ČTK
Neúčast Andreje Babiše v předvolebních debatách vypovídá o jeho odvaze nechat se konfrontovat s prezidentskými protikandidáty, řekl ČTK v rozhovoru Petr Pavel. Babiš podle něj nemá podle aktuálních volebních průzkumů postup do druhého kola lednových prezidentských voleb jistý. Pavel očekává ve volbách celkem vyrovnaný souboj mezi třemi kandidáty. Do trojice řadí sebe, Babiše a bývalou rektorku Danuši Nerudovou.
V současné době Pavel nevidí důvod, aby na své předvolební kampani něco zásadně měnil. Plánuje se i nadále účastnit debat s protikandidáty, besedovat s lidmi a pořádat veřejná vystoupení. „Tempo i obsah zůstanou přibližně stejné,“ poznamenal.
Do volebních debat se minimálně do konce roku nechce hlásit předseda hnutí ANO a bývalý premiér Babiš. „Něco to vypovídá o něm a o jeho odvaze nechat se konfrontovat s protikandidáty,“ poznamenal Pavel. „Myslím si, že to je celkem srozumitelná strategie v jeho týmu nevystavovat ho zbytečně situacím, které by pro něj nemusely vyznít úplně pozitivně,“ dodal. Babiš se podle něj nyní zaměřuje na zviditelňování v regionech, kam většinou politici moc nejezdí, zdůrazňuje nedostatky vlády Petra Fialy (ODS) a nechává veřejná vystoupení až na poslední velké debaty, ve kterých bude doufat, že se mu podaří „alespoň emočně oslovit tu nerozhodnutou část obyvatelstva“.
Současné průzkumy voličského mínění podle Pavla ukazují, že Babiš nemusí mít postup do druhého kola jistý. Ve volbách očekává celkem vyrovnaný souboj tří kandidátů, tedy sebe, Babiše a Nerudové. „Každý z nás má svoje argumenty, kterými chce veřejnost oslovit a bude na lidech, jak si to vyhodnotí, kdo z těch kandidátů má nejvíce zkušeností a praktických dovedností, aby jim pomohl překonat těžké období,“ doplnil bývalý vysoký představitel české armády a NATO.
Pavel se v poslední době musel vypořádat s články, které se zabývaly jeho členstvím v komunistické straně a účastí na předlistopadovém zpravodajském kurzu. „Vnímám to naprosto v kontextu volební kampaně, protože nebýt volební kampaně a mé účasti v ní, tak by se nic z toho veřejně neprobíralo,“ řekl. „To, že se to probírá, je na jednu stranu důkazem toho, že nic jiného, alespoň zatím, není,“ doplnil. Je podle něj na lidech, aby vyhodnotili, zda jeho pět předlistopadových let je natolik závažných, že na jejich odčinění nestačilo 33 let následujících, kdy se podílel na budování „demokratické, bezpečné a důvěryhodné země“.
Odmítá, že by svou minulost bagatelizoval. Zdůraznil, že fakta o ní zveřejnil. Své členství v KSČ vnímá jako chybu způsobenou tím, že tehdy neměl potřebný rozhled. Poznamenal, že na jednu stranu je za tuto chybu rád. „Protože mi to dnes slouží jako velice solidní základ k tomu, abych věděl, co nechci,“ doplnil.
Odmítá také, že by nedostatečně informoval o studování zpravodajského kurzu, na který nastoupil v roce 1988. Pavel dlouhodobě uvádí, že jeho cílem bylo následně pracovat ve vojenské diplomacii. Kritici zdůrazňují, že účastníci kurzu se učili práci zpravodajců, tedy „špionů“. „Že jsem první rok výlučně dělal francouzštinu, to jsem říkal. Že odborná příprava zahrnovala mimo jiné i agenturní přípravu, to jsem taky říkal,“ podotkl Pavel k obsahu kurzu. Agenturní příprava podle něj začala až v létě 1989, a do listopadu 1989 se tak z něj za necelé tři měsíce „rozhodně nestal žádný špion“. Kurz podle něj připravoval všechny odbornosti zpravodajců. „Já tedy v tom, co v poslední době vychází, nenacházím vůbec nic nového, objevného, co bych v minulosti zamlčel nebo překroutil, jenom prostě lidé používají jiné výrazy a pak hledají obsahový rozdíl v tom, co jsem říkal já a co říkali oni, nic jiného,“ uvedl.
Prezident a premiér musí komunikovat, ať je v úřadu kdokoli
Hlavní téma, které by chtěl Petr Pavel pomáhat řešit v případě zvolení prezidentem, by bylo ukončení současného souběhu různých krizí. V úřadu prezidenta by se chtěl vrátit k „dělbě práce“, kdy prezident tradičně Česko zastával na jednáních NATO a OSN a premiér v Evropské unii. V rozhovoru ČTK také řekl, že prezident a premiér spolu musí komunikovat, ať je v těchto pozicích kdokoli.
„Hlavním a prvním tématem by mělo být, jak z toho současného souběhu různých krizí nebo náběhu na krize,“ řekl Pavel na dotaz, co by jako prezident považoval za své hlavní téma. Na prvním místě to podle něj znamená ukončení konfliktu na Ukrajině a z něho vyplývajících všech negativních důsledků. „Hledání těch cest, jak z toho ven, by mělo být právě úlohou prezidenta, protože on sice ty věci přímo neřídí, ale může k nim hodně přispět,“ uvedl.
Prezident může podle něj přispět ke zklidnění nálad ve společnosti minimálně tím, že bude pravidelně informovat o tom, co se děje a co by se mělo dít. Mezi možnostmi prezidenta vidí také navrhovat vládě nebo do veřejné diskuse způsoby řešení některých situací. Upozorňovat může i na témata, která jsou pro politické strany bolestivá, protože by mohla znamenat ztrátu voličské podpory. Jako příklad uvedl debatu o úpravě daňového systému ve vztahu k důchodové reformě nebo debatu o systému vzdělávání.
Důležitou roli prezidenta vidí v souvislosti s krizí na Ukrajině jako zástupce českého státu na mezinárodním poli při bilaterálních jednáních i příští rok v létě na summitu NATO. Prezident by podle něj měl na summitu NATO argumentovat stejně, jako to budou dělat premiér na jednáních v rámci EU nebo zástupci Parlamentu na různých parlamentních jednáních. „Abychom dali navenek jasně najevo, že v tom máme jasno a postupujeme koordinovaně, což dnes úplně říct nemůžeme,“ řekl.
Pavel poznamenal, že by bylo dobré, aby se vrátila zpět dělba práce uvnitř státu mezi ústavními činiteli, jaká byla před onemocněním prezidenta Miloše Zemana, když hlava státu tradičně ČR zastupovala na summitech NATO a na jednáních OSN a premiér měl na starosti jednání v EU.
Jako prezident by svolával jednání ústavních činitelů k zahraničním otázkám, aby se zástupci Česka koordinovali.
V úřadu prezidenta by komunikoval s premiérem, ať by jím byl kdokoli. Zdůraznil, že na této úrovni nemůže být jednání o osobních sympatiích. „Ať už bude na funkci prezidenta a premiéra kdokoli, tak by měli spolu určitě komunikovat, protože oba jsou tam proto, aby prosazovali zájem státu a občanů a ne svůj,“ uzavřel.
