ale nevím, jak jsou veřejná.
Experti i vláda se shodli, že prioritou je návrat dětí do škol. Jde vše podle plánu, nebo doporučujete korekci?
Školy se mají zavírat jako poslední a otevírat se jako první. Určitě bychom při klesajícím trendu měli myslet na středoškoláky. A nejenom u praktické výuky, která teď jede. Snažme se o to, aby se do škol vrátilo co nejvíce žáků – a to jak středoškoláci, tak i vysokoškoláci.
Počítáte, že pandemie bude ještě zpomalovat? Co doporučíte vládě?
Záleží na nás i na tom, jak rychle vytváříme bariéru očkování. Konečně máme měsíc, kdy se některé dny dostaneme ke 100 tisícům očkovaných za den. To jsou pozitivní zprávy. Klesající trend by mohl pokračovat a nemyslím si, že dojde k nějakému zvratu. Nesmíme to uspěchat.
Stále přemýšlím o tom, jak říkáte, že „nemyslíte“. Já v tom slyším, že spíše doufáte.
Šance zvratu je tak pětiprocentní.
Jak to bude s využitím průkazu TNO, tedy test/nemoc/očkování, který by umožnil otevřít více oblastí a bezpečný návrat k normálnímu životu. Už se takový průkaz někde tiskne?
Ve světě už to funguje – mají ho v Dánsku, New Yorku a v Izraeli. Co jsem slyšel, tak by měl být do dvou až tří týdnů. Data pro něj určitě jsou – každý pozitivní i očkovaný je zanesený do ISINu. Zbývají ti, co nemoc prodělali, a to se dá také zjistit testem. Nejsem odborník na IT, naopak jsem spíš neodborník, ale data k vytvoření pasů jsou. Doufejme, že to bude co nejdřív. Pas nám umožní žít téměř tak jako před pandemií.
Školáci zatím nežijí tak jako před pandemií. Pořád chodí do školy na rotačním principu. Kdy byste jako odborná skupina, která poskytuje rady politiků, souhlasili s tím, že by se to mělo zrušit?
Americké CDC při incidenci 100 na 100 000 obyvatel stále doporučuje testování a rotační výuku. Ale můžeme si z toho vybrat to dobré testování. Pokud budeme testovat PCR ve školách, můžeme pří nízké incidencí v populaci zrušit rotaci. Tam bychom se mohli dostat před koncem školního roku.
Před koncem školního roku?
Rozhodně to chceme. Lidé si občas zafixují, že to tak bude napořád, ale to jsou přechodové věci při vysoké virové náloži v populaci. Že od toho ustoupíme, je racionální a chceme to.
‚Měli bychom se očkovat‘
Očkování, které je pro mnohé světlo na konci tunelu, nabírá v Česku celkem potřebnou dynamiku. Od středy se mohou hlásit lidé od 50 do 55 let, ale stále nejsou proočkovány starší věkové skupiny. V čem je problém?
Nevím. Ptají se na to mnozí. V tuto chvíli očkování bude ve dvou měsících ve velkých centrech a mělo by se přesunout k praktikům. To bych směřoval k nim. Ti buď čekají na vakcínu, nebo člověka nedostihli. Hodně lidí také nechce.
Když člověk o tom přemýšlí, jestli se očkovat, nebo ne, jaká je to volba?
Volba je podle mě jasná. Pokud nemám jasnou kontraindikaci, tak bych se očkovat měl. Není to jen proto, že to ochrání mě, ale také ochrání druhé a významně snižuje přenosnost viru. Jsou země – a byl bych rád, abychom se k tomu dopracovali také – kde očkovaný člověk je brán tak, že nemůže nikoho nakazit.
Neměli by se očkovaným dávat výhody? Co byste doporučili?
Dobré by bylo, kdyby se poskytla výhoda tomu, který doprovodil na očkování staršího člověka třeba tím, že by také dostal vakcínu. Jinak nevím. Očkování je v dnešní době samo o sobě plus.
Stále ale nemáme v řešení pandemie odpovědi na klíčové otázky. Autoři studie v časopise Nature vypočetli pět důvodů, proč by mohla být tzv. skupinová imunita nedosažitelná. Problémem je podle nich oslabení obranyschopnosti a vznik nových mutací. Jasné není ani to, zda vakcíny, i když blokují dopad nákazy, zabraňují i přenosu. Je v tom jasno?
Je jasno v tom, že významně sníží přenos. Je možné, že vy i očkovaný nakazíte těžce imunosuprimovaného člověka, a proto bude dobré dbát na respirátory a roušky, ale výrazně snižují přenos. Není to tak, že jako očkovaný byste se museli bát, že vy sice neonemocníte, ale nakazíte někoho druhého. To je prakticky vyloučené.
V naší generaci, když se řekne očkování, tak to máme spojené tím, že tu nemoc nedostaneme. Tady je to jiné?
Ne, tady je to jiné v tom, že nevíme, jak vás to ochrání proti některým mutacím. Zatím chrání proti všem, otázka je jestli více nebo méně – Pfizer a Moderna. Proto musíme testovat a sekvenovat, abychom věděli o mutacích a byli připraveni na to, že vakcína nebude tak účinná. I kdyby se to stalo, tak vakcína se dá předělat – zejména mRna do řádu týdnů. To je jediné, co nevíme. Variace jsou problém.
Obecně z toho strach nemám. Čím více budeme naočkováni, i když to nebude u kolektivní imunity těch 60 procent, u variant až 70 procent, tak stejně zabráníme viru, aby zmutoval a variantu vytvořil. Při částečném proočkování se vir stále snaží zmutovat. Jakmile bude proočkovaná většina, tak už tu šanci nemá.
‚S respirátory bych počkal‘
Od 10. května bude nutné nosit ochranu úst a nosu venku jen ve chvíli, kdy bude ve stejné chvíli a ve stejný čas docházet k přítomnosti alespoň dvou osob ve vzdálenosti méně než dva metry, nejedná-li se o členy jedné domácnosti. Je to tedy návrat praxi k podzimu, kdy si budeme respirátor a roušku stále nasazovat a sundávat? Počkal byste s tím?
Ano, zrovna s tímhle bych počkal. Zejména ve městech, kde je spousta lidí. Nejsme proočkovaní. S tím bych šel ven, jakmile budeme alespoň na 50procentní proočkovanosti, což bude tak v červenci.
Tuto formulaci řekl ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). On tak asi čekat nebude. Zavoláte mu?
Tohle není to nejdůležitější. V ochraně úst bych byl konzervativnější.
Jakým problémem je, že řada z nás má krátkou paměť?
Má krátkou paměť, třeba kdybychom zapomněli, v jak hrozné situaci jsme byli v únoru a březnu, a řekli si, že se nic nestalo. Mohlo by se objevit, že jsme to přehnali a nic tu nebylo a byla to chřipka. Čekám, že to přijde. Lidé mají krátkou paměť. Ale ne snad do té míry, že budou lidé říkat, že naše reakce byla přehnaná. Rád bych, aby lidé pochopili, proč je rozvolnění uměřené. Zatím to pokračuje velmi dobře. S tím, jak se zvýší očkování, je cíl v podstatě v dohledu. Akorát to nepřepísknout.
Zdroj: https://www.irozhlas.cz
