ČTK
Česko pravděpodobně nevyužije maximální výši půjčky 350 miliard korun z evropského Nástroje pro oživení a odolnost, očekávat lze 100 až 150 miliard. V rozhovoru to ČTK řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN), podle nějž vláda přijme rozhodnutí nejpozději v únoru. Souvisí to i s navýšením grantové části Národního plánu obnovy o kapitolu spojenou s novou legislativou RePower EU, která má státům pomoci odbourat závislost na energiích z Ruska.
Navýšením grantové části by Česko mělo získat dalších 20 miliard korun k už potvrzeným zhruba 170 miliardám. „Musíme připravit podklad v prvních dvou měsících nadcházejícího roku,“ řekl Bek. O věci nyní jednají resorty, peníze získají ministerstva průmyslu, dopravy nebo životního prostředí. „Snažíme se případně si půjčit jenom na to, co je nezbytné, co není možné pokrýt z jiných nástrojů. Probíhá velmi pečlivá inventura toho, jaké prostředky můžeme očekávat také v Modernizačním fondu, ve Fondu spravedlivé transformace. Nemá smysl si brát půjčku, pokud náklady dokážeme pokrýt někde jinde,“ doplnil ministr.
Předpokládá, že výše půjčky nebude na horní hranici, lze očekávat spíše 100 až 150 miliard korun. Do výsledku ale může promluvit i o víkendu schválená dohoda EU o emisních povolenkách. „To má zase konsekvence pro plnění těch dalších finančních nástrojů,“ poznamenal Bek. Nutné je znát také parametry sociálního klimatického fondu s dotacemi pro domácnosti, v němž podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) bude minimálně 50 miliard korun.
Vládní zmocněnec pro odolnost a modernizaci ekonomiky Tomáš Hruda měl do konce listopadu zpracovat analýzu, po které kabinet rozhodne o podpořených projektech a výši půjčky. Česko má možnost půjčit si od Evropské komise 14,3 miliardy eur už dva roky, přičemž jde o mechanismus, na němž se státy EU dohodly v rámci boje s ekonomickou krizí vyvolanou pandemií covidu?19.
Půjčky mají splatnost 30 let od data poskytnutí dané tranše. „Prvních deset let státy splácejí pouze úroky a teprve po deseti letech začínají splácet jistinu půjčky, a to každý rok pět procent ze zapůjčené částky,“ přiblížil už dříve ČTK Bekův mluvčí Marek Zeman. Úrokové sazby podle něj vycházejí z aktuální situace na finančních trzích a dosud byly pro většinu států podstatně výhodnější než financování prostřednictvím dlouhodobých státních dluhopisů.
