Západ má silnější armády než Rusko, proto Kreml investoval spíš do jaderných zbraní, tvrdí analytik

Riziko použití jaderných zbraní v Evropě je v kontextu války na Ukrajině nejvyšší od první poloviny 80. let. Přesto je to riziko malé a není důvod k panice, soudí bezpečnostní analytik Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Není důvod k panice, i když je potřeba i s touto variantou počítat. Dopady by byly obrovské,“ odhaduje. Hlavním cílem ruských jaderných výhrůžek je podle něj odstrašit Západ.

Ještě před rokem byl postoj běžných Rusů k použití jaderné zbraně odmítavý, ukázala to studie, na které se Smetana podílel a která vyšla v prestižním časopise Journal of Conflict Resolution.

„V porovnání s jinými státy ta averze byla vyšší. Ale to samozřejmě neznamená, že by se ruské vedení v této otázce řídilo veřejným míněním nebo že by to byl jediný klíčový aspekt. Je to autoritářský režim.“

Přesto ale ruský režim čerpá z veřejného mínění svoji legitimitu, podle Smetany to dokládá například to, že Kreml nevyhlásil mobilizaci, přestože by mu to z čistě vojenské stránky mohlo ve válce na Ukrajině pomoci.

„Mezi odborníky na Rusko se diskutuje o tom, že se ruské vedení bojí, jaká by byla reakce společnosti. Proto ponechalo válku omezenou,“ upozorňuje vedoucí Experimentální laboratoře pro výzkum mezinárodní bezpečnosti při Institutu politologických studií na Univerzitě Karlově.

Jak se postoj Rusů k použití jaderných zbraní změnil od vpádu na Ukrajinu, nevíme. „V současnosti by podobný průzkum nemohl vzniknout. Na podobné experimentální šetření bych si v současné situaci netroufl,“ přiznává Smetana.

A to proto, že část Rusů by tentokrát odmítla odpovídat a ani odborníci by nechtěli respondenty vystavovat riziku, kterému v době válečného konfliktu čelí kritici režimu.

Deeskalace jadernou zbraní

Největší riziko použití jaderných zbraní si Smetana dokáže představit v případě, že by došlo k přímému střetu mezi Západem a Ruskem.

  USA destabilizují situaci na Korejském poloostrově, řekl Kim Čong-un

„Západ je konvenčně silnější strana, rozhodně by měl navrch čistě vojensky – a zvláště nad Ruskem, které je aktuálně velmi vyčerpané. Tak pokud by Rusko vnímalo, že něco ohrožuje existenci současného režimu, tak by to mohlo právě stačit,“ načrtává a vysvětluje:

„Pokud by válka měla konkrétní dopady na Vladimira Putina a jeho nejbližší okruh spolupracovníků, tak by se mohla změnit jejich strategická kalkulace. A mohli by vnímat, že použití jaderných zbraní je skutečně možnost, jak konflikt ‚deeskalovat‘. Použít jadernou zbraň v omezeném množství a donutit Západ zastavit vojenskou kampaň a sednout si k jednacímu stolu.“

Vojensky Rusko na Západ nemá

Kreml si podle Smetany dobře uvědomuje, že po konci studené války nestíhá tempo, jakým Západ modernizuje svoje konvenční zbraně.

„Jakkoliv je ruská armáda stále velmi velká, tak má problémy. Oproti konvenční části této armády probíhala od roku 2000 velmi komplexní modernizace nosičů jaderných zbraní a další infrastruktury, která je k tomu potřeba. Aktuálně je ruský jaderný arzenál skutečně z velké části modernizovaný,“ zdůrazňuje analytik s tím, že chlácholit se ruskými neúspěchy na Ukrajině je liché.

„Rusko si totiž dobře uvědomilo, že není schopné se Západem držet krok, co se týče konvenčních zbraní, technologický náskok zejména Spojených států je naprosto nesouměřitelný. To znamená, že Rusko ví, že vojensky nemá šanci Západ porazit,“ shrnuje Smetana.

Právě proto se ale Rusko soustředilo právě na jaderné zbraně. Jakkoliv se zdá jejich použití iracionální, připomíná bezpečnostní analytik:

„Jenže to, jestli bude konflikt eskalovat, není vždy čistě rozhodnutí jedné, nebo obou válčících stran. Ale je to něco, co vyjde ze samotné dynamiky konfliktu, kterou není vždy možné ovládat právě proto, že konflikt je nepřehledný a neznáte přesně záměr oponenta. Můžete stokrát něco strategicky plánovat, ale pak narazíte na realitu války. Vždy je tam nějaký podíl náhody a musíte počítat s tím, že to může eskalovat.“

  Surovikin byl poprvé od vzpoury údajně spatřen na veřejnosti

Změna postojů

Každá velká politická událost má potenciál ovlivnit pohled lidí na to, jak funguje domácí či mezinárodní politika.

„Například po druhé světové válce nebo válce v Afghánistánu se mění postoje lidí na to, co považují za akceptovatelné a správné. Je těžké odhadnout, co se stane na konci této války, jak bude vypadat mapa Ukrajiny, jaké zbraně se použijí. Ale je možné, že to zanechá určitou změnu v myslích lidí,“ dodává Smetana a za příklad uvádí změnu zahraniční politiky Finska a Švédska, které se rozhodly vstoupit do Severoatlantické aliance.

Zdroj: iRozhlas.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com