Dnes je Štědrý den, začínají Vánoce. Křesťané si připomínají blížící se příchod Ježíše Krista. Večer se lidé scházejí u štědrovečerní večeře a rozbalují dárky pod ozdobeným stromečkem, které podle letité tradice nosí v Česku Ježíšek.
Ke Štědrému dni patří i návštěvy kostelů a účast na půlnoční bohoslužbě. O Vánocích přicházejí do kostelů i ti, kteří je jinak nenavštěvují. Ve svatovítské katedrále na Pražském hradě bude půlnoční mši sloužit arcibiskup Jan Graubner společně s kardinálem Dominikem Dukou.
Po dvou letech nejsou letos vánoční svátky poznamenané epidemií koronaviru, tentokrát je však alespoň v některých domácnostech negativně ovlivnila nejistota ohledně zdražování či obavy kvůli pokračující válce na Ukrajině.
Oslavy Vánoc mají původ v dobách dávno před příchodem křesťanství, v oslavách zimního slunovratu. V lidových zvycích byl Štědrý den magickým časem, kdy lidé věštili, jaká bude příští rok úroda nebo kdo se ožení a vdá. Dříve by také lidé třeba nenašli na štědrovečerní tabuli kapra, ale luštěniny a hlemýždě.
Vánoční stromky měly některé české rodiny už v 19. století, více se ale rozšířily až v dalším století. Stromeček se zdobil cukrovím, výrobky ze dřeva, perníku, pečiva a ovocem, především jablky. Skleněné ozdoby se vyráběly až později. Dárky se začaly více objevovat až v 19. století, a to hlavně skromné dárečky pro děti. Lidé také často na Štědrý den obdarovávali chudé.
Pro řadu rodin je dnešek časem volna, setkání s přáteli a rodinou či přípravou slavnostní večeře, na níž se tradičně podává rybí polévka a smažený kapr s bramborový salátem. Jinde ale dávají přednost polévce hrachové a místo ryby servírují lososa, vinnou klobásu nebo řízky. Na svátky nechybí ani cukroví, ať už vlastní výroby, nebo kupované. Řada lidí stále dodržuje aspoň některé vánoční zvyky, mezi něž patří například zpěv koled, schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček se svíčkou, rozkrajování jablka či lití olova.
Po Štědrém dnu následuje první svátek vánoční, kdy křesťané oslavují narození Ježíše Krista. Boží hod vánoční patří spolu s Božím hodem velikonočním, neboli Zmrtvýchvstáním Páně, k největším svátkům liturgického roku.
