Úřady na Ukrajině vypínají elektřinu po celé zemi kvůli vybombardovaným elektrárnám. Proud se řízeně pozastavuje během zákazu vycházení. Učitelka Oksana v reportáži zvláštního zpravodaje Radiožurnálu vnímá situaci pozitivně, farář z Buči si zachovává humor a nadhled.
Sergej má jasno, když si kupuje pár minut před jedenáctou večerní kávu v potemnělém stánku. Okolo nesvítí jediná lampa.
„Podívej, ve tmě je celá Ukrajina. Já teď pojedu domů taxíkem, zapálím si plynová kamna a rozsvítím svíčky,“ říká Radiožurnálu. Za chvíli v Kyjevě zhasnou i semafory. Po zákazu vycházení není pro koho svítit.
Učitelku výtvarné výchovy Oksanu, která žije ve smutně proslulé Buči, to rozhodit nemůže.
„Nevím, jak to bude v zimě, ale když jsme přežili okupaci, přežijeme i tuto dobu bez okupace. Samozřejmě se lidé připravují, ale zůstat bez vody, plynu a elektřiny není to nejhorší. Hlavně když přežijete. Schovávali jsme se ve sklepě. To je taková situace, kdy se lidé dají dohromady a drží při sobě.“
Ani farář otec Andrej, který letos pohřbil v Buči 250 lidí, nepovažuje nedostatek elektřiny za neřešitelný problém. Komentuje to s jízlivým humorem: „Řeknu vám anekdotu. Rusové se nám snaží zničit infrastrukturu, abychom neměli elektřinu a tak dále. Ale oni nechápou, že se tak za devět měsíců narodí milion banderovců.“
Naposledy panovala taková tma v ukrajinských městech na začátku války, kdy lidé zatemňovali i okna. Teď si ale mnohem víc věří, protože přesně vědí, kdo je jejich nepřítel a co od něj můžou čekat.