Jeden z deseti Čechů informace z internetu konzultuje s lékařem, třetina si naordinuje léky sama

irozhlas.cz/

Češi se častěji upínají k samodiagnóze a internet považují za důvěryhodný zdroj informací. Nejčastěji hledají odpovědi na konkrétní zdravotní problémy, jen jeden z deseti Čechů ale takto získané informace konzultuje se svým lékařem. Postoje Čechů k telemedicíně, tedy ke zdravotnictví přeneseného do online prostředí, během pandemie koronaviru zkoumala agentura Ipsos Healthcare ve spolupráci se zdravotnickou skupinou EUC.

Výzkumu se letos v dubnu zúčastnilo 2100 respondentů ve věku od 18 do 65 let.

„Výsledky průzkumu naznačují, že různé typy informací o zdraví, včetně životního stylu a doplňků stravy, na internetu vyhledávají častěji mladší lidé, tedy ve věkové kategorii do 34 let,“ uvedla pro server iROZHLAS.cz Alexandra Prochorova, která se na výzkumu podílela. 

O něco více pak internet jako primární zdroj informací o zdraví využívají ženy a lidé se středním a vyšším vzděláním. Nejčastěji pro sebe, ženy pak častěji pro děti a ostatní členy rodiny. Pro radu si přitom chodí pravidelně, více než polovina respondentů hledá informace o zdraví, prevenci, či zdravém životním stylu alespoň jednou měsíčně.

Nebezpečí přechozené chřipky

Během pandemie u Čechů rostla poptávka po informacích spojených s vakcínami a očkováním. Nákazy koronavirem se nyní podle průzkumu z června letošního roku obává 49 procent české veřejnosti, tedy nejméně od vypuknutí epidemie. Podle agentury Ipsos nejčastěji informace o očkování na jaře letošního roku vyhledávali lidé nad 55 let.

U hledání možné diagnózy a zkoumání příznaků ale mnoho lidí nekončí, tři čtvrtiny respondentů uvedly, že po získání informací v online prostředí rovnou pokračují nákupem léků nebo doplňků stravy. Jeden z deseti lidí pak tato zjištění a svůj zdravotní stav nejdříve konzultoval s lékařem.

Laická léčba ale může přinášet rizika, která podle lékařů mohou být fatální. „Případy, kdy mylně stanovená diagnóza zhoršila pacientovi zdravotní stav, nejsou nic výjimečného,“ upozorňují výzkumníci v závěrečné zprávě. Jako typický příklad uvádějí chřipku, kterou v letních měsících mohou lidé zaměňovat za nachlazení nebo příznaky přisuzovat dlouhému pobytu v klimatizovaném prostoru.

  Vědečtí statistici: Česko pro reakci na covid neumí získat data

„Příznaky onemocnění nejsou nijak dramatické, a tak sáhnou do lékárničky, aniž by stoprocentně věděli, čím trpí. Může jít ale o letní chřipku, výjimkou v letních měsících není ani angína,“ dodávají. „Při obvyklé viróze si sice můžete poradit sami, ale pro stanovení vhodné a efektivní léčby je důležité určit konkrétní diagnózu. Porada s odborníkem před tím, než si sami naordinujete pilulku, je na místě,“ doplňuje lékařka Petra Bomberová Kánská, která se problematikou samoléčby zabývá.

Upozorňuje, že nedostatečná léčba může vyústit v mnohé komplikace. „Neléčená chřipka může v budoucnu způsobit problémy s klouby, zapříčinit zánět srdečního svalu nebo plic. Chřipce se někdy podobají také prvotní příznaky klíšťové encefalitidy,“ dodává.

Vědci navíc upozorňují, že většímu riziku samodiagnostiky a samoléčby jsou vystaveni lidé nad 55 let, kteří informace o zdraví hledají na internetu ve větší frekvenci.

Kvůli covidu doma

Obliba samoléčby vzrostla během pandemie, podle dat sice více než polovina respondentů neměla či nemá obavy z návštěvy zdravotnického zařízení během pandemie, 43 procent ale uvedlo, že trpí chronickým onemocněním či patří mezi starší pacienty, a proto takové obavy měli.

Dvě třetiny lidí navíc v souvislosti s pandemií uvedly, že některé ze svých zdravotních problémů by i nadále mohly či chtěly řešit na dálku. Necelých 80 procent Čechů, kteří se dotazování zúčastnili, by dokonce upřednostňovalo mít zdravotní informace v online podobě.

Zdroj: https://www.irozhlas.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *