SPD nabízí potraviny za „férové ceny“. Farmáři na nich ale prodělají

„Dovolujeme si Vás pozvat na Český jarmark SPD, který bude i ve Vašem krajském městě!“ Tak láká strana Tomia Okamury na setkání, která budou probíhat v srpnu a v září tohoto roku v rámci předvolební kampaně. Cílem je podle letáku podpořit české zemědělce a české potraviny „za férové ceny“. Jejich zástupci ale oponují: uvedené ceny jsou příliš nízké, zemědělcům se za ně nevyplatí ani kopnout do země.

„Přijďte si levně a férově nakoupit na Český jarmark SPD 2021. Ukážeme vám v praxi, jak dobře a levně dokážou čeští sedláci a zemědělci pěstovat a jak nám zahraniční řetězce kvůli EU deformují trh,“ hlásá leták.

A nabízí vajíčka za cenu 1,99 korun za kus. Jablka za 9,90 korun za kilo. Nebo vepřovou plec za cenu 53,90 korun za kilo. To vše od českých sedláků a farmářů. Jako srovnání k nízkým „českým“ cenám také ukazují vysoké „běžné ceny supermarketů“ od zahraničních dodavatelů.

Jenže avizované „skutečné“ ceny českých potravin nejsou zdaleka tak ideální, jak by se mohlo zdát.

Jak uvádí prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza, odhad je, že zemědělci, kteří budou Okamurovi potraviny dodávat, budou 10 až 30 procent pod výrobními náklady.

„Je vidět, že je to jen součást politické kampaně a s realitou to nemá nic společného. Za takové ceny se zemědělcům ani nevyplatí kopnout do země, natož vykrmovat zvířata. Je to čistě politický tahák, stejně jako předvolební rozdávání guláše nebo piva zadarmo,“ uvedl.

Nesmyslnost cen ilustruje například na vajíčkách – 1,99 korun za kus. „Všechny řetězce se zavázaly, že budou postupně prodávat méně vajíček z klecových chovů. Ty budou samozřejmě o něco dražší. Pokud tam SPD bude mít vajíčko za takovou cenu, nepochybně to bude v klecového chovu, a i tak to bude podnákladová cena,“ hodnotí.

Sám předseda strany Tomio Okamura říká, že ceny v letáku navrhli sami zemědělci. „Oslovili jsme některé zemědělce, ať si na našem jarmarku prodávají zboží za ceny, za které sami chtějí. Ty ceny, které jsou uvedené v letáku, jsou ty, které nám garantovali, že za ně to prodávat chtějí a budou,“ uvedl. Jména dodavatelů ale sdělit nechtěl.

Prouza odhaduje, že producenti budou pravděpodobně velkokapacitní. „Ti mu tam nějaké brambory dodají a bude jim jedno, že na 300 kilech něco prodělají, protože dalších 50 tun prodají za reálné ceny. Malý zemědělec nebude mít jediný důvod, proč by se připravoval o zisk, aby prodával na Okamurově jarmarku,“ popsal s tím, že to je podle něj důvod, proč Okamura jména dodavatelů nechce říct. „Musel by přiznat, že to jsou velkozemědělci, pro které tlačil kvóty,“ míní.

Zemědělcům se ceny nevyplatí

Ani podle prezidenta Agrární komory České republiky Jiřího Doležala takový prodej pro zemědělce nemůže být výhodný. Přibližně podle něj odpovídají cenám, za které zemědělci zboží dodávají maloobchodníkům. Ty se však dlouhodobě pohybují na hranici výrobních nákladů a jsou navíc zkresleny chováním obchodních řetězců. „Ty v rámci slevových akcí nutí zemědělce a potravináře dodávat v některých případech za ceny, které jsou dokonce nižší než zmíněné výrobní náklady,“ uvedl.

A podobně mluví také Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR. „Hodně se to blíží cenám, za které zemědělci realizují svou produkci. Třeba u vajíček jde o ceny, za které zemědělci dlouhodobě prodávají vejce buď do supermarketů, nebo zprostředkovatelům. Ty ale mnohdy nepokrývají ani výrobní náklady,“ upozorňuje.

Podotýká, že problémem vysokých cen je spíše podíl obchodníků na finální částce. „Lidé kupují dražší potraviny, než by museli, kdyby obchodníci měli nižší marže. Ty navíc neustále rostou. Tohle by pro zemědělce samozřejmě výhodné nebylo, ceny by musely být vyšší,“ dodává s odkazem na ceny uvedené v letáku.

Zemědělský svaz si k věci ostatně zpracoval analýzu, která náklady a ceny uvedené v letáku srovnává. Z té vychází, že ceny na letáku jsou u některých potravin jen o halíře vyšší než výrobní náklady. „Přijďte na jarmark a sami se zeptejte, proč to za ty ceny chtějí prodávat,“ reagoval Okamura.

Brambory z Egypta, cibule za 40 korun

Na letáku jsou jako potraviny v běžných supermarketech uváděné třeba brambory z Egypta, mrkev z Portugalska, cibule z Holandska nebo jablka ze Španělska. Prouza připouští, že zboží tohoto původu se může na trhu objevit.

Nejde ale podle něj o nechuť využívat českých dodavatelů, ale spíše o kapacitní záležitost. „V nějaký moment začátkem jara tu taková zelenina je. V červenci, srpnu, kdy dozrála česká zelenina, sem nevozí už nikdo nic. Špatně se to vysvětluje, ale dobře se to dává na předvolební plakát,“ míní.

„Porovnávají věci, které porovnatelné nejsou. Brambory z Egypta se sem vozí jako nové brambory v období březen až květen, případně začátek června, tedy předtím, než začne česká sklizeň a brambory z té loňské nemají potřebnou kvalitu,“ uvedl zase předseda České zelinářské unie Petr Hanka.

Cena takových brambor ze supermarketu, podle letáku prodávaných za 30 korun za kilogram, ale podle něj neodpovídá realitě. „Není takhle vysoká. Bývá třeba na polovině, kolem patnácti korun,“ říká. Stejně tak u cibule: 39,90 korun uváděných na plakátu je podle něj extrém, běžná cena je i u té holandské kolem deseti korun. Záleží ale na sezoně. „Porovnávání neporovnávatelného je tam u většiny komodit,“ dodává.

Jak strana k daným údajům došla, Okamura dle svých slov přesně neví. „To měl na starosti někdo z kolegů. Prozkoumat to a připravit srovnání. Co já od něj vím, normálně si obešel hypermarkety a zaznamenal příklady cen, které tam viděl,“ řekl Okamura.

Stejně tak učinili i redaktoři iDNES.cz. V úterý večer a ve středu ráno obešli čtyři různé supermarkety a zaznamenali cenu výrobků, které Jarmark SPD nabízí. Ceny se přitom od těch uváděných v letáku lišily: cena cibule nepřekročila dvacet korun, cena brambor se zase pohybuje v rozmezí dvanácti až pětadvaceti korun. Nikoliv třicet uváděných v letáku.

Zdroj: https://www.idnes.cz