Ruská ambasáda v Berlíně se stala dějištěm tragické události, při níž zemřel mladý muž. Nyní se ukazuje, že se nejspíš jednalo o agenta FSB.
V Berlíně nalezen mrtvý syn ruského generála
Když byl v říjnu nalezen ruským velvyslanectvím v Berlíně mrtvý muž, okamžitě se začalo spekulovat, o koho se jedná a za jakých okolností muž vlastně zemřel.
Po několika týdnech česká média informovala, že mrtvý byl napojený na ruskou rozvědku. Uvedla tak s odvoláním na zprávu, kterou uveřejnil německý list Der Spiegel. Německé bezpečnostní úřady informaci potvrdily.
Do médií pronikly i podrobnosti o identitě zesnulého muže. Mělo jít o druhého tajemníka velvyslanectví. S odvoláním na zjištění investigativního portálu Bellingcat později média napsala, že se jednalo o generála Alexeje Žala.
Tato informace však nebyla zcela korektní, později došlo k upřesnění, že mrtvým byl Kirill Žalo, syn ředitele druhé služby FSB a šéfa Ředitelství FSB pro ochranu ústavního pořádku, jímž byl právě již zmíněný generál Alexej Žalo.
Ruské tajné služby operují po Evropě
Právě FSB stojí podle dostupných informací za útoky na politicky nepohodlné osoby v zahraničí, přestože na starosti má domácí záležitosti a činnost mimo území Ruské federace tak pod její působnost nespadá. FSB alias Federální služba bezpečnosti je nástupnickým orgánem bývalé KGB.
Právě služba FSB je spojována též s vraždou gruzínského žadatele o azyl a bývalého velitele čečenských povstalců Zelimchana Changošviliho v berlínské Kleiner Tiergarten, k níž došlo v roce 2019.
V Evropě operují různé složky ruských tajných služeb a stopy ruských agentů jsou patrny napříč celým kontinentem. Za těmito operacemi stojí nejen ruská kontrarozvědka FSB, ale i vojenská rozvědka GRU.
Jak ostatně dokládá i tuzemský případ výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. V celé kauze byli zainteresováni právě členové ruské vojenské rozvědky GRU. Ta se na své „cestě“ vskutku neštítí použít různé prostředky, jako jsou vraždy, sabotáže nebo státní převraty.
Dalším exemplárním příkladem ruské agrese v Evropě byl i pokus o vraždu dvojitého agenta a přeběhlíka z řad ruské vojenské rozvědky GRU Skripala.
Jaké dopady má působení ruských agentů na evropském území
Důvodem působení ruských tajných agentů na evropském území je podle odborníků zejména snaha o destabilizaci jednotlivých států. Stále více je též patrno, že ruští špióni za sebou zcela cíleně zanechávají stopy tak, aby bylo patrné, že se jedná právě o jejich činnost. Politologové tak soudí, že možným motivem může být i zastrašování.
Ostatně i americký list The Washington Post s odkazem na informace několika velvyslanců USA uvedl, že agenti ruských tajných služeb zastrašují a šikanují americké diplomaty. Samotný ministr zahraničí John Kerry pak vyzval šéfa Kremlu Vladimira Putina, aby tyto akce zastavil.
Český novinář Ondřej Kundra, který působí v týdeníku Respekt a je zároveň autorem knihy Novičok nebo kulka: Jak umírají Putinovi kritici, upozorňuje, že v médiích citované případy jsou pouze špičkou ledovce.
Viditelné jsou totiž podle Kudry pouze ty případy, které se jednoduše nezdařily. Naopak ty, které se povedlo úspěšně realizovat, patrny nejsou. Zodpovědnost za násilné „řešení“ politických odpůrců má podle něj primárně ruský prezident Putin.
Známá česká ukrajinistka Lenka Víchová ke stávající situaci podotýká, že střední Evropa je v současné době oslabená a vládne v ní dezinformační chaos. Klíčové politické představitele středoevropských států označila za populisty a také doslova za agenty Kremlu. Ostatně přímo Česká republika je podle ní doslova čítankovým příkladem takového jednání.
Americký historik Jonathan Haslam to ve své knize Near and Distant Neighbours pojednávající o ruských a sovětských tajných službách označil za „dědičnou kulturu“.
Autor: Dana Markova
