Francouzi zvolili prezidenta. Průzkumy založené na dotazování u volebních místností zveřejněné společnostmi Ifop, Elabe, Opinionway a Ipsos tvrdí, že Emmanuel Macron vyhrál se ziskem 57,6 až 58,2 procenta. Porazil tak podle nich Marine Le Penovou, pro kterou hlasovalo 41,8 až 42,4 procenta voličů, a zajistil si pokračování ve funkci na dalších pět let. Le Penová už poděkovala svým voličům a uznala porážku. Volby poznamenala velká neúčast, doma zůstalo mezi 27,8 a 28,8 procenty voličů.
Le Penová slíbila, že bude ve své politice pokračovat, což v jejím štábu vyvolalo jásot. Zmínila červnové volby do Národního shromáždění, které podle ní musí zamezit tomu, aby Macron měl veškerou politickou moc. „Dnes večer otevíráme velkou bitvu,“ zvolala a dodala, že silný výsledek dává jejímu táboru dobrou pozici pro parlamentní volby.
Pasovala se do role hlavního lídra opozice, upozornil bývalý velvyslanec v Paříži Petr Janyška a připomněl, že na totéž aspiruje i krajně levicový politik Jean-Luc Mélenchon. Ten do druhého kola nepostoupil jen těsně.
Oproti 66 procentům před pěti lety Macron v letošním volebním klání ztratil. Naopak pro příznivce Le Penové je velké posílení proti minulým volbám velkou vzpruhou, míní bývalý velvyslanec a nestranický senátor Pavel Fischer. Janyška připomněl, že Macron byl letos v úplně jiné situaci. Má za sebou totiž náročný mandát s masivními protesty žlutých vest.
První obhajoba po dlouhé době
Politolog Univerzity Karlovy Michel Perottino upozornil, že se francouzskému prezidentovi podařilo obhájit post poprvé po dvou dekádách. Tehdy navíc Jacques Chirac podle něj vyhrál jen proto, že Jean-Marie Le Pen byl pro většinu Francouzů naprosto nepřijatelný.
Politolog Jacques Rupnik obhajobu funkce označil za velký osobní Macronův úspěch. Připomněl však, že pro prosazování své politiky bude prezident potřebovat spojence v parlamentu, což bude problém. „Polovina Francouzů hlasovala proti Macronovi i zavedeným stranám,“ odkázal na výsledky prvního kola prezidentských voleb.
„Hraje se o demokracii,“ zdůraznil i s odkazem na červnové parlamentní volby vedoucí české pobočky Macronovy strany LREM Benjamin Schifres. Připomněl, že v zemi roste míra násilí, šíří se dezinformace a přestože Francouzi nejsou rasisté, volí kandidáty krajní pravice.
Atmosféra ve štábu
Macron podle zpravodaje ČT v jeho štábu Jana Šmída o svém vítězství nepochyboval, čemuž odpovídá i výběr místa pro sledování sčítání hlasů: Martova pole na pozadí Eiffelovy věže. „Teď už se tady řeší, jaká bude situace po volbách a jak bude po těch parlamentních vypadat nová vláda,“ popsal atmosféru v Macronově týmu kolem půl osmé Šmíd.
Příznivci Le Penové naopak připomínali, že i průzkumy se mohou zmýlit a poukazují na vítězství brexitu v Británii nebo Donalda Trumpa v USA, hlásí z jejího štábu zpravodaj ČT Petr Zavadil. Dodává, že osazenstvo doufalo ve velmi malou účast, která by radikální kandidátce mohla pomoci. Výsledky příznivce Le Penové zklamaly i potěšily zároveň, protože přes prohru dokázala získat mnoho hlasů navíc proti minulým volbám.
Účast v 17:00 dosáhla 63,23 procenta, oznámilo ministerstvo vnitra. Je to téměř o dva procentní body méně než před pěti lety, kdy proti sobě stáli stejní kandidáti. Zároveň je to méně než v prvním kole před dvěma týdny.
Střed versus krajní pravice
Centrista Macron slibuje pro další volební období mimo jiné zvýšení hranice odchodu do penze z 62 na 65 let nebo snížení daní pro fyzické i právnické osoby. Usiluje také o posílení role EU ve světě i její soběstačnosti.
Le Penová se zaměřovala především na silnější kontrolu přistěhovalectví. K Evropské unii je skeptická, byť slevila ze svých dřívějších jasně odmítavých pozic.
Důležité pro nové funkční období prezidenta budou volby do Národního shromáždění, které se uskuteční v červnu. Ve francouzském poloprezidentském systému je součinnost prezidenta s vládou odpovědnou parlamentu zásadní a pokud pocházejí z jiných ideových táborů, bývá to pro politický život problém.
