Odbory projednají s Babišem růst mezd ve veřejné sféře, existují dva návrhy

Premiér Andrej Babiš (ANO) projedná v pondělí s odbory jejich požadavky na růst platů ve veřejné sféře. Odborový předák Josef Středula předpokládá jednání o růstu mezd v pásmu zvýšení mezi 3 000 korunami plošně, jak žádají odbory a vládní ČSSD, a růstem o 3,5 procenta, o němž mluvila ministryně financí Alena Schillerová. Středula věří ve sblížení návrhů.

Po jednání Babiše s odbory bude následovat schůze tripartity, na níž zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů posoudí rozpočet na příští rok.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Středula řekl, že po tomto týdnu vidí v jednání posun. „Věřím, že se stanoviska přiblíží. Samozřejmě finální rozhodnutí bude na vládě,“ uvedl. S Babišem chce jednat i o minimální mzdě a rozšíření seznamu nemocí z povolání.

Schillerová ve čtvrtek na schůzce ministrů za ANO uvedla, že platy zaměstnanců ve veřejné správě by mohly stoupnout o inflaci, tedy zhruba o 3,5 procenta. Zatím ale není jasné, zda to bude zvýšení procentní, pevnou částkou nebo kombinace obojího. Ministerstvo financí dostalo za úkol přípravu podkladů a propočtů jednotlivých variant.

Odboroví předáci, vicepremiér Jan Hamáček i ministryně práce Jana Maláčová (oba ČSSD) navrhují zvýšit platy všem pracovníkům veřejného sektoru od ledna o 3 000 korun. „Je to vyjednávání, takže na počátku je dán požadavek 3 000 korun pro všechny do jejich tarifů. Byla zmíněna varianta 3,5 procenta, mezi tím je velké pásmo. Předpokládám, že diskuse bude nejenom o krajních variantách, ale i o tom pásmu mezi,“ naznačil Středula, jaký očekává výsledek.

Podle sociálních demokratů by na zvýšení platů o 3 000 korun bylo potřeba asi 21 miliard korun. Maláčová navrhuje pak růst minimální mzdy od ledna z 15 200 na 18 000 korun. Odbory to podporují. Schillerová dříve několikrát zopakovala, že s přidáváním v rozpočtu nepočítá. Jeho návrh musí vláda poslat do Sněmovny poslední zářijový den, rozhodovat o něm bude dolní komora až v nové podobě vzešlé z říjnových voleb.

Podle návrhu odborů by hasiči, policisté, učitelé, lékaři, zdravotní sestry, úředníci, pracovníci v kultuře či sociálních službách i všichni ostatní zaměstnanci veřejné sféry měli od ledna dostat 3 000 korun navíc do tarifu, tedy do základu výdělku.

Ve veřejném sektoru v prvním čtvrtletí pracovalo 699 400 lidí. Pokud by všichni měli dostat od ledna 3 000 korun navíc, bylo by to 25,2 miliardy. K tomu je nutné připočítat odvody. V případě nárůstu pouze o inflaci se zvýšení mezd projeví nárůstem celkové sumy na platy o jednotky miliard.

Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 3 893 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 8,2 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Výrazný nárůst je podle statistiků způsoben nízkou srovnávací základnou a vyplácením mimořádných odměn zdravotníkům.

Zdroj: https://www.idnes.cz