Pražská burza prudce klesá, koalice chce mimořádné zdanění i za letošek

Pražská burza po dnešních informacích o možném zavedení daně z neočekávaných zisků i pro letošek značně oslabila. Index PX klesl o 2,54 procenta na 1138,26 bodu. Výrazně ztrácely akcie energetické firmy ČEZ a bank, což jsou sektory na které daň míří. Cenné papíry ČEZ se dokonce propadly na nejnižší cenu za zhruba jeden rok. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.

Chystanou daň z mimořádných zisků by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Vláda tak chce zajistit peníze na opatření kompenzující vysoký nárůst cen, který se výrazně projevil právě například u energií či paliv. Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes dopoledne řekl médiím, že se lídři koaličních stran dohodli na tom, že by tato daň, tzv. windfall tax, měla platit i pro letošní rok. Burza pak začala prudce oslabovat. Ze zhruba 1167 bodů, na kterých byla v 09:00 po začátku obchodování, se do 11:00 propadla na 1137 bodů.

Následně burzovní index mírně kolísal. Krátce před koncem obchodování na burze uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), že se vláda kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila až od roku 2023. Stanjurovo vyjádření už ale celkový vývoj burzovního indexu příliš neovlivnilo.

Třeba akcie energetické firmy ČEZ, se kterými se obchodovalo v největším objemu, dnes zlevnily o 4,21 procenta na 740 korun. Nižší cenu měly naposledy loni koncem listopadu. „Během dne oslabovaly i o více než šest procent. Část ztrát ale odpoledne umazaly poté, co ministr financí oznámil, že se vláda kloní k tomu, aby daň z mimořádných zisků platila od roku 2023,“ sdělil analytik společnosti Wood & Company Vojtěch Boháč.

Cenné papíry ČEZ zaznamenaly nejvýraznější propad z hlavních emisí, ale pokles o několik procent postihl i emise bank. Akcie bankovní skupiny Erste odepsaly 3,37 procenta na 597 korun, akcie Komerční banky 3,22 procenta na 677 korun a akcie Moneta Money Bank 2,43 procenta na 72,20 koruny.

V červených číslech skončila naprostá většina z deseti hlavních emisí pražské burzy. Posílily pouze cenné papíry pojišťovací skupiny VIG o 0,19 procenta na 531 korun a cenné papíry tabákové firmy Philip Morris ČR o 0,61 procenta na 16.500 korun.

Koruna dnes mírně zpevnila k euru, vůči dolaru oslabila

Koruna dnes k euru oproti předchozímu závěru zpevnila o tři haléře na 24,53 Kč/EUR. Vůči dolaru naopak o 11 haléřů oslabila a okolo 17:00 byla v kurzu 25,05 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.

Česká měna se podle analytiků dál drží v úzkém pásmu mezi 24,50 a 24,60 Kč/EUR. Až do konce října už korunu nečekají žádné významnější makroekonomické zprávy, a tak reaguje převážně na sentiment, který panuje na finančních trzích. Ekonomové soudí, že Česká národní banka proti jejímu oslabení na devizovém trhu zřejmě nadále intervenuje.

Dolar posiluje, výnosy z 10letých dluhopisů vlády USA stouply na 14leté maximum

Dolar posiluje, výnosy z desetiletých dluhopisů americké vlády stouply na 14leté maximum. Vůči japonskému jenu americká měna vystoupala na 32leté maximum. Libra oslabuje. Nárůst inflace v září byl v Británii výraznější, než se čekalo, což prohloubilo obavy z recese.

Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, si kolem 18:10 SELČ připisoval 0,6 procenta na 112,85 bodu. Euro k dolaru ve stejnou dobu klesalo o 0,8 procenta a obchodovalo se za 0,9776 USD. Britská libra k americké měně oslabovala o 0,7 procenta na 1,1236 USD.

K japonskému jenu si dolar připisoval 0,4 procenta na 149,78 JPY. Jednotná evropská měna k jenu ztrácela 0,4 procenta na 146,42 JPY. Do centra pozornosti se podle agentury Reuters dostává psychologická hranice 150 JPY za jeden dolar a zvýšila se možnost, že japonská centrální banka podnikne další kroky na podporu oslabené měny. Na konci září učinila na podporu jenu první intervenci od roku 1998.

Výnosy z desetiletých dluhopisů americké vlády pokračují v růstu. Investoři mají za to, že americká centrální banka (Fed) bude ve snaze potlačit inflaci pokračovat v agresivním zvyšování úrokových sazeb, což zvyšuje poptávku po dolaru. Očekává se, že Fed na příštím zasedání, které se bude konat na začátku listopadu, zvýší sazby o 0,75 procentního bodu a v prosinci o 0,5 nebo 0,75 procentního bodu.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v září zrychlilo na 10,1 procenta ze srpnových 9,9 procenta. Inflace se tak vrátila na čtyřicetileté maximum, na které se vyšplhala v červenci. Za růstem inflace stály v září zejména rostoucí ceny potravin. V srpnu se inflace snížila především díky poklesu cen pohonných hmot.

Kurz české měny:

Zdroj: Patria Online