Stát vyplatil na důchodech o devět miliard víc, než kolik na ně vybral. Vzhledem k pandemii jde o úspěch. Zároveň se však ukazuje, že penze budou pro rozpočet stále větším břemenem.
Důchodový systém skončil v letošním prvním pololetí v deficitu téměř devět miliard korun. Je to ale lepší výsledek než za stejnou dobu loni či v letech po minulé krizi. I přes nařízená protiepidemická omezení byly letos příjmy z odvodů dosud nejvyšší. Zatím nejvyšší byly ale také výdaje na penze.
Vyplývá to z údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Vláda teď prosazuje opatření s dalším výrazným navýšením výdajů, a to minimálně o 30 miliard ročně. Ekonomové před prohlubováním schodku varují. Poukazují na neudržitelnost penzí do budoucna.
V prvním pololetí se na důchodech vyplatilo 270,82 miliardy korun. Je to o 14,3 miliardy víc než za stejnou dobu loni. Na pojistném se vybralo 261,84 miliardy, tedy proti loňsku zhruba o 19,2 miliardy víc.
Česko bylo přitom od začátku roku do 11. dubna v nouzovém stavu, kdy byla zavřená většina služeb, obchodů a dalších provozů. Tisíce lidí skončily v karanténě či izolaci. Řada rodičů zůstala s dětmi doma kvůli zavřeným školkám a školám. Průmysl ale výrobu nepřerušil.
Schodek se letos prohluboval do konce dubna. Tehdy se dostal na 10,71 miliardy. V květnu po rozvolnění proticovidových opatření se snížil na 7,59 miliardy, v červnu pak ale zas vzrostl na 8,97 miliardy.
Loni za prvních šest měsíců dosahoval 13,86 miliardy korun. V letech 2018 a 2019 byl systém díky dobré ekonomické kondici země v přebytku. V roce 2013 činil 23,87 miliardy, každý další rok se pak snižoval. V roce 2017 v prvním pololetí zůstal na 10,18 miliardy korun.
Experti poukazují na to, že český systém penzí je silně závislý na hospodářském cyklu. Z červených čísel se roční hospodaření za poslední desetiletí dostalo jen na vrcholu konjunktury. Výdaje se zvedají rychleji než příjmy, a to kvůli stárnutí společnosti, vyšším novým penzím, valorizacím, ale i kvůli přidávání nad zákonná pravidla a novým návrhům.
Národní rozpočtová rada, řada dalších ekonomů i někteří politici upozorňují na to, že bez reformních změn nejsou důchody udržitelné pro budoucí seniory. Vyzývají k dodržování valorizačního vzorce.
Schodek se letos prohluboval do konce dubna. Tehdy se dostal na 10,71 miliardy. V květnu po rozvolnění proticovidových opatření se snížil na 7,59 miliardy, v červnu pak ale zas vzrostl na 8,97 miliardy.
Loni za prvních šest měsíců dosahoval 13,86 miliardy korun. V letech 2018 a 2019 byl systém díky dobré ekonomické kondici země v přebytku. V roce 2013 činil 23,87 miliardy, každý další rok se pak snižoval. V roce 2017 v prvním pololetí zůstal na 10,18 miliardy korun.
Experti poukazují na to, že český systém penzí je silně závislý na hospodářském cyklu. Z červených čísel se roční hospodaření za poslední desetiletí dostalo jen na vrcholu konjunktury. Výdaje se zvedají rychleji než příjmy, a to kvůli stárnutí společnosti, vyšším novým penzím, valorizacím, ale i kvůli přidávání nad zákonná pravidla a novým návrhům.
Národní rozpočtová rada, řada dalších ekonomů i někteří politici upozorňují na to, že bez reformních změn nejsou důchody udržitelné pro budoucí seniory. Vyzývají k dodržování valorizačního vzorce.