Účet za Vrbětice. Ruská akce způsobila škody jako největší teroristické útoky

natoaktual.cz

Škoda za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích se může vyšplhat až na miliardu korun. V tomto ohledu subverzivní či sabotážní akce ruských agentů GRU na českém území snese srovnání i s největšími teroristickými útoky v Evropě za několik desetiletí.

Na jedné straně teroristické útoky separatistů nebo islamistů v Manchesteru, Londýně, Madridu, Bruselu či Paříži a na straně druhé podvratné akce ruských tajných služeb, které měly zůstat utajeny, jako Salisbury nebo Vrbětice. Jistě, jiné cíle útočníků, jiné motivy a jiné důsledky.

Ale minimálně ve vyčíslení způsobených škod jsou tyto dvě různé kategorie útoků dobře měřitelné a porovnatelné. A nutno poznamenat, že v ničivosti si práce ruských agentů s hrůzostrašnými útoky radikálů IRA, ETA, Al-Káidy nebo takzvaného Islámského státu v ničem nezadá. Výbuchy ve Vrběticích by se zřejmě dostaly do první desítky nejničivějších útoků v Evropě.

Účet za škody způsobené při výbuchu muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 ještě není zdaleka konečný, ale podle opakovaných vyjádření členů vlády může přesáhnout hranici jedné miliardy korun. Tím by se akce ruských agentů vklínila do první desítky nejničivějších teroristických útoků v Evropě za posledních 30 let.

„Škoda po Vrběticích je určitě značná v porovnání s řadou jiných útoků, což souvisí i s podstatou útoku na zbrojní sklad. Vojenský materiál je obecně drahý a likvidace munice po výbuchu nákladná,“ konstatoval politolog Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity v Brně, který se na zkoumání terorismu zaměřuje.

„V zásadě nejde jen o náhradu vlakových souprav a dílčí opravy trati jako například v Madridu 2004 či metra a autobusů v Londýně 2005,“ dodal.

U celkových ekonomických dopadů pak podle něj samozřejmě hraje roli přímá škoda útoku a pak následné dopady. U Vrbětic jde o sanaci území, náhradu škod v obci, ušlý zisk soukromých firem.

„Přestože způsobení ekonomických škod zpravidla není hlavním cílem teroristických útoků anebo násilných podvratných akcí tajných služeb, je dopad na finanční situaci postižených subjektů citelný,” řekl Mareš. Státy anebo soukromé subjekty jsou tak nuceny vynaložit značné prostředky na nápravu následků útoku a navíc přichází i o ušlý zisk z činností, které musí být pozastaveny (zavřené obchody, omezený cestovní ruch apod.).

Odklízení škod včetně munice rozmetané po okolí zabralo ve Vrběticích šest let a podílely se na něm tisíce policistů, vojáků a hasičů. Pracovalo se dvanáct hodin denně, oblast musela být dlouhodobě střežena.

Výdaje už vyčíslili policisté a armáda. Jen policisté utratili 500 milionů korun. Většina připadla na platy (328 milionů), dalších desítky milionů na pojištění, palivo a další materiál.

Armáda za nasazení tisíců vojáků utratila 223 milionů korun. Hasiči zatím náklady sčítají, ale počítají se sumou až stovek milionů korun. Mimochodem najezdili asi 400 tisíc kilometrů a odvezli z areálu 956 tun uskladněné munice a 187 tun leteckého paliva.

Další peníze bude stát zřejmě odškodnění zemědělců, kteří kvůli rozmetané munici nemohli na přilehlých pozemcích hospodařit. Z nedalekých obcí musela být také dvakrát na čas evakuována asi tisícovka obyvatel. A v neposlední řadě při výbuchu přišli o život dva zaměstnanci firmy, která měla sklady v pronájmu.

  Pracovnu má doma 23 % Čechů, mnohým chybí vhodné místo

Škody za otravu Skripala

Velmi podobné účty evidují úřady v Británii v souvislosti s pokusem otrávit bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru Julii v Salisbury v březnu 2018. Agenti ruské GRU Alexandr Petrov a Ruslan Boširov, kterým je také připisován útok ve Vrběticích, se pokusili Skripala otrávit bojovou nervově paralytickou látkou ze skupiny Novičok.

Přímé náklady na bezpečnostní opatření a likvidaci následků použití nebezpečné látky podle policie ve Wiltshire přesáhly 10 milionů liber, tedy v přepočtu takřka 300 milionů korun. Obecně se předpokládá, že náklady budou ještě vyšší po započtení práce specialistů a vyšetřovatelů metropolitní policie a armády.

Jen pro zajímavost, jen vyčištění kontaminovaných oblastí včetně domu Skripalových nebo likvidace zasažených vozidel stálo 1 milion liber a ztráty firem a podniků uzavřených během bezpečnostní akce přesáhly 700 tisíc liber.

Se symptomy otravy bylo hospitalizováno několik zasahujících policistů, zdravotníků a civilistů. Jedna žena na otravu novičokem zemřela poté, co její přítel našel v odpadcích domnělou lahvičku s parfémem, která však obsahovala bojovou látku a byla pravděpodobně použita k útoku na Skripala.

Podle Pavla Foltina z Univerzity obrany jde u kalkulací škod způsobených teroristickými útoky o velmi komplexní problém. Vyčíslení mzdových nákladů bývá relativně jednoduché a přehledné, ovšem při detailnějším a přesnějším vyčíslení je nezbytné započítat i například povahu nasazených jednotek (strážný vs. pyrotechnik, jejich úkoly a další náklady související s nasazením, například pyrotechnik by měl mít k dispozici i zdravotnické zabezpečení).

„Pokud bychom zvažovali skutečně vynaložené náklady, je třeba jít ještě dále a započítat nejen způsobenou škodu, ale rovněž i náklady na obnovu do původního stavu, pokud je to možné,“ konstatoval Foltin.

Obdobně je to pak i u použité techniky, kdy její masivnější a delší nasazení generuje další více náklady na údržbu, opravy a další. Stejně tak i ocenění lidských životů, i když to pro postižené rodiny je nevyčíslitelná ztráta, například obecný přístup pojišťovacích společností počítá rovněž s věkem (produktivní vs. neproduktivní) a profesí (jakou hodnotu a statky mohl daný jedinec ještě dále vygenerovat pro společnost, kdyby při daném útoku nezemřel).

„Byť na takovéto kalkulace není jednoduchý jednoznačný návod, z ekonomické teorie, z oblasti pojišťovnictví a zahraničních studií se vlastně dotýkáme tří kategorií – nákladů racionální volby, nákladů ušlé příležitosti a nákladů životního cyklu dané hrozby,“ uvedl Foltin.

Efekt teroru je dlouhodobý

Akce ruských tajných služeb měly ze své povahy zůstat skryté, hlavním cílem teroristů je šokovat veřejnost, zabíjet a způsobit škody. Ty jsou srovnatelné.

Například bombový útok islamistického sebevražedného atentátníka 22. května 2017 na návštěvníky koncertu zpěvačky Ariany Grande v Manchester Arena.

  Na východě země bude v neděli silně sněžit, celé ČR hrozí náledí

Při útoku zemřelo 23 lidí, dalších 800 bylo zraněno. Náklady na bezpečnostní opatření, vyšetřování, opravy a odškodnění obětem centrální správa Manchesteru vyčíslila na 13 milionů liber (přes 380 milionů korun).

„V případě zranění a úmrtí se i zde objevují vysoké náklady. Je přitom možné uvést, že řada pojišťoven dává do smluv klauzuli, že životní pojištění se nevztahuje na poškození při teroristickém útoku. Smrt či zranění v takovém případě se promítnou do rodinných nákladů,” podotkl Mareš.

Z hlediska státu pak podle jeho slov navíc poučení z úspěšných útoků vede k potřebě dalších nákladných protiopatření. A rozsáhlejší teroristické kampaně tak mohou vést i k závažnější ekonomické krizi.

Dřívější studie amerického think-tanku RAND Corporation na zadání Evropského parlamentu spočítala, že teroristické útoky v Evropě v letech 2004 až 2016 kromě ztrát na životech a přímých škod (5,6 miliardy eur) ve svém důsledku také poškodily HDP zemí EU o zhruba 180 miliard eur.

Studie použila techniky ekonometrického modelování ke kvantifikaci dopadu terorismu na ekonomiku pomocí zkoumání vlivu na růst HDP na obyvatele. Počítala i s takzvanými „lidskými“ náklady na terorismus, zahrnujícími například ztrátu celoživotních výdělků nebo náklady na lékařské ošetření.

Nejvyšší ekonomické ztráty z hlediska HDP podle studie utrpěla Británie (43,7 miliard eur). Následovala Francie (43 miliard eur), pak Španělsko (40,8) a Německo (19,2).

Negativní dopady na ekonomický růst EU po teroristických útocích mají podle závěrů studie obvykle krátkodobý charakter a projevují se zhruba do roku od incidentu. Výzkum ukázal, že například bezprostředně paralyzovaný cestovní ruch se obvykle vrací k normálu během jednoho až tří měsíců po útoku.

Další akce k provalení?

Studie, která by podobně kvantifikovala dlouhodobé škody v případě subverzivních akcí ruských tajných služeb na cizím území, patrně zatím neexistuje. I když by zřejmě ukázala velice zajímavá čísla.

Zvláště v případech, z jejichž autorství je ruská rozvědka GRU rovněž podezřelá. Například ze série šesti výbuchů a požárů v továrnách a muničních skladech v Bulharsku v letech 2011 až 2020.

Mluvčí bulharského generálního prokurátora Silka Mileva uvedla, že prokuratura podezřívá šest ruských státních příslušníků a že „účelem akcí bylo přerušit dodávky“ vojenského materiálu do Gruzie a na Ukrajinu.

Nebo je zde podobná série pěti incidentů na Ukrajině v období od března 2014 do června 2015. Ukrajina, která v té době čelila nejtěžším bojům s proruskými separatisty podporovanými Moskvou, tehdy při explozích ztratila přibližně 40 procent svých zásob munice – až 210 tisíc tun v ekvivalentní hodnotě až 2 miliard dolarů.

Zajímavý bude jistě také výsledek třetí rok trvajícího vyšetřování rozsáhlé kauzy kolem společnosti Airiston Helmi ve Finsku ruského podnikatele Pavla Melnikova. V září 2018 na 400 příslušníků policie, armády, pobřežní stráže a finanční správy spustilo rozsáhlou razii v desítkách nemovitostí této společnosti. Oficiálně kvůli podezření z praní špinavých peněz a daňových podvodů. Úřady tehdy zabavily 3,5 milionu eur v hotovosti.

  Odchod Merkelové přinese změnu i pro Česko. Deset důvodů, proč sledovat německé volby

Jenže finská média postupně začala rozkrývat, že společnost během let skupovala velké množství pozemků, nemovitostí a ostrovů v bezprostřední blízkosti pro obranu Finska klíčových úžin, přístavů, ropných rafinérií a dalších strategických lokalit. Na ostrovech vznikaly heliporty a pevná mola pro větší lodě.

Během razie byla dokonce nad městem Turku vyhlášena bezletová zóna. Kauzou se zabývají i finské tajné služby a analytici soudí, že společnost mohla být jen zástěrkou pro operace ruských tajných služeb pro sběr informací a budování infrastruktury pro případný překvapivý útok strategická místa ve Finsku v případě krize. Škody by v takovém případě byly nesmírné.

Účinná a přitom levná

A je tu ještě jedna paralela mezi teroristickými útoky a subverzemi. Pro pachatele jsou levné. Náklady teroristů na útoky z posledních let podle různých studií většinou nepřesáhnou 10 tisíc dolarů. A podobné to bude také s akcemi ruských tajných služeb.

„Poměr nízkých nákladů a škod způsobených teroristy a podvratnými akcemi tajných služeb je bohužel výhodou na straně útočníků. Nahrazení škod je i při usvědčení pachatelů při velkých akcích nereálné, má ale význam při akcích nižší intenzity a následků (typicky v případě českého „teroristy“ Jaromíra Baldy),” konstatoval Miroslav Mareš.  Ekonomické následky útoků je proto pode něj třeba systematicky zkoumat a vyhodnocovat.

Pro Rusko jsou tak podvratné akce a sabotáže pochopitelně atraktivní metodou, kdy za relativně velmi nízkou cenu mohou dosáhnout značných zahraničně-politických zisků.

„V západní Evropě a ve Spojených státech se ruské podvratné nástroje zdají být omezeny na informační, kybernetické a politické. V sousedních a bývalých komunistických zemích Rusko využívá širší škálu vojenských a ekonomických nástrojů,“ konstatuje nedávná analýza o ruské subverzivní činnosti.

Otázkou zůstává, kolik „úspěšných“ akcí zůstalo neodhaleno. Zvláště, když za historicky první provalenou novodobou akcí ruských tajných služeb bývá označován bombový útok na exilového prezidenta samozvané čečenské republiky Ičkerie Zelimchana Jandarbijeva v roce 2004.

Tehdy v únoru v katarské metropoli Dauhá vybuchla nálož v jeho vozidle a čečenský předák hledaný i Interpolem a OSN kvůli údajným vazbám na teroristy z Al-Káidy na místě zemřel. Pro katarské bezpečnostní síly, které doposud udržovaly zemi bez teroristických činů, mělo vyšetřování naprostou prioritu.

O pár dní později pak policie zatkla tři ruské občany ve vile ruského velvyslanectví. Anatolije Jabločkova a Vasilije Pugačova, kteří se později stali důstojníky GRU, a Aleksandra Fetisova, prvního tajemníka ruské ambasády v Kataru.

Ten byl za podivných okolností vydán do Ruska, když krátce předtím byli v Moskvě zatčeni při přestupu na navazující let z Běloruska do Srbska dva katarští sportovci kvůli údajnému nehlášenému převozu peněz. Dva agenti byli v Kataru posléze odsouzeni na doživotí. Záhy pak byli vydáni k odpykání trestu do Ruska, ale ve vězení neskončili.

Zdroj: https://www.idnes.cz

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *