irozhlas.cz/Finanční krize, sucho a návrat vlády radikálního hnutí Tálibán přivedly Afghánistán na pokraj humanitární katastrofy. OSN a další mezinárodní agentury se snaží zoufalým obyvatelům pomoct a zajistit jim přísun základních potřeb, zároveň ale hledají cesty, jak poskytnutím humanitární pomoci neposílit novou vládu Tálibánu. Přísun peněz navíc komplikuje fakt, že se na mnohé členy kabinetu vztahují mezinárodní sankce.
„Nová vláda by měla hlavně vytvořit nová pracovní místa, protože lidé jsou velmi chudí. Vidíte, jak rozprodávají své věci, aby si mohli koupit alespoň čtyři nebo pět kusů chleba,“ říká pro britský deník The Guardian 70letý Hadži Nadera, zatímco sedí na silnici ve městě Mazár-e Šaríf.
Vedle sebe má rozprostřený kus zaprášené látky a na něm hromadu kuchyňského nádobí, které se snaží prodat. Sám je předtím nakoupil od rodin, které zoufale potřebovaly peníze, ať už na jídlo, nebo na útěk ze země.
„Tyto věci dříve patřily rodinám, které chtějí odjet do Turecka, Evropy nebo do Kanady. Spousta lidí se teď pokouší odejít,“ dodává.
Sehnat prostředky na cestu se snaží i Jasemína, na rozdíl od Afghánců usilujících o úprk do jiné země je ale její cíl skromnější – chce sehnat peníze pro manžela a další muže v rodině, aby se dostali alespoň do Kábulu, kde mají větší šanci najít si práci. Její manžel, který pracoval jako malíř a natěrač, je totiž už měsíc nezaměstnaný.
„Naši muži sedí doma a děti mají hlad,“ popisuje pro britský deník Jasemína, zatímco sedí v zadní části přívěsu a snaží se prodat oblečení i staré dětské sešity.
V afghánských ulicích je v současnosti mnoho rodin, které se snaží rozprodávat majetek, aby si zajistily obživu či peníze na útěk. Krize v Afghánistánu se totiž stále víc prohlubuje.
Data OSN uvádí, že už před srpnovým nástupem Tálibánu k moci byla ve 40milionovém Afghánistánu odkázaná na humanitární pomoci asi polovina lidí. Teď je ale situace ještě horší. Podle amerického deníku The Wall Street Journal (WSJ) může chudoba během několika měsíců postihnout téměř celou afghánskou populaci.
Afghánci bez práce
Poté, co se 15. srpna chopil Tálibán kontroly nad Kábulem, skončil Afghánistán v mezinárodní izolaci. Země byla odříznuta od mezinárodního finančního systému i zahraniční pomoci.
Vláda Tálibánu v současnosti nemá přístup k rezervám afghánské centrální banky ve výši devíti miliard dolarů, z nichž většinu drží Federální rezervní banka v New Yorku. Zemi navíc postihlo velké sucho, kvůli kterému Afghánistán přišel o 40 procent pěstované pšenice, neúroda ale postihla i další plodiny.
„Začíná docházet k hrozivému ekonomickému kolapsu,“ varuje Mary-Ellen McGroartyová, která vede projekty Světového potravinového programu pro oblast Afghánistánu. „V situaci, která byla už tak velmi zoufalá, začínají mít všechny tyhle věci lavinový efekt,“ dodává podle listu The Wall Street Journal.
Tálibán sice usiluje o mezinárodní uznání a dobře si uvědomuje, že bez zahraniční pomoci přijde vážná krize, podmínky stanovené Spojenými státy a dalšími západními zeměmi, včetně zachování práv žen, ale odmítá. Ukázalo to složení nově představené vlády Afghánistánu.
V dočasném kabinetu není žádná žena, jsou v něm ale zastoupeni představitelé „staré gardy“ Tálibánu, který v zemi mezi lety 1996 až 2001 nastolil represivní režim. Několik členů vlády navíc figuruje na sankčních seznamech OSN, včetně nového premiéra Muhammada Hasana Achunda.
„Afghánistán potřebuje po 20 letech války pomoc… Ale toto je můj vzkaz pro západní země: podmínky nebudou v případě afghánského lidu fungovat. Pokud nám chcete pomoci, nestanovujte nám dopředu žádné podmínky,“ vyzývá podle listu The Wall Street Journal jeden z tálibánských úředníků Zikrulláh Hašemí.
Uvolnění peněz pro Afghánistán ale není tak jednoduché. Americký deník upozorňuje, že stávající protitálibánské sankce přímé spolupráci s novými afghánskými vládci brání.
Katastrofa v Afghánistánu
Ještě v loňském roce byla situace v Afghánistánu relativně stabilní. Mezinárodní společenství se podle WSJ tehdy zavázalo, že do roku 2024 bude Afghánistánu poskytovat pomoc ve výši nejméně tří miliard dolarů ročně. Od příchodu Tálibánu je ale realita jiná.
Vládní zaměstnanci jsou bez výplat, protože úřady nemají prostředky na jejich vyplácení, a o práci přišli také mnozí podnikatelé či pracovníci v soukromém sektoru. Ceny potravin mezitím prudce rostou a banky nemají dostatek hotovosti, lidé se tak mnohdy nemohou dostat ke svým úsporám.
Bez výplaty skončil i třiatřicetiletý odborný asistent na univerzitě v severním městě Balch, který je jediným živitelem rodiny, čítající celkem osm členů. Už druhý měsíc po sobě nedostal zaplaceno, musel proto snížit denní výdaje na polovinu, tedy na pouhých sedm dolarů pro celou rodinu. Na nákup základních potravin, jako je rýže, mouka nebo kuchyňský olej, si půjčil od kamaráda.
„Přestavte si, co asi jíme. Snažíme se prostě jen přežít,“ říká pro list The Wall Street Journal.
Stále urgentnější je nejenom volání samotných Afghánců, ale také některých představitelů mezinárodního společenství.
Zvláštní zmocněnkyně OSN pro Afghánistán Deborah Lyonsová koncem týdne varovala, že pokud do země nezačnou proudit peníze, hrozí „totální zhroucení afghánského hospodářství a společenského pořádku“.
Podobná výzva tento týden zazněla také od generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, podle kterého jsou životy milionů Afghánců ohroženy chudobou a hladem. Mezinárodní společenství by proto mělo vést s Tálibánem dialog a vytvořit nové „finanční nástroje“, které by zabránily „otřesným humanitárním dopadům“ a zároveň by dokázaly obejít mezinárodní sankce uvalené na Tálibán.
„Je to v zájmu mezinárodního společenství. Nemluvím o zrušení sankcí nebo uznání (vlády Tálibánu). Mluvím o cílených opatřeních, která umožní afghánské ekonomice dýchat,“ cituje Guterrese deník The Guardian.
Brutální postup Tálibánu
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena mezitím dává najevo, že je ochotná v humanitární pomoci pokračovat, vše ale závisí na jednání a dalším postupu ze strany Tálibánu.
„Tálibán usiluje o mezinárodní legitimitu a podporu. Naše poselství je jednoduché: jakoukoliv legitimitu a podporu si budete muset zasloužit,“ vzkazuje podle arabské televize Al-Džazíra vysoce postavený americký diplomat Jeffrey DeLaurentis.
Zatím ale vše hovoří o opaku. Spojené státy tento týden kritizovaly podobu nově představené afghánské vlády, znepokojení nad postupem Tálibánu ale zaznívají stále častěji také ze strany zástupců OSN.
Během čtvrtečního zasedání Rady bezpečnosti OSN Lyonsová upozornila na zabíjení někdejších příslušníků afghánských bezpečnostních sil ze strany Tálibánu, který se přitom dušuje, že se změnil a že nebude tak tvrdý jako během minulé vlády v letech 1996–2001. Důkazem mělo být také vyhlášení amnestie pro všechny zaměstnance bývalé afghánské vlády a armády, kterou ale radikální hnutí zjevně porušuje.
„Jsme znepokojeni, že navzdory četným prohlášením Tálibánu o plošné amnestii pro členy afghánských bezpečnostních a obranných sil a pro státní úředníky máme zprávy o zabíjení příslušníků armády a bezpečnostních složek a o zatýkání lidí, kteří pracovali pro předchozí vlády,“ prohlásila ve čtvrtek zmocněnkyně OSN.
O den později pak jednání Tálibánu kritizovala také mluvčí Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Ravina Shamdasaniová, podle které jsou zásahy radikálního hnutí proti poklidným demonstrantům stále tvrdší a vyžádaly si už nejméně čtyři oběti. Tálibánci proti protestujícím totiž používají nejen obušky a biče, ale také ostrou munici.
Během pátečního zasedání v Ženevě Shamdasaniová také upozornila na brutální postup vůči dvojici novinářů z kábulského deníku Etilaat Roz, kteří o demonstracích informovali. Po středeční demonstraci byli oba vzati do vazby a surově zbiti. Ve stejný den vláda Tálibánu nařídila, že jakékoli protestní shromáždění musí mít povolení od ministerstva spravedlnosti.
Realita posledních dní je tak v ostrém rozporu s prohlášením Tálibánu, který se opakovaně snaží svět přesvědčit, že bude respektovat práva žen a afghánská média budou nezávislá a svobodná.
Zdroj: https://www.irozhlas.cz/
