iuhli.czEvropská unie se připravuje na odstřižení od ruského plynu. Jaké jsou její možnosti? Horečnatě se shánějí dodávky zkapalněného plynu ze zámoří, uvažuje se o vlastní těžbě i výstavbě nových jaderných bloků, vlády vyzývají k úsporám… Server iROZHLAS.cz se v analytickém přehledu věnuje energetické situaci v různých částech Evropy. Zatímco v Německu, Francii nebo Nizozemsku se dokonce vrací spalování uhlí, Pyrenejský poloostrov se zimy obávat nemusí.
„Evropská unie je připravena na to, že Rusko přeruší dodávky plynu. Jednou z hlavních věcí, které jsme se už naučili, je, že musíme diverzifikovat energetické zdroje. Musíme se zbavit závislosti na ruském plynu.“
Těmito slovy reagovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová už v polovině letošního února na chování Putinova Ruska pár dní před samotnou invazí na Ukrajinu. Dnes o půl roku později je odstřižení od ruského plynu jednou z hlavních otázek před nadcházející topnou sezonou.
Spotřebu zchladí úspory
Nejjednodušším řešením, jak problému čelit, jsou úspory. Vlády jednotlivých zemí tak vyzvaly občany k šetrnému zacházení s energiemi a samy se snaží jít příkladem.
V Německu dochází k omezování provozu bazénů nebo nočního osvětlení veřejných budov a památek, ve Španělsku se v rámci úspor v létě omezí chlazení a v zimě vytápění budov. To vše proto, aby plyn uložený v zásobnících vydržel v zimě co nejdéle.
Zapojuje se i Česko. Resort průmyslu v navrhované vyhlášce naznačuje, že by se v případě nedostatku paliva v teplárnách budovy vytápěly na nižší teploty. V centrálně vytápěných obývacích pokojích, kuchyních nebo kancelářích se má teplota snížit na 18 stupňů, ve školních učebnách nebo koupelnách na 19.
To vše reaguje na nedávno schválený cíl Evropské komise – snížit spotřebu plynu v evropských zemích o 15 %. Snížení pokojové teploty o jeden stupeň totiž může vést až k šestiprocentní úspoře.
„Čím méně energií spotřebujeme, tím méně budeme závislí na Rusku,“ vyhlašuje český ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).
Dodávky, kde se dá
Nad tím, jak ruský plyn nahradit, v posledních měsících přemýšlejí ve většině unijních zemí. Evropská komise jedná o dodávkách zemního plynu s Nigérií a už dojednala memoranda s Ázerbájdžánem, Norskem, Izraelem či Egyptem.
Expert na zásobování plynem Michal Kocůrek z EGÚ ale upozorňuje, že to ani zdaleka nemusí stačit. „Jsou to země, které patří mezi stávající dodavatele LNG. A v krátkém časovém horizontu neočekáváme, že by mohly výrazným způsobem navýšit svůj export do Evropské unie. Je určitě v pořádku s nimi začít jednat o navýšení kapacit, ale pro letošní zimu bych v tom neviděl velký přínos,“ myslí si.
I proto se prohlubuje spolupráce také s USA. V červnu Evropská unie i kvůli prudkému snížení ruských dodávek poprvé dovezla více plynu ve formě LNG z USA než plynovody z Ruska.
Nezbytně nutnou infrastrukturou pro zajištění vyšších dodávek zkapalněného plynu jsou terminály – ať už pevné, nebo plovoucí – pro skladování a opětovné zplyňování LNG. Do konce roku by měly být spuštěny nové terminály ve Finsku, Nizozemsku nebo Turecku. A v příštím roce pak dvě jednotky v Německu a po jedné v Itálii a Řecku.
Po zařazení jádra mezi přechodně zelené zdroje energie se také uvolnila cesta jak pro prodloužení životnosti, tak rovnou pro stavbu nových jaderných bloků. Nutnost zaobírat se energetickou bezpečností spíše než ekologičností také řadu zemí nutí k pálení uhlí.
Podle prognózy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by se měla spotřeba uhlí v letošním roce přiblížit rekordnímu roku 2013 a v příštím roce vytvořit nové maximum.
