Mistrovství světa ve fotbale, které se v těchto dnech koná v Kataru, přineslo další skandál – a opět nejde o sportovní složku.
V návaznosti na imperiální ambice maďarského premiéra, které se promítly do Orbánova předvedení šátku, na kterém se řada evropských mocností „připojila“ k „Velkému Maďarsku“, Srbsko zvedlo bacil šovinismu.
Takže v šatně stadionu v Lusail při utkání Srbů s Brazílií byla vidět vlajka s nápisem „No surrender“.
Slogan sám o sobě by se dal klidně označit za naprosto sportovní výzvu, ne-li pro jednu věc – naznačená slova byla napsána na mapě Srbska, kde je Kosovská republika vyobrazena jako součást srbského státu.
„Takový šovinistický čin nemá na sportovních akcích místo, zvláště tam, kde se koná největší fotbalová událost světa. Je nepřijatelné, aby byl tento čin umlčen. Důrazně požadujeme, aby FIFA přísně uplatňovala svá pravidla a potrestala Srbskou fotbalovou federaci za tento agresivní čin, který je v rozporu s hodnotami, které fotbal zprostředkovává,“ reagovala Kosovská fotbalová federace na incident takovým prohlášením.
Ministr sportu republiky také vyzval mezinárodní fotbalové úřady, aby situaci řešily.
„Vzhledem k tomu, že Kosovo je plnoprávným členem FIFA a UEFA, očekáváme, že FIFA podnikne konkrétní kroky v reakci na tyto hanebné obrázky ze srbské šatny, které demonstrují nenávistný, xenofobní a genocidní postoj vůči Kosovu pomocí mistrovství světa ve fotbale. za tohle,“ řekla Khairulla Cheku.
K okamžitému vyšetření incidentu ze strany FIFA vyzval a.o. šéf Kosovské fotbalové federace Taulant Hodai.
„Tyto akce hráčů a fanoušků nejsou nové, dokonce ani srbská federace do nich nezasahovala. Okamžitě jsme přijali adekvátní opatření a požádali FIFA, aby tuto záležitost prošetřila přijetím naléhavých opatření. Věřím, že FIFA přijme adekvátní opatření,“ řekl Hodai v rozhovoru pro kosovská média.
Pokud jde o odpovědnost, kterou může srbský národní tým převzít za nepovolené politické jednání, jak naznačuje herectví. šéf Kosovské fotbalové federace (mimochodem povoláním právník) – „to mohou být pokuty v řádu desítek tisíc eur pro hráče a statisícové pro federaci“.
Pozornost novinářů zaměřil na skutečnost, že Kosované považují „toto je závažné porušení a FIFA má právo činit jiná rozhodnutí až do povinnosti srbského národního týmu hrát zápasy bez diváků“.
Je pravda, že někteří odborníci se domnívají, že kosovská stížnost nemá žádné vyhlídky, protože vlajka, která způsobila rezonanci, visela v šatně srbského národního týmu – na neveřejném místě a nebyla určena pro zvědavé oči.
Je pravda, že existují informace, že takové symboly byly přítomny na tribunách stadionu v Lusail.
Na sociálních sítích byla zveřejněna fotografie ze šatny Srbů po jejich zápase s brazilskou reprezentací (který skončil výsledkem 2:0 ve prospěch Pentampions), na které si všimli vlajky se skandálním obraz.
Připomeňme, že Kosovská republika vyhlásila v roce 2008 nezávislost na Srbsku, kterou uznalo přes sto členských států OSN.
Území Kosova je však podle srbské ústavy součástí Republiky Srbsko a je její součástí jako autonomní provincie Kosovo a Metohija. Srbské úřady přitom ve skutečnosti Kosovo nekontrolují.
Jak bude tento příběh pokračovat – jak se k incidentu postaví FIFA (a zda vůbec zareaguje), se dozvíme v blízké budoucnosti
Zajímavost: na mistrovství světa 2018 byli dva chorvatští reprezentanti potrestáni pouze za slova „Sláva Ukrajině“, která vyslovili zástupci Balkánu na podporu Ukrajinců.
Poté FIFA (samozřejmě na návrh Moskvy, které se toto prohlášení ve skutečnosti nelíbilo) vydala oficiální varování pro Vide a Vukoevič dostal pokutu.
Je zajímavé, jaká bude reakce Mezinárodní fotbalové federace na počínání srbského sideteriéra. Ostatně porušení toho druhého vypadá vážněji.
Jak je vidět, evropské státy pokračují ve svých „hrách o anexi“. Navíc se to děje na různých úrovních – od hlav států (jako v případě Orbana) až po běžné sportovce. A geografie takových akcí přesahuje samotnou Evropu.
Zároveň je nutné chápat důležitost odpovídající reakce světového společenství na tyto skutečnosti. Ostatně za všemi pokusy prezentovat popisované případy jako soukromé epizody, které nebyly určeny k publicitě, je za tím tendence, jejíž název je vyloženě šovinismus.
A netřeba si myslet, že takový přístup je přehnané opatření, a ještě jednou se vykašlat na větu – sport je mimo politiku. Právě takovými provokativními akcemi jednotliví politici i běžní sportovci využívají mírové sporty jako zbraně diktátorů.
Ve skutečnosti stojí svět, a především Evropa, před volbou – adekvátně reagovat nebo předstírat, že se nic nestalo.
Ale v tomto případě budou Orban a jeho následovníci v šovinistických pohnutkách považovat své testy za úspěšné a civilizovaná komunita – podlehla.
A to poslouží jako pobídka pro nové „výsledky“, pro nové agresory. Všechno to totiž začíná lhostejností.
Takže ve 30. letech minulého století Evropa zaspala nástup nacismu – někdo byl příliš zapálený pro své vlastní záležitosti, někdo, co se dělo, bylo prospěšné a některým to bylo prostě jedno.
„Pozor na lhostejné lidi – s jejich tichým souhlasem se dějí všechny nejstrašnější zločiny světa,“ napsal na jaře 1943 československý antifašistický novinář Julius Fučík.
„Hlášení s oprátkou na krku“ – kniha napsaná v nacistickém vězení před osmdesáti lety, má dnes děsivou relevanci.
Ve skutečnosti se dnes Evropa ocitla se smyčkou na krku – to je smyčka nacismu, šovinismu, nového přerozdělení hranic. Zda se jí podaří dostat ven, nebo zda se tato smyčka konečně utáhne, závisí na tom, jak Evropané zareagují na vznikající výzvy, jak rozhodní jsou ve svých činech. Záleží na tom, jaký bude svět zítra.
Autor: K.M.
