Dneškem začíná doba přípravy na vánoční svátky, je první adventní neděle. Dříve advent představoval hlavně duchovní přípravu na Vánoce, dobu rozjímání a dobročinnosti. V současnosti znamená často především nakupování dárků či zahajování vánočních trhů a rozsvěcování vánočních stromů ve městech. V předchozích letech ovšem byly jak nákupy, tak veřejné akce spojené s Vánocemi poznamenány omezeními kvůli pandemii nemoci covid-19.
Čtyři neděle před Vánocemi se označují železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Čtyřtýdenní adventní doba končí se západem slunce o Štědrém večeru. Tradicí je, zapálit každou neděli jednu svíci na adventním věnci. Dnes tedy budou lidé zapalovat první ze čtyř svící. První svíčka je nazývána svící proroků, kteří podle bible předpověděli narození Ježíše Krista.
Historie adventního věnce sahá do 19. století, kdy ho poprvé v Hamburku vytvořil protestantský teolog Johannes Wichern. Kruhový tvar představuje boží věčnost, jednotu, vzkříšení a věčný život a společenství. Zelené rostliny jsou zase symbolem života, nezničitelnosti, stálosti ve víře a také věčnosti.
Slovo advent pochází z latinského adventus, tedy příchod. Křesťané totiž advent vnímají jako dobu očekávání příchodu spasitele. První neděle adventní je pak zaměřená na Kristův druhý příchod na konci světa s výzvou, aby byl na něj člověk připraven. Věřící přinášejí věnce do kostela, kde je kněz požehná. V době adventu mohou také lidé přijít rozjímat na roráty, což jsou ranní mše ke cti Panny Marie. Začínají brzy ráno ještě za tmy a v některých kostelích jsou slaveny jen při svíčkách.
