idnes.cz„Na terapii jsem docházela od doby, co se rozvedli rodiče. Naši se tak rozhodli, aby na nás byly dopady co nejmenší. Terapii jsme brali jako prevenci, třeba jako u zubaře,“ popisuje Petra Krejčová, které je nyní 29 let a má dva mladší sourozence. Terapeuta neměnila, ale během loňského roku bylo složitější se k němu dostat.
V časech pandemie potřebovalo psychologickou pomoc s postupem času více lidí. Ukazují to data společnosti Terap.io, která pořádá online sezení. V posledním roce jim přibylo klientů, kdy se během jarní vlny počet registrovaných uživatelů ztrojnásobil, podobně čísla vyskočila i na podzim.
Hned 60 procent dotázaných v průzkumu uvedlo, že ve svém okolí mají někoho, kdo trpí psychickými obtížemi. Zároveň jen 20 procent respondentů aktuálně přemýšlí nad vyhledáním služeb terapeuta. Určité zkušenosti s psychoterapií má, nebo o ní uvažuje, zhruba 40 procent lidí.
„Na sezení jsem nechodila, skypovali jsme si. Měla jsem home office, který mi prvních pár týdnů přišel docela vhod, ale s přibývajícími týdny mi začal chybět okolní ruch. Neviděla jsem se s přáteli, všechno probíhalo jen přes obrazovku, nechodila jsem ani nakupovat. Terapie na dálku to umenšovala, ale taky jsem měla plné zuby toho, že je zase přes web,“ popisuje Petra.
„Psychoterapie je v Česku těžko dostupná. Kapacity ve zdravotnictví nestačí pokrývat vzrůstající poptávku a regionální nerovnosti v nabídce služeb péče o duševní zdraví jsou alarmující,“ okomentovala současnou situaci Dominika Čechová, vedoucí sekce Privátní praxe v České asociaci pro psychoterapii.
„I přesto, že online spolupráce nemusí vyhovovat každému klientovi, věříme, že dlouhodobě zůstane jednou z možností, jak psychoterapeutickou péči přiblížit širšímu počtu uživatelů,“ dodala.
Těžký rozchod, nemohla jsem vyvětrat hlavu
U šestadvacetileté Anny L. se problémy v době pandemie zhoršovaly, protože začaly ještě před ní. Zažila ošklivý rozchod s přítelem a odbornou pomoc vyhledala chvíli poté.
„Nebylo to hezké a potřebovala jsem se nějak srovnat. Nejhorší pro mě bylo, když se všechno tak nějak zavřelo a moc se nechodilo ven. Procházky a sociální kontakt s přáteli pro mě byly částečnou terapií, o kterou jsem přišla. Nakonec jsem tedy zašla k terapeutovi, u kterého jsem neměla moc sezení, ale byly intenzivní,“ popisuje Anna, která pracuje v marketingu. Zpátky do práce se dostala po více než roce.
„Práce z domova byla opravdu dlouhá. Na terapii jsem potom řešila ještě další věc, a to nový vztah s bývalým kolegou z práce. Vůbec jsem nevěděla, jak to skloubit. Moc se nikam nesmělo a teď nevíte, jak to udělat, aby to klapalo. Ale nakonec jsme to zvládli a jsme spolu doteď,“ vypráví s úsměvem šestadvacetiletá Anna.
Online terapie je podle průzkumu pro lidi neznámou. Neslyšelo o ní téměř 80 procent dotázaných. Po zkušenosti s ní ji však většina hodnotí kladně, což potvrzuje psychoterapeutka Hana Pucherová.
„Klienti po online setkání uvádějí, že jsou mile překvapeni, jak i online terapie pomáhá a sezení vnímají jako velmi užitečná. Jako hlavní výhodu uvádějí možnost být v kontaktu s terapeutem v době, kdy to přes pandemická opatření nebylo možné. Čekací lhůty jsou velmi krátké a je v podstatě možno se objednat okamžitě například hned na další den. Někteří dokonce uvádějí, že právě jistá anonymita je pro ně důležitá, protože jsou například z malého města a navštívit známého terapeuta v místě bydliště jim nevyhovuje,“ vyjmenovává Pucherová.
Na webu Terap.io, kde momentálně působí téměř 50 terapeutů, proběhne každý měsíc zhruba tisíc sezení formou videohovoru, přes telefon nebo po chatu. V průzkumu, který vypracovala společnost Rondo Data, odpovídalo v reprezentativním vzorku 2 041 mužů i žen ve věku 18 až 85 let, a to v období od 1. dubna do 30. dubna 2021.
Zdroj: https://www.idnes.cz/
