Dodavatelé energií rozesílají nové ceníky. Cenu v nich uvedenou ale zákazníci platit nebudou. Od ledna pro všechny domácnosti platí vládní stropy.
Od ledna začíná platit zastropování cen energií. Dodavatelé však lidem rozesílají ceníky, které cenové stropy přesahují.
Zákazníci se proto diví a mají zmatek v tom, která cena pro ně bude platit.
Která cena pro zákazníky platí?
Na základě rozhodnutí vlády bude určitá skupina odběratelů elektřiny a plynu platit zastropované ceny, i když je jejich ceníková cena vyšší než 6 050 Kč za MWh elektřiny a 3 025 Kč za MWh plynu včetně DPH.
Od 1. ledna pro všechny domácnosti, malé a střední firmy z řad maloodběratelů platí tento cenový strop.
Proč odběratelé dostali zastropované zálohy už v listopadu?
Nedávalo by smysl nastavovat zálohy vyšší, když od Nového roku platí cenový strop. To, že dodavatel zákazníkům rozesílá nižší zálohy už od listopadu, však neznamená, že od stejného data platí i cenový strop. Maximální cena 6,05 za kWh elektřiny s DPH a 3,025 Kč za kWh plynu včetně DPH platí od ledna.
Proč jsou ceníky vyšší než cenový strop?
Nové ceníky rozesílané dodavateli, které často začínají platit ve stejnou dobu jako zastropování cen energií, jsou vždy vyšší než cenový strop. Například Pražská energetika v ceníku na příští rok uvádí částky 10 799 Kč za MWh s DPH u elektřiny a 5263 Kč za MWh plynu. Zákazníci však budou platit ceny zastropované. Ceníková cena se odvíjí od cen, za které obchodník nakupoval, s přičtením poplatků za distribuci energií a plateb dodavateli.
Cenový strop má podle současných plánů trvat do konce roku 2023. Pokud si zákazník u některého z dodavatelů zafixuje cenu na delší dobu než rok, je možné, že bude za energie v roce 2024 platit tolik, kolik má uvedeno v ceníku, pokud vláda strop neprodlouží.
Kde dodavatelům proplatí rozdíl mezi nákupní a zastropovanou cenou?
Cenový výpadek obchodníkům s energiemi zaplatí stát. Kompenzační mechanismus však téměř měsíc před tím, než zastropoavné ceny začnou platit, stále není hotový. Přesto zákazníci dodavatelům platí již zastropované zálohy a zbytek financí jim může do doby, než dostanou kompenzaci, chybět. Mnozí z nich se proto bojí podepisovat nové smlouvy a skokově navyšovali ceníky, aby období od listopadu do příchodu prvních financí od státu přečkali.
Stát však dodavatelům nebude doplácet rozdíl mezi ceníkovou cenou a stropem. Má ale v plánu nastavit kompenzační mechanismus tak, aby dodavatelé opatření nezneužívali, a prosazuje metodiku, která by byla kontrolovatelná. Nad spravedlivým využíváním kompenzací by měl bdít Energetický regulační úřad.
Co když je ceník dodavatele nižší než strop?
Výjimkou jsou ti odběratelé, kteří si zafixovali cenu elektřiny nebo plynu níž, než je vládní strop. Tuto cenu pak budou platit, dokud jim neskončí smlouva. Pokud jim fixace končí ještě v průběhu roku 2023, jejich nová zasmluvněná cena pravděpodobně překročí cenový strop 6 050 Kč u elektřiny a 3 025 Kč u plynu. Nejnovější ceníky velkých dodavatelů se již nyní pohybují nad těmito částkami.
Pro koho strop platí?
Zastropování platí plošně pro všechny domácnosti. Dále na něj dosáhnou i malé a střední firmy, které jsou napojeny na hladinu nízkého napětí a jejich roční spotřeba plynu nepřesáhne 630 MWh. Ve středu vláda rozhodla, že na tyto podniky nově nebude stanovena horní hranice spotřeby. Pokud však podniky odebírají elektřinu z vyšších napěťových hladin nebo budou odebírat více než 630 MWh plynu, platí pro ně strop na 80 procent nejvyšší roční spotřeby za posledních pět let.
Cenové maximum zároveň platí i pro sportovní organizace, veřejné zadavatele, kulturní organizace a státní, krajské či obecní podniky. Pro ně však platí stejné kritérium jako pro firmy z řad velkoodběratelů, tedy že za zastropovanou cenu budou mít jen 80 procent spotřeby. Naopak domácnosti mají zastropováno 100 procent odběru, což může vést k vyšší spotřebě energií v době, kdy je potřeba jimi šetřit.
